V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Masada

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 4. 2013, 14:12; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Masada (hebr. מצדה, Mecada, od slova מצודה mecuda, „pevnost“) je starověká pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, nedaleko Mrtvého moře. Pevnost byla postavena Herodem Velikým v 1. století př. n. l., během první židovské války se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům.

Roku 2001 byla lokalita zapsána jako památka světového dědictví na seznam UNESCO.

Obsah

Poloha

Útes, na kterém byla pevnost vybudována, je na východní straně vysoký 450 m, na západní straně 100 m; na vrcholu útesu se nachází plošina o rozměrech 600 × 300 metrů. Plošina je obklopena hradbami o celkové délce 1 400 metrů a tloušťce 4 metry a je doplněna mnoha věžemi. Pevnost byla plná zásobáren, cisteren, které se naplnily v období dešťů, paláců, kasáren a zbrojíren.

Historie

Vybudování pevnosti

Podle Josepha Flavia vybudoval Masadu judský král Herodes Veliký v letech 37–30 př. n. l. jako útočiště v případě, že se proti němu židovský národ vzbouří či že na jeho království zaútočí Egypt.[1] Na vrcholku byly postaveny kasematové hradby, uvnitř kterých se nacházely místnosti pro vojáky. Pevnost také skrývala obrovské zásoby zbraní a potravin.[2]

Pevnost byla vybudována velmi promyšleně – v pouštním okolí se nenachází žádný pramen, a tak byly přehrazeny dvě říčky, které tekly jen na jaře. Během jara pak byla veškerá voda svedena do jímky vytesané ve skále. Tato cisterna měla obsah 40 000 m3.[3] Díky tomu se z pevnosti mohl stát skutečný palác, který byl vystavěn na třech terasách. Mnohé prostorné pokoje byly zkrášleny nástěnnými malbami a mozaikami. Obrovské množství vody, které bylo v pevnosti zadrženo, dokonce dovolovalo na Masadě zřídit lázně a bazén.[4]

Zbytky římského opevnění na úpatí útesu

Dobytí pevnosti

Roku 66, na počátku první židovské války proti Římanům, obsadila Masadu (v té doposud sídlila římská posádka) lstí skupina židovských povstalců, kteří se nazývali zelóté (či sikarioni). Roku 70 se k nim připojili další sikarioni s jejich rodinami, kteří byli vyhnáni z Jeruzaléma jinými Židy krátce před zničením Druhého chrámu. Během nadcházejících dvou let užívali zelóté Masadu jako základnu ke svým útokům.

Roku 73[5] přitáhl římský velitel Lucius Flavius Silva k Masadě s 10. legií. Bylo nemožné, aby vojsko k pevnosti vystupovalo po strmém úzkém chodníčku, a tak vojsko navršilo na západní straně vyvýšeniny rampu, po které by se vojáci k pevnosti dostali. Josephus Flavius neuvádí nějaké významné pokusy zelótů Římany napadnout v průběhu této činnosti, což poukazuje na vyčerpání zelótů a podlomení jejich nadějí. Rampa byla dokončena v jaře roku 74 a nakonec se Římanům podařilo prolomit hradbu Masady za pomoci beranidla. Když vtrhli na nádvoří, zjistili, že asi tisíc obránců vypálilo všechny stavby a upřednostnili masovou sebevraždu, než aby padli do zajetí nebo aby byli poraženi. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu.

Doba, po kterou zelóti Masadu obývali, byla sice poměrně krátká, přesto za sebou tato radikální náboženská skupina zanechala významné stopy – zřídili v pevnosti synagogu, která je dnes nejstarší dochovanou synagogou v Izraeli[6] (spolu s Gamlou). Když začínalo být jasné, že se blíží den, kdy Římané pevnost dobudou, ukryli Židé pod podlahu synagogy svitky (hebrejské, aramejské a řecké), které patří do souboru svitků od Mrtvého moře.[7]

Následujících 40 let sídlila na Masadě římská posádka, poté byla opuštěna. V byzantském období na vrcholku sídlili křesťanští mniši, kteří však byli během arabské expanze vyhnáni a Masada byla na dlouhá staletí zapomenuta.[8]

Masada v židovské literatuře

Severozápadní útes Masady, v pozadí vádí

Masada je známa jen ze spisů Josepha Flavia, žádný jiný židovský pramen neexistuje. O pevnosti se nezmiňuje ani mišna ani podobné prameny, dokonce ani babylonský či jeruzalémský talmud. Verze příběhu se objevuje až v knize Josippon (židovská kronika cca z 10. století) s několika vylepšeními.

Důvodem mlčení byla mj. kontroverznost příběhu, neboť obsahoval upřednostnění sebevraždy před zajetím. Velmi podobný příběh se nachází i v , kde spáchal sebevraždu z podobného důvodu jako sikarioni král Saul. Dalším důvodem mohlo být, že sikarioni nepatřili k farizejskému proudu judaismu, který se po zničení Druhého chrámu prosadil.

Lanovka na Masadu

V literatuře se Masada začala objevovat až se vznikem sionistického hnutí. Funkce příběhu však nebyla ani tak vědecká, jako spíše mýtická a obrodná.

Archeologický průzkum a dnešní Masada

Po dlouhé době zapomenutí byla Masada objevena roku 1838, avšak rozsáhlé vykopávky byly prováděny až v letech 1963-1965 – vedl je přední izraelský archeolog Jigael Jadin s pomocí mnoha dobrovolníků z celého světa.[9]

Dnes je možné se na vrchol nechat vyvézt lanovkou, nebo k pevnosti vystoupat pěšky po „Hadí stezce“ či po římském náspu. Každoročně se na Masadě také koná přísaha vojáků.

Poznámky

  1. ↑ BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. [dále jen Bič]. str. 200.
  2. ↑ Bič. str. 213.
  3. ↑ Bič. str. 103.
  4. ↑ Bič. str. 205-212.
  5. ↑ Některé zdroje datují dobývání Masady o rok dříve.
  6. ↑ Bič. str. 215-223.
  7. ↑ * THIEDE, Carsten Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str. 74-81.
  8. ↑ Bič. str. 202.
  9. ↑ Bič. str. 203.

Související články

Literatura

  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.  
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Masada
 Izrael  Izraelské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Akko • Biblické tely (Megido, Tel Chacor, Tel Be'er Ševa) • Bílé Město • Jeruzalémské Staré Město a jeho hradby • Kadidlová stezka (Avdat, Mamšit, Chaluca, Šivta) • Masada • Bahá'ístické svatyně a zahrady v Haifě a Akku

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Masada“