Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Klášter Milevsko
Z Multimediaexpo.cz
Milevský klášter je premonstrátský klášter založený mezi lety 1184 a 1187. Jedná se o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej Jiří z Milevska. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat Jarloch se svými řeholníky. Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter pod vedením Jana Žižky zničen. Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti ukryl na Příběnice, ale po dobytí tohoto hradu došlo ke zničení i těchto cenností. V 15. století jej vlastnili Rožmberkové, po nich Švamberkové. Kryštof ze Švamberka klášter v 16. století prodal pánům z Hodějova. Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka, byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka. Po Bílé hoře byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem. Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začala další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa II. se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke klášteru Strahovskému. Hlavní branou z roku 1885 se vstoupí na nádvoří. Po pravé straně je budova bývalé latinské školy. Jednalo se o nejstarší školu v kraji. Dnes zde sídlí muzeum s expozicí zbraní.
Obsah |
Naproti bráně je děkanský trojlodní chrám Navštívení Panny Marie. Jde o třetí největší románský chrám v Čechách. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci. Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi a je postaven ze žulových kvádrů. Vchod do chrámu je v románském stylu. Vstupní brána a hradební zeď jsou zbytky opevnění. Délka chrámu je 56 metrů, šířka je přes 17 metrů a výška od podlahy ke klenbě je 14 metrů. Hlavní loď je od postranních oddělena arkádovými pilíři. Síla zdiva v kostele je okolo 1,5 metru. Chrám byl založen souběžně s klášterem. K východní části je připojena sakristie. Původně to býval malý kostelík, kde se konaly pobožnosti, před vystavením chrámu. Jedná se o nejstarší budovu z roku 1187. Tato raně gotická kaple nese též název Opatská kaple sv.Markéty. K jižní straně kostela jsou připojeny budovy klášterního konventu. Jsou též novorománské, stejně tak budova sakristie a části ambitů. Konvent má uzavřený čtvercový tvar, uprostřed bývala zahrada. Nesla jméno - Rajská. Dnes je konvent přístupný veřejnosti. V jeho areálu jsou vystaveny archeologické nálezy z města, kláštera a dobová platidla. Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy.
Kostel sv. Jiljí
.jpg)
Uprostřed současného hřbitova stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků. Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančnímy nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele sv. Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446. V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat. Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky. V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v 80. letech 20. století rozsáhle upraven. Při této příležitosti proběhl také archeologický výzkum A. Hejny. Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem. Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů.
Literatura
- Hejna, Antonín: Původní půdorysná podoba kostela sv. Jiljí v Milevsku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, České Budějovice 1987, s. 55-66
- Kuthan, Jiří: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice 1972
- Toulavá kamera 1, strana 10-13 ISBN 80-7316-228-8
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |