V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Hrušeň obecná

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 5. 2014, 11:26; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Hrušeň obecná (Pyrus communis) je opadavý listnatý strom z čeledi růžovitých. Jde o hybridogenní druh se složitým vývojem. Strom je významný především sadovnicky kvůli plodům zvaným hrušky, ceněné je však i dřevo. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň obecná k dlouhověkým.

Obsah

Poloha

Hrušeň obecná je stromem mírného pásu. Nejvhodnější jsou oblasti s nadmořskou výškou 200-300 m n. m., průměrnou roční teplotou 8-9 °C a průměrnými srážkami 500-600 mm. V menší míře je možné hrušně pěstovat i do 500 m n. m. s průměrnou teplotou 6,5 °C a srážkami do 700 mm.[1]

Sadovnictví[1]

Ve velkovýsadbách se obvykle jako podnož využívá semenáč, při zahradní výsadbě je preferována kdouloň. Ta však nemá optimální afinitu k některým odrůdám, což se řeší pomocí mezištěpování.

Podnože

Podnož je třeba volit i s ohledem na hladinu podzemní vody a obsah vápna v půdě. Generativní podnož koření velice hluboko, takže v místech s vyšší hladinou podzemní vody je vhodnější využít mělčeji kořenící kdouloň. Naproti tomu kdouloň nesnáší vysoký obsah vápna v půdě.

Kdouloň

  • dobrá afinita: Hardyho, Angoulemská, Pastornice, Konference, Madame Verté, Avranšská, Lectierova, Lebrunova, Eliška a další
  • špatná afinita: Solanka, Clappova, Boscova lahvice, Williamsova, Kongresovka, President Mass, Křivice

U druhů se špatnou afinitou se doporučuje použít mezištěpování některé z odrůd s dobrou afinitou.

Generativní podnož

Semenáč koření do hloubky až 5 metrů, postranní kořeny se vytvářejí v 15-20 centimetrech pod povrchem. Z toho vyplývá vyšší odolnost proti mrazu oproti kdouloni, na druhou stranu nižší tolerance k hladině podzemní vody.

Opylení

Pro účinné opylení je vyžadovaný pyl odlišné odrůdy.

  • dobré opylovače: Magdalenka, Clappova, Děkanka, Hardyho, Konference, Hardenpontova, Madame Verté, Sixova, Boscova lahvice a jiné
  • špatné opylovače: Dielova, Pastornice, President Maas, Pittmastonská, Dvorní, Alimanská a další
  • vzájemně sterilní: Avranšská × Williamsova, Avranšská × Esperenova

U hrušní je možné pozorovat jev zvaný partenokarpie, díky němuž je hrušeň schopna tvořit plody (bez jader) i bez opylení. Pozitivní přínos spočívá v existenci alespoň menšího množství plodů i v letech, kdy dojde k namrznutí blizen.

Odrůdy

  • rané: Červencová
  • letní: Williamsova čáslavka, Clappova, Trévouzská, Solanka, Špinka (doporučena pro drsnější polohy)
  • podzimní: Boscova lahvice, Konferences, Charneuská
  • zimní: Madame Verté, Pařížanka, Drouardova, Lucasova, Thirriotova, Koporečka, Nelisova zimní (doporučena pro drsnější polohy), Angoulemská (oblíbena pro velké plody), Williamsova červená, Grosdemange a Jeanne d'Arc

Léčivé účinky

Dříve se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc. V současnosti není oficiálně považovaná za léčivou rostlinu, ale vařené hrušky jsou vhodným pokrmem při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku, nemocích močového měchýře a pro posílení žaludku.[2]

Dřevo

Dřevo hrušně se vyznačuje tzv. roztroušeně pórovitou stavbou, jeho hustota se pohybuje mezi 600-740 kg/m³, celkově je tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Hrušeň je možné použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je jeho pálení neekonomické.

Památné stromy

Hrušeň se oproti ostatním ovocným stromům dožívá vyššího věku, zhruba až 200 let. Z toho důvodu je oproti ostatním výrazněji zastoupena mezi památnými stromy. Mezi nejznámější patří:

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 ČEJKA, Gustáv. Radíme zahrádkářům. Bratislava, Ostrava : Príroda Bratislava, Profil Ostrava, 1985. 613 s. ISBN 64-163-85. Kapitola Hrušeň a její nároky, s. 178-180.  
  2. ↑ NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Hrušeň, s. 17.  

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pyrus communis
Ovoce

Ananas • Angrešt • Avokádo • Banán • Broskev • Borůvka • Brusinka • Citron • Čerimoja • Datle • Durian • Etrog • Fík • Granátové jablko • Grapefruit • Hrozny • Hruška • Indický fík • Jablko • Jahoda • Kaki • Karambola • Kdoule • Kiwi • Klikva • Kumquat • Kvajáva • Liči • Limetka • Malina • Mandarinka • Mango • Marakuja • Meruňka • Mišpule • Moruše • Naši • Oliva • Ostružina • Papája • Pawpaw • Pitahaya • Pomeranč • Pomelo • Rajčenka • Rambutan • Rybíz (bílý • červený • černý) • Švestka • Trnky • Třešně • Višně • Žakie

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hru%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1“