V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vlasta Štáflová

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 1. 2016, 13:24; Student85 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Pamětní deska na symbolickém tatranském hřbitově u Popradského plesa pod stěnou Ostrvy připomínající manžele Štáflovy

Vlasta Štáflová, rozená Košková, (* 1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka, † 14. února 1945, Praha) byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla.

S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové válkyJoskou Smítkou.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa.[1] Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel.

Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel umělý název Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k přirozenějšímu pojmenování Ihla v Patrii.

Obsah

Dílo

  • Dana (Děvčátko, Kamarádka, Studentka, Skautka)
  • Deník patnáctileté
  • Hore zdar!
  • Kamzíček
  • Kavče z Dračích skal
  • Reflexy na hladině – Tatranské nálady
  • Se zatajeným dechem
  • Uličnice
  • Zorka, tuláček
  • Halo, kamaráde!

Publicistika v časopisech

  • Zora
  • Krásy Slovenska
  • Slovenský východ
  • Vysoké Tatry

Horolezectví

Nejvýznamnějším výstupem jejího života je Štáflovka[2] na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla nejtěžší prvovýstup Východní spára[3] na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Reference

  1. Otakar Štáfl – Turistické informační centrum Vysočiny
  2. Štáflovka ve Vysokých Tatrách
  3. Východní spára Strubichova věž