Americium

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 1. 2014, 17:23; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Americium

Atomové číslo	95
Relativní atomová hmotnost	243 amu
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f⁷ 7s²
Skupenství	Pevné
Teplota tání	1176 °C, (1449 K)
Teplota varu	2607 °C, (2880 K)
Elektronegativita (Pauling)	1,3
Hustota	13,67 g.cm^-3
Registrační číslo CAS	7440-35-9
Atomový poloměr	1,75 Å (175 pm)
Skupenské teplo tání	14,39 kJ/mol
Tepelná kapacita	62,7 J.mol^-1.K^-1
Ionisační energie Am→Am⁺	578 kJ/mol
Diagram znázorňující rozložení elektronů v atomovém obalu Americia

Americium, chemická značka Am, (lat. Ameritium) je sedmým členem z řady aktinoidů, třetím transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Americium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy, která se působením vzdušného kyslíku mění na šedavou. Po mechanické stránce je tvárnější než příbuzný uran nebo neptunium. Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství od Am²⁺ po Am⁶⁺, přičemž nejstálejší jsou sloučeniny v oxidačním čísle +3.

Výskyt, výroba, vlastnosti

vzorek prvního vyrobeného americia

Americium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek, tzv. transuran.

Americium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním ²³⁹Pu neutrony v jaderné laboratoři chicagské university. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Leon O. Morgan, Ralph A. James a Albert Ghiorso. Prvek byl poté pojmenován podle světadílu, na kterém byl vyroben.

Kovové americium se připravuje redukcí fluoridu americitého AmF₃ parami barya.

Je charakterizováno 18 izotopů, z nichž je nejstabilnější ²⁴³Am s poločasem rozpadu 7370 let a ²⁴¹Am s poločasem 432,2 let. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně něž 51 hodin a většina z nich dokonce méně než 100 minut. Všechny izotopy americia jsou radioaktivní.

Využití, sloučeniny

Americium se používá v přesných měřících přístrojích a v detektorech kouře jako zdroj α-částic nebo γ-záření. V lékařství se používá při léčbě nádorů štítné žlázy.

Nejdůležitější sloučeninou americia je oxid americičitý AmO₂, který je výchozí surovinou pro přípravu ostatních sloučenin tohoto prvku. Další v praxi významnou sloučeninou je fluorid americitý AmF₃.

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
Chemický vzdělávací portál [2]
WebElements (anglicky) [3]
Periodická tabulka prvků [4]

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Americium

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii