Druhá vláda Mirka Topolánka

Z Multimediaexpo.cz

Druhá vláda Mirka Topolánka byla 9. vláda samostatného Česka; byla jmenována 9. ledna 2007, důvěru jí Sněmovna odhlasovala 19. ledna 2007, 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra a vládla tak v demisi až do jmenování vlády Jana Fischera 8. května 2009.

Vláda byla tvořena koalicí ODS (9 zástupců), KDU-ČSL (5 zástupců) a Strany zelených (4 zástupci). Celkem měla 18 členů, o 3 víc než první vláda Mirka Topolánka (v důsledku přidání dvou ministrů bez portfeje a místopředsedy bez konkrétního rezortu). Všichni ministři za ODS byli i v ní (Vondra jako ministr zahraničí, Gandalovič pro místní rozvoj), naopak z té kromě nestraníků odešel jen ministr financí Vlastimil Tlustý.

Obsah 1 Seznam členů vlády 2 Jmenování vlády, důvěra 3 Předsedání Radě Evropské unie 4 Vyslovení nedůvěry 5 Reference 6 Související články 7 Externí odkazy

Seznam členů vlády

Mirek Topolánek (ODS) – předseda vlády

• Jiří Čunek (KDU-ČSL) – 1. místopředseda
  • Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) – 1. místopředsedkyně vlády (od 23. ledna 2009)
• Alexandr Vondra (ODS) – místopředseda „pro evropské záležitosti"
• Martin Bursík (Strana zelených) – místopředseda a ministr životního prostředí
• Petr Nečas (ODS) – místopředseda a ministr práce a sociálních věcí
• Ivan Langer (ODS) – ministr vnitra
• Karel Schwarzenberg (za Stranu zelených) – ministr zahraničních věcí
• Martin Říman (ODS) – ministr průmyslu a obchodu
• Jiří Čunek (KDU-ČSL) ministr pro místní rozvoj (rezignoval 7. listopadu 2007^[1], 1. dubna 2008 opět jmenován, znovu rezignoval 12. ledna 2009^[2])
  • ministerstvo dočasně řídil první náměstek Milan Půček
  • Cyril Svoboda (KDU-ČSL) – ministr pro místní rozvoj (od 23. ledna 2009)
• Tomáš Julínek (ODS) – ministr zdravotnictví
  • Daniela Filipiová (ODS) – ministryně zdravotnictví (od 23. ledna 2009)
• Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) – ministr financí
• Jiří Pospíšil (ODS) – ministr spravedlnosti
• Aleš Řebíček (ODS) – ministr dopravy
  • Petr Bendl (ODS) – ministr dopravy (od 23. ledna 2009)
• Dana Kuchtová (Strana zelených) – ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (na funkci rezignovala 3. října 2007^[3])
  • od 2. listopadu 2007 ministerstvo školství řídil místopředseda vlády Martin Bursík
  • Ondřej Liška (Strana zelených) – ministr školství, mládeže a tělovýchovy od 4. prosince 2007^[4]
• Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) – ministryně obrany
• Helena Třeštíková (nestranice za KDU-ČSL) – ministryně kultury (rezignovala na funkci 24. ledna 2007)
  • Václav Jehlička (KDU-ČSL) - ministr kultury od 26. ledna 2007
• Petr Gandalovič (ODS) – ministr zemědělství
• Džamila Stehlíková (Strana zelených) – ministryně bez portfeje
  • Michael Kocáb (nestraník za SZ) – (od 23. ledna 2009)
• Cyril Svoboda (KDU-ČSL) – šéf legislativní rady, ministr bez portfeje
  • Pavel Svoboda (KDU-ČSL) – šéf legislativní rady, ministr bez portfeje (od 23. ledna 2009)

Jmenování vlády, důvěra

Mirka Topolánka jmenoval prezident Václav Klaus premiérem podruhé 8. listopadu 2006. Ve čtvrtek 21. prosince napoprvé odmítl sestavenou vládu okamžitě jmenovat a odůvodnil to zejména navržením Karla Schwarzenberga na ministerstvo zahraničí, čímž vyvolal vlnu kritiky ohledně ústavnosti takového postupu a potvrdil roztržku mezi svým a Topolánkovým křídlem ve straně. Nakonec byla vláda po formálním podpisu koaliční smlouvy 28. prosince a menších změnách mezi ministry KDU–ČSL jmenována 9. ledna 2007

Důvěru vláda získala na mimořádné 9. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 19. ledna. Pro hlasovalo 100 poslanců. 97 proti, 2 nepřítomní, 1 se zdržel. Odhlasování důvěry kromě poslanců koaličních stran po nejistých očekáváních nakonec umožnili poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří před hlasováním opustili sál. Poslanec ČSSD Petr Wolf, o němž v předchozích dnech média spelukovala, že rovněž vládu bude tolerovat,^[5] při hlasování nepoužil přesně předepsanou formulaci (řekl „jsem proti návrhu“ místo „proti návrhu“), a proto ho podle jednacího řádu předseda sněmovny Miloslav Vlček (z ČSSD) započítal, že se zdržel hlasování.^[6]

Předsedání Radě Evropské unie

Vláda se v čele s Mirkem Topolánkem, Alexandrem Vondrou a Karlem Schwarzenbergem ujala předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009. Před Českou republikou předsedala REU Francie a po ní následuje Švédsko.

Vyslovení nedůvěry

Dne 24. března 2009 (5. pokus) vyslovila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky této vládě nedůvěru; byla to první vláda v historii České republiky, která byla svržena hlasováním o nedůvěře Poslaneckou sněmovnou.

Pro návrh bylo 101 poslanců, proti návrhu 96 poslanců. Proti setrvání kabinetu hlasovali kromě poslanců ČSSD a KSČM také rebelující poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel a bývalé poslankyně Strany zelených Věra Jakubková a Olga Zubová, nyní členky Demokratické strany zelených. Prezident Václav Klaus poté oznámil, že poté, co Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, se bude vývoj událostí ubírat standardní ústavní cestou, tedy jmenováním nového předsedy vlády, který navrhne novou vládu.

Novou vládou byla 8. května 2009 jmenována vláda Jana Fischera, která vládu Mirka Topolánka nahradila; důvěru obdržela 7. června.

Reference

1. ↑ Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek rezignoval na vládní funkce, rozhlas.cz 7. 11. 2007
2. ↑ idnes.cz
3. ↑ Ministryně Kuchtová podala demisi, novinky.cz 3. 10. 2007
4. ↑ Školství opět dostalo ministra, Klaus jmenoval Lišku, idnes.cz 4. 12. 2007
5. ↑ Poslanec ČSSD mlžil. Teď popírá, že je přeběhlík, idnes.cz 10. 1. 2007
6. ↑ Topolánkova vláda dostala důvěru, novinky.cz 19. 1. 2007

Související články

• Reforma českých veřejných financí 2007
• První vláda Mirka Topolánka
• Vláda Jana Fischera
• Mirek Topolánek

Externí odkazy

• Seznam členů vlády na serveru Úřadu vlády
• Hlasování o důvěře vládě premiéra Mirka Topolánka 19. ledna 2007 - záznam přímého přenosu

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii