V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Román

Z Multimediaexpo.cz

Román je prozaický epický žánr, smyšlené vyprávění. Vývoj románu je dlouhý, což se výrazně projevilo na proměnlivosti jeho struktury.

Na rozdíl od povídky nebo novely je román co do rozsahu delší (často se uvádí, že román by měl obsahovat minimálně 40 000 slov, ale nejedná se o závazné pravidlo) a co do fabule komplikovanější (často rozvíjí příběh několika směry, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších, ale ani to není bezpodmínečný rys).

Server oddee.com za úplně první román považuje Příběh Gendži, který vznikl z pera japonské soudkyně Murasaki Šikibu v roce 1007 a který vypravuje příběh císařova syna a jeho hledání životní lásky.[1] Termín román pochází ze středověku, kdy se pojmem „conte roman“ (románské vyprávění) začala v románsky mluvících zemích označovat literární díla psaná v národním jazyce (místo tehdy běžné latiny).

Obsah

Bukolický román

Bukolický neboli pastýřský román je patrně nestarší formou románu, vznikl ve starém Řecku. Popisuje bezproblémový, poklidný a harmonický život pastýřů na venkově a milostné příběhy těchto pastýřů. Příkladem je Dafnis a Chloe od Longose, který většinu svého života strávil na řeckém ostrově Lesbos.

Rytířský román

Související informace můžete najít také v článku: Rytířský román}}

Historický román

Související informace můžete najít také v článku: Historický román}}

Pikareskní román

Termín pikareskní román je odvozen ze španělského termínu picaro - šibal, taškář, šejdíř, pobuda, což je také označení hlavního hrdiny tohoto románu. Tento hlavní hrdina je většinou záporná postava, intrikán, podvodník, někdy zároveň vypravěč (pak je román prezentován jako jeho autobiografie), pochází většinou z nižších sociálních vrstev či přímo ze spodiny společnosti, často je zaměstnán jako sluha (líčení proto nepostrádá sociálněkritický náboj), přesto může být humorný či satirický. Obsah románu je zcela soustředěn na postavu hlavního hrdiny, děj je založen na popisu jeho služby, často také jeho cest. Žánr vznikl ve Španělsku v období renesance, kde byl také nejvýrazněji pěstován, prvky pikareskního románu ale obsahuje řada dalších literárních děl. Příkladem tohoto žánru může být španělský anonymní román Lazarillo z Tormesu z období renesance a "Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha"

Román-řeka

  • román s úzkým základem, který se postupně rozšiřuje, nabírá postavy, jako když teče řeka
  • příklady:

Nový román

Viz Nový román

Román zbytečného člověka

Viz Zbytečný člověk

Román magického realismu

Viz Magický realismus

Dobrodružný román

Související informace můžete najít také v článku: Dobrodružná literatura}}

Realistický román

  • vzniká ve Francii
  • poprvé se objevují lidské typy, které přechází mezi různými, na sebe mnohdy nenavazujícími, romány jednoho autora
  • příklady: Honoré de Balzac: Eugénie Grandetová, Lesk a bída kurtizán
  • založeny na kritice společenských poměrů

Naturalistický román

Romantický román

Psychologický román

Filozofický román

  • románový žánr demonstrující románovou formou autorovo filozofické stanovisko
  • byl oblíbený u osvícenců a později u existencionalistů
  • také viz Filosofická povídka

Román-fejeton

Román-fejeton je dílo vydávané na pokračování v novinách a časopisech, umístěné zde pod tlustou čarou na místě obvyklém pro fejetony. Vyznačuje se dobrodružným obsahem a celou řadou technik, které mají zvýšit dějovou napínavost. Vznik tohoto druhu románu je úzce svázán s obdobím romantismu, kdy jako romány-fejetony byla ještě vydávána i poměrně hodnotná díla (například Tři mušketýři od Alexandra Dumase staršího), později se však z něho vyvinul tzv. kolportážní román, který je již v drtivé většině pokleslou četbou.

Jako román-fejeton byl poprvé otiskován pikareskní román Život Lazarilla z Tormesu v listě Siécle roku 1836 a hned po něm Stará panna od Honoré de Balzaca. I další autoři, například Alfred de Musset nebo George Sandová, navázali na vzniklou tradici a psali po potřeby deníků.

Hlavním představitelem románu-fejetonu je pak Eugène Sue, který jej svou tvorbou definoval jako žánr zaměřený na široký okruh obyvatelstva se zvýrazněním sociálního aspektu dobrodružné tématiky často čerpající z gotického románu.

Po roce 1848 román-fejeton postupně mizí a jeho principy se uplatňují jen ojediněle. Pro příklad lze jmenovat Dostojevského román Uražení a ponížení, které autor psal na pokračování bez představy, co bude následovat, nebo Továrnu na absolutno Karla Čapka.

Kolportážní román

Kolportážní román je dílo, které je psáno pro vydávání v sešitech na pokračování. Jde o jednoduše psané romány pro odreagování čtenáře s barvitým dobrodružným dějem, které mnohdy obsahují na svou dobu silně nemravné, v současnosti spíše úsměvné scény. Mezi hlavní hrdiny patří nejrůznější nespravedlivě odsouzení uprchlíci, nevinné dívky (jejichž nevinnost ohrožují a mnohdy i zničí bídní zloduši), ale také loupežníci a loupeživí rytíři. Romány se často odehrávají v exotických zemích jako je Orient nebo Jižní Amerika atp.

Kolportážní román se vyvinul s rozvojem triviální lidové četby (Knížky lidového čtení) v období preromantismu a z románu-fejetonu jeho postupnou komercializací.

Subžánry románu (podle syžetu)

  • Román ztracených iluzí - na začátku hlavní hrdina většinou umírá, retrospektivně poté román popisuje jeho život, který začínal nádhernými "iluzemi" a skončil zničením veškerých "iluzí", vyhlídek. Nakonci hlavní hrdina zpravidla zemře. Příklad Santa Lucia (Vilém Mrštík).
  • Román o bloudovi - román popisuje cestu hlavního hrdiny v neznámém prostředí. Hrdina "tápe", později začíná "hrát hru", kterou od něj prostředí očekává, případně "hraje roli", kterou hrát chce a bere ji vážně, i když ví, že jde "jen o hru". Příklad Don Quijote (Miguel de Cervantes y Saavedra).
  • Iniciační román - "román zasvěcení", román popisuje proměnu adepta v zasvěceného, neznalého adepta zpravidla provází (učí, "zasvěcuje") mistr. Proměna bývá nejen duchovní, ale i fyzická (častý erotický podtext). Příklady Harry Potter (Joanne Rowlingová ), Stmívání (Stephenie Meyerová), Jméno růže (Umberto Eco).

Reference

  1. ↑ http://oddee.com/item_96511.aspx

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rom%C3%A1n“