Prokletije

Z Multimediaexpo.cz

Prokletije (albánsky Bjeshkët e Nemunaje) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Srbska (Kosova). Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.

Obsah 1 Vymezení 2 Charakteristika 3 Významné hory 4 Geologie 5 Vodstvo 6 Osídlení

Vymezení

Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.

Charakteristika

Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.

Významné hory

Maja e Jezercës (2694 m) Djeravica (2656 m) - nejvyšší vrchol Kosova Maja Gruk e Hapt (2625 m) Maja Popluks (2569 m) Maja Briaset (2567 m) Maja Kolata (2556 m) Maja Shnikut (2554 m) Zla Kolata (2534 m) - nejvyšší vrchol Černé Hory Marijaš (2530 m) Dobra Kolata (2528 m)

Maja Rosit (2524 m) Maja Rops (2502 m) Maja Malisores (2490 m) Karanfili (2490 m) Maja Vukoces (2450 m) Bogičevica (2366 m) Forca (2340 m) Qatat e Verlla (2333 m) Vojusa (2210 m) Očnjak (2185 m)

Geologie

Na západě jsou hory tvořeny vápencem a dolomitem, na východě a severu jsou masivy modelovány břidlicí.

Vodstvo

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící v pod horami a Ridsko jezero nad kterým se vypíná masiv Bogičevica.

Osídlení

Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Prokletije

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii