V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Brná (Ústí nad Labem)

Z Multimediaexpo.cz

Pohled na Brnou nad Labem

Brná (též Brná nad Labem (adjektivum brněnský, německy: Birnai) je v současnosti příměstskou oblasti krajského města Ústí nad Labem a také součástí městského obvodu Ústí nad Labem-Střekov, nacházející se v CHKO České středohoří a ležicí na pravém břehu řeky Labe. Od centra města Ústí nad Labem je vzdálena přibližně 4 km proti proudu řeky a její celková rozloha činí zhruba 4,23 km².[1] Území Brné nad Labem je ohraničeno na severu přírodní rezervací Sluneční stráň a kopcem Vysoký Ostrý, na jihu Němčickým potokem, na západě řekou Labe. Východní hranice je méně zřetelná. Mezi hraniční body patří kopce Kamenný vrch, Skřivánčí vrch a Modřín. Brnou protéká Průčelský potok a nadmořská výška se pohybuje od 170 do 700 m n. m. V roce 2001 zde žilo 965 obyvatel.[2]

Obsah

Dějiny a etymologie

Cesta na Vysoký ostrý (1900)
Kaple sv. Anny Samotřetí

První písemná zmínka pochází z roku 1057 ze zakládací listiny Litoměřické kapituly.[3] Název obce je odvozen od adjektiva brnen, což znamená kalný, blátivý.[4] Brná byla poddanskou vesnicí. K jejím majitelům patřil ve 13. století kláštěr v Teplé, ve 14. století páni ze Střekova, v 15. století páni ze Sebuzína[3] a v 17. století se Brná stala součástí lovosického panství. Přináležela k faře Církvice. Ves měla zemědělský charakter a významné zde bylo ovocnářství a vinařství.[3] Roku 1783 byla otevřena jednotřídní škola. V letech 1848 a 1863 Brnou postihly ničivé požáry. Nacházela se tu stanice severozápadní dráhy (železniční stanice byla zrušena po druhé světové válce). V 19. století se díky své příznivé poloze stala výletním cílem Ústečanů a místem jejich rekreace.[5] Obdobný vývoj nastal i v druhé polovině 20. století, kdy se zde začalo stavět množství rekreačních chat. Roku 1930 tu byl objeven termální pramen o teplotě 30oC, o rok později postaveny termální lázně. Po druhé světové válce působil v Brné jako učitel a ředitel školy Jaroslav Brodský, který byl v roce 1968 iniciátorem vzniku Klubu 231.[6] Roku 1959 byl ke jménu Brná přidán dodatek „nad Labem“, aby se nepletlo se stejnými názvy vesnic v okrese Rychnov nad Kněžnou a v okrese Pelhřimov. Stejný rok byl pro Brnou významný i proto, že pozemky bývalého JZD byly rozparcelovány a započala mohutná výstavba rodinných a rekreačních domů.[3] Roku 1980 byla obec připojena k Ústí nad Labem.[3]

Charakteristika oblasti

Brná nad Labem spadá do podoblasti Východního Krušnohoří. Jižní část této oblasti zastupuje jako jediné horstvo České středohoří. Jedná se o třetihorní vulkanické pohoří, které vzniklo z celého množství sopouchů a puklin. Původní vzhled pak přestavoval směs sopek různých velikostí, které byly ve svém středu hustě seskupeny a po obvodu bylo rozmístění více řídké. Toto území bylo formováno říční erozí, dík níž byla většina kuželových vulkánů smyta a ve středu zarovnána v plošinu. Řeka Labe, která tvoří osu území, zde zařízla své hluboké údolí (v období čtvrtohor prohloubeno o 100 metrů) a slabé potoky, jako např. Průčelský, zde vymyly mezi vrchy kotliny a mělká údolí. Vliv na utváření povrchu má i odolnost hornin. Kuželovité vrchy a krátké hřbety jsou tvořeny převážně vyvřelinami (čediči, znělci, tetrify, atp.), zatímco sníženiny mezi vrchy jsou vyplněny především měkkými tufy, křídovými a třetihorními usazeninami, pískovci, písky a slíny.[7]

Geologický vývoj

Labské údolí

Starohory a prvohory

Horninovým základem ústecké části Českého masívu jsou od konce starohor krystalické břidlice. Na povrch však krystalické horniny vystupují pouze v ústecké části Krušných hor a v oblasti Porty Bohemicy. Na ostatních místech jsou překryty mladšími sedimenty či vulkanity.[8]

Druhohory

V období druhohor došlo k zarovnání Českého masívu, které mělo za následek vytvoření paroviny. Tento vývoj skončil až ve svrchní křídě, kdy se do této oblasti vlilo od severovýchodu moře.[8]

Třetihory

Největší význam na utváření povrchu řešené oblasti měly třetihory. Toto období zahrnovalo procesy vulkanismu a sedimentace. Vulkanické procesy započaly v eocénu mohutnými explozemi. Jejich výsledkem byly polohy pyroklastických hornin o mocnosti několika desítek metrů. V následné efuzní činnosti byly pyroklastické horniny překryty lávovými proudy a příkrovy. Procesy exploze a efuze se několikrát opakovaly, což vedlo k vytvoření lávových proudů a příkrovů proložených pyroklastiky. Převážná část řešené oblasti je nejhojněji zastoupena čedičovými vyvřelinami, tetrify a dále pak také fonolity, trachyty a trachybazalty.[9]

Čtvrtohory

Vývoj ve čtvrtohorách charakterizuje intenzivní eroze a denudace, neustále však docházelo k zdvihům Českého středohoří. V tomto období také docházelo k lokálním akumulacím kvartérních sedimentů.[10]

Geomorfologie

Blokdiagram

Mezi nejvýrazněji ovlivněné oblasti reliéfu v daném územ jí Průčelská rokle, která vznikla erozním působením Průčelského potoka.[11] Kartografické metody ukazují stoupavý ráz území od západu k východu (od údolí řeky Labe k vrcholkům kopců Litoměřického středohoří). Poté nastává prudký pokles až do údolí Bystrého potoka.

Podnebí

Podle Quittova hodnocení náleží oblast do mírně teplé klimatické oblasti MT7. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují od 9°C do 7 °C. Oblast pak náleží pod vyšší celek Verneřické středohoří, jehož roční srážkový úhrn se pohybuje nad 600 mm srážek za rok. Množství srážek ovlivňuje zejména nadmořská výška a členitost reliéfu. Záleží také na tom, zda se jedná o závětrné nebo návětrné polohy.

Hydrologie

Tabule č.4 naučné stezky Pod Vysokým Ostrým - Profil labského údolí

Brnou protéká řeka Labe, která z něj odvádí spadlou vodu do Severního moře. Průtok řeky ovlivňuje mikroklima oblasti a stal se modelujícím činitelem, který ovlivnil ráz a vzhled krajiny. Oblastí dále protékají potoky Průčelský a Němečský, které se oba vlévají do Labe. Po řece Labi je Průčelský potok nejvýznamnějším modelačním činitelem krajiny. Průčelský potok pramení u obce Němčí, která je nejvýše položenou obcí v Českém středohoří, v nadmořské výšce 620 m n. m. Na svém téměř 3 km dlouhém toku překonává převýšení 480 metrů, které je v některých místech řešeno kaskádami. Dolní část koryta potoku je pak technicky upravena. [11] Vzhledem ke kopcovitosti a charakteru reliéfu se zde nevyskytují jezera ani rybníky.

Labe - pohled na Vaňov

Labe - pohled na Vaňov

Labe - pohled na Sebuzín

Průčelský potok

Termální koupaliště

V Brné nad Labem se nacházejí termální prameny o teplotě 30 °C v hloubce 327 metrů, které byly objeveny roku 1930. V současné době termálních pramenů využívá koupaliště, které je každoročně v provozu od 1. května do 1. září. Nachází se zde několik bazénů různých typů, podle plavecké zdatnosti návštěvníků. Na koupaliště navazují doprovodné služby, jako plážový volejbal, minigolf, občerstvení, půjčovna loděk, atp.[12]

Pedologie

Typickými půdami jsou eutrofní kambizemě v kombinaci s kambizeměmi a pelozeměmi ze svahovin a slínů.[13] Při řece Labi se také nachází nivní půdy.[14]

Fauna a flora

Muflon

Druhová rozmanitost a výskyt chráněných druhů rostlinstva a živočišstva byl jedním z důvodů pro vyhlášení CHKO České středohoří a PR Sluneční stráň. Mezi příčiny druhové pestrosti složení patří především odlišnost hornin, rozmanitost reliéfu krajiny a rozdílnost klimatických činitelů. Mezi další činitele patřily změny klimatu, ke kterým docházelo střídáním dob ledových a meziledových. Díky výhodné poloze se zde podařilo některým druhům přečkat drastické podmínky dob ledových. České středohoří se tak stalo jakousi „křižovatkou“ rostlinných druhů. Do dnešní doby si teplomilná a suchomilná květena získala převahu.[15] V Průčelské rokli lze pozorovat zvrat teplotních pásem, které se projevují tím, že na dnech těchto údolích je průměrná teplota nižší než ve vyšších polohách. Díky tomu zde žijí i druhy horského i podhorského charakteru.[16]

Flora

Tařice skalní

Velké bohatství rostlinstva dokládá skutečnost, že je na území CHKO evidováno téměř 90 druhů úplně chráněných rostlin. Patří mezi ně: tařice skalní, hvozdík sivý, třemdava bílá, semeník dvoulistý, lilie zlatohlávek, okrotice červená, atd. Přirozený pokryv této oblasti tvoří listnaté lesy, především habrové doubravy s bohatým bylinným a keřovým patrem. Mezi další listnaté stromy zde patří dub, buk, bříza, jasan, lípa a javor. Počátkem 20. století byla na tato stanoviště z ekonomických důvodů vysazována výhodná dřevina − a to především smrky. Ty však zde v neodpovídajících podmínkách trpí suchem, různými chorobami a škůdci. Mezi další jehličnaté stromy patří borovice a modřín.[17]

Fauna

Z plazů se zde vyskytuje zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná, ještěrka zelená a ještěrka živorodá. Ve vlhkých oblastech lze nalézt i užovku obojkovou a mloka skvrnitého. Z žab se zde nachází především skokan zelený a skokan hnědý. Při řece Labi se nachází vodní ptactvo, především pak různé druhy kachen, potápky, lysky a labutě bílé. Z vzácnějších druhů ptactva pak například skorec vodní, hýl rudý nebo konipas horský. Z dravců jsou nejhojnější káně lesní a poštolka obecná, v zimě i káně rousná. Z divoké zvěře se zde nachází početná stáda muflonů, prasat divokých a srnčí zvěř. K vidění jsou zde i lišky a ojediněle i jezevec lesní. Velmi rozmanitý je výskyt hmyzu, z nějž je mnoho druhů chráněno. Mezi chráněné druhy patří například otakárek ovocný, otakárek fenyklový, roháč velký, atp. V sutích Průčelské rokle byly nalezeny také některé reliktní druhy pavouků. Mezi jinými také jediný nález druhu glyphesis servulus v Čechách.[18]

Ochrana přírody

Pohled na Vysoký Ostrý od jihozápadu, z Podlešínské pláně

Brná nad Labem kompletně spadá pod CHKO České středohoří, které bylo vyhlášeno ministerstvem kultury ČSR výnosem čj. 6883/76 ze dne 19. března 1976. Mezi důvody hodnotící umístění Českého středohoří chráněnou krajinnou oblastí patří unikátnost krajinného reliéfu v oblasti střední Evropy, rozmanitost geologické stavby a biodiverzita fauny a flory.[19] Specifikum této chráněné krajinné oblasti spočívá také ve strmém srážkovém gradientu v JZ-SV směru, při kterém na 75 kilometrů délky pohoří vzrůstá srážkový průměr až o 100 %.[19] Další jednotkou ochrany přírody v daném území je přírodní rezervace Sluneční stráň, která patří do I. zóny CHKO. Rezervace se rozkládá na jižním a jihovýchodním svahu kopce Vysoký Ostrý (587 m n. m.). Její pestrý geologický podklad je tvořen několika třetihorními horninami. Nacházejí se zde rozmanitá teplomilná společenstva, počínaje sporou vegetací skalních výchozů a sutí přes travnaté a křovité porosty stepi a lesostepi, až po listnatý les s převahou dubů. Je zde početný výskyt zvláště chráněných druhů jako například tařice skalní, okrotice bílá, vemeník bílý, kosatec bezlistý, lomikámen vždyživý, dvojštítek měnlivý, bělozářka liliovitá. Mimo flóru se zde nachází i pestrá fauny (téměř 84 druhů obratlovců a 17 druhů mravenců).[20]

Rizikové faktory

Suťové haldy pod Malým Ostrým

Míra potenciální eroze půdy proudící vodou se v daném území pohybuje mezi 5 až 10 mm/rok. Mezi rizikové faktory zde patří rozpad skal. Mezi charakteristické prvky krajiny Českého středohoří patří tzv. suťové haldy. Největší z čedičových sutí se pak nacházejí právě v Průčelské rokli. Ta vznikla erozní činností tekoucí vody, která postupně obnažovala pevné skalní útvary a mrazové zvětrávání, vyvolávající postupné řícení balvanů i zánik celých skal. Osamocené skalní výchozy jsou k nalezení v horní části údolí.[21] Uspořádání a velikostní třídění materiálu v suti je ovlivněno gravitací. Ta způsobuje, že větší těžké čedičové balvany jsou nahromaděny daleko od místa vzniku až na spodním okraji suti, zatímco menší kameny zůstávají výše. Mezi významnější rizikový faktor se řadí lokální povodně, které jsou nebezpečím v deštivých měsících. Postihují však oblasti pod náspem železniční trati. Mezi největší povodně se řadí povodeň z roku 1845, kdy výška hladiny řeky Labe dosáhla 11 metrů a povodeň z roku 2002, kdy dosáhla 11,85 metrů a klasifikace 250-leté vody.[22]

Demografie

rok počet obyvatel
1883 174
1850 299
1869 179
1880 174
1890 181
1900 199
1910 294
1921 309
1930 454
1939 684
1950 587
1961 588
1970 751
2001 965

Vzdělávání

V Brné nad Labem se nachází mateřská škola a první stupeň základní školy.[23]

Doprava

Automobilová doprava

Páteřní silnicí je silnice č. 261, která v Brné nad Labem nese název Sebuzínská ulice. Oproti levému břehu řeky Labe je tento tah méně využívaný, a to spíše pro dopravu za rekreací.[24] Denně po této komunikaci projede na 1 088 automobilů (k r. 2001).

Železniční doprava

Železniční trať ve směru Děčín, Litoměřice, Mělník, Kolín, je využívaná především pro nákladní železniční dopravu (hromadné substráty, hotové výrobky, kontejnery, automobily; v minulosti pak uhlí). Nákladní železniční dopravou je vytížena přibližně 80−140 spoji za den, osobní železniční pak méně než 39 spoji za den.

Městská hromadná doprava

Dopravní obslužnost městskou hromadnou dopravou zajišťuje město Ústí nad Labem prostřednictvím podniku Dopravní podnik města Ústí nad Labem. Do Brné nad Labem konkrétně vede linka číslo 17.[25] Nachází se zde konečná zastávka a linka končí buď zde nebo pokračuje do vesnice Církvice. Autobusové zastávky na území Brné nad Labem jsou: Zahradnictví • Lázně • Na Rybárně • Brná osada • Brná.[25]

Cestovní ruch a atraktivity

Kaple Povýšení sv. Kříže
  • Kaple Sv. Anny Samotřetí − Pozdně barokní, památkově chráněná stavba z roku 1750. V minulosti byla centrem návsi. V cibulovité věžičce na střeše je malý litinový zvon.
  • Kaple Povýšení Sv. Kříže − Stojí na okraji obce nad silnicí za zámečkem Herzogenberg. Byla postavena kolem roku 1930, oprava byla provedena roku 1996. Přesto je dnes poněkud zchátralá. V průčelní věžičce je malý zvon.
  • Restaurant a penzion Srdíčko (německy: Herzig) − Hostinec, postavený roku 1728 Mathiasem Kleinem.[26] Roku 1883 ho koupil Ernst Herzig a o pět let později otevřel Herzigs Restauration – odtud pochází název hostince. V letech 1897 – 1898 zde pobýval německý spisovatel Karel May a napsal zde svůj román Vánoce.[26]
  • Zámeček Herzogenberg − Vila židovského obchodníka z konce 19. století. Ve 30. letech 20. století tu prožila dětství baronka Johanna von Herzogenberg. Její otec tu provozoval zahradnictví a nechal u „Zámečku“ vystavět kapli Povýšení sv. Kříže. Vzpomínky na Brnou zaznamenala v autobiografii Z mého života (v originále Bilderbogen: aus meinem Leben). Dnes zde sídlí Krajská veterinární správa.
  • Cyklistická stezka Ústí nad Labem−Církvice − Součástí mezinárodní cyklotrasy Hamburk – Praha.
  • Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým − Téměř 8,5 km dlouhá turistická trasa procházející významnými přírodními lokalitami mezi Brnou nad Labem a hradem Střekov. Její součástí jsou informační tabule, které zmiňují jednotlivé složky zdejší krajiny.
  • Termální koupaliště − Využívá termální prameny, které byly nalezeny v roce 1930. Dostupné linkou MHD či po cyklostezce.
  • Turistické trasy − Žlutá turistická trasa vedoucí do Sebuzína (5 km) a zelená turistická trasa vedoucí z jedné strany na hrad Střekov (3,5 km) a z druhé strany do Němčí (3 km).

Související články

Bibliografie

  • Boček, P., Herman, A. Střekov a okolí: turistický průvodce. Entrade, 2006, 22 s.
  • Borská, H. Poznej místo, ve kterém žiješ (toulky Ústím a okolím). Geodézie ČS. ISBN 80-85897-00-8
  • Borská, H. Ústí nad Labem. Poznámky k historii města a okolí. Spolchemie, Ústí nad Labem, 2005. ISBN 80-902991-2-1
  • DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  • Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970 I/1. Praha, 1978.
  • Herzogenberg, J.v. Z mého života. Město Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2002. ISBN 80-902856-9-4
  • Kaiser, V. a kolektiv. Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-901761-5-1
  • Kirschner, A. Ein Sagenschatz aus dem Elbetal. Verlag des Stadtrates Aussig, Aussig, 1911.
  • Moißl, K. Der politische Bezirk Aussig umfassend die Gerichtsbezirke Aussig und Karbitz. Aussig-Karbitzer Lehrerverein, Aussig, 1887.
  • Münnich, C. H. W. Der Elbstrom von seinem Ursprunge bis zu seiner Mündung in die Nordsee. Zentralantiquariat der Deutschen Demokratischen Republik, Leipzig, 1984.
  • Poche, E. Umělecké památky Čech 1. A – J. Academia, Praha, 1977.
  • Profous, A. Místní jména v Čechách. Díl I. A – H. Česká akademie věd a umění, Praha, 1947.
  • Sommer, J. G. Das Königreich Böhmen. Leitmeritzer Kreis. 1. Band. J. G. Calve’sche Buchhandlung, Prag, 1833.
  • Souček, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999.
  • Stark, J.K. Jahrbuch und Kalender für Schreckenstein - Die Skt. Annakapelle zu Birnai. Arbeitsgemeinschaft für Heimatforschung, Aussig, 1926.

Reference

  1. ↑ Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku Sb. č.561/2000 [online]. Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2007-12-22]. Dostupné online.  
  2. ↑ Počet obyvatel v ORP Ústí nad Labem (2001) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO SVAZU OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ORCHID Č.41/04. Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým. 1985. Infotabule Č. 2 [Dále jen: Naučná stezka pod Vysokým Ostrým]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Díl I. Praha : Česká akademie věd a umění, 1947.  
  5. ↑ Dějiny města Ústí nad Labem - Brná nad Labem [online]. Město Ústí nad Labem, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  6. ↑ Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století - Jaroslav Brodský [online]. Libri, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  7. ↑ ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD. Československá vlastivěda díl I. Příroda svazek I.. Praha : Orbis, 1968. S. 714.  
  8. ↑ 8,0 8,1 ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem : Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 11.   [Dále jen: Geografie města Ústí nad Labem.]
  9. ↑ Geografie města Ústí nad Labem. S. 12
  10. ↑ Geografie města Ústí nad Labem. S. 13
  11. ↑ 11,0 11,1 Naučná stezka pod Vysokým Ostrým Infotabule Č. 4
  12. ↑ Koupaliště Brná [online]. Městské služby Ústí nad Labem, [cit. 2008-04-17]. Dostupné online.  
  13. ↑ Půdní poměry [online]. CHKO České středohoří, [cit. 2007-12-22]. Dostupné online.  
  14. ↑ TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 2. vyd. Praha : Český geologický ústav, 2000. ISBN 80-7075-403-6. S. 68.  
  15. ↑ LUDVÍK, M. České středohoří – turistický průvodce. Praha : Olympia, 1984. S. 21-26.   [Dále jen: České středohoří – turistický průvodce.]
  16. ↑ Naučná stezka pod Vysokým Ostrým. Infotabule Č. 3
  17. ↑ Naučná stezka pod Vysokým Ostrým. Infotabule Č. 6
  18. ↑ České středohoří – turistický průvodce. S. 26-28
  19. ↑ 19,0 19,1 KUNCOVÁ, Jaromíra. Chráněná území ČR. Sv. 1, Ústecko. Praha : Artedit, 1999. ISBN 80-86064-37-9. S. 210.  
  20. ↑ Zvláště chráněná území [online]. CHKO České středohoří, [cit. 2007-12-22]. Dostupné online.  
  21. ↑ Naučná stezka pod Vysokým Ostrým. Infotabule Č. 5
  22. ↑ Povodňová katastrofa v srpnu 2002 [online]. Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2008-03-06]. Dostupné online.  
  23. ↑ Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, Jitřní 277, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  24. ↑ Silnice č. 261 Liběchov-Štětí-Litoměřice-Ústí n. L. [online]. Ústav územního rozvoje, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  25. ↑ 25,0 25,1 Seznam stanic - linka 17 - směr směr B [online]. Dopravní podnik města Ústí nad Labem, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  
  26. ↑ 26,0 26,1 O nás [online]. Restaurant Srdíčko, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brná (Ústí nad Labem)


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brn%C3%A1_(%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem)“