STS-81

Z Multimediaexpo.cz

STS-81 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo páté setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracel John E. Blaha, který pracoval na vesmírné stanici a kterého zde vystřídal Jerry M. Linenger.

Obsah 1 Posádka 1.1 Nový člen posádky Miru 1.2 Návrat z mise na Miru 2 Průběh mise 2.1 Některé experimenty 2.2 Ukončení mise 3 Externí odkazy

Posádka

• Michael A. Baker (4), velitel
• Brent W. Jett, Jr. (2), pilot
• John M. Grunsfeld (2), specialista
• Marsha S. Ivinsová (4), specialista
• Peter J.K. Wisoff (3), specialista

Nový člen posádky Miru

• Jerry M. Linenger (2), specialista

Návrat z mise na Miru

• John E. Blaha (5)

Průběh mise

STS-81 byla pátou z devíti plánovaných misí na Mir a druhá, která měnila amerického astronauta. John Blaha, který byl na Miru 118 dní od 9. září 1996, byl vystřídán astronautem Jerrym Linengerem. Linenger pak strávil na Miru více jak čtyři měsíce. Na Zemi se vrátil s misí STS-84, která měla odstartovat v květnu 1997.

V nákladovém prostoru Atlantisu byl uložen dvojitý modul SPACEHAB-DM (Double Module) , který sloužil k rozšíření prostoru pro experimenty. Raketoplán úspěšně odstartoval 12. ledna 1997 z Kennedyho vesmírného střediska a u Miru přistál 15. ledna 1997, v 03:54:49 UTC. Po přivítání posádek začali všichni plnit hlavní úkol, a to dopravit dovezený materiál na palubu vesmírné stanice. V průběhu pěti dní, kdy byl raketoplán zakotven u Miru posádka překládala vodu - 635 kg a zásoby z jedné kosmické lodi na druhou. Na Mir se přesunulo 516 kg amerického vědeckého vybavení, 1 000 kg ruských zásob a 122 kg ostatního materiálu. Byla to do té doby největší zásobovací mise raketoplánu. Zpět na Zem dopravil Atlantis 570 kg materiálu z provedených amerických vědeckých pokusů na Miru, 405 kg ruského nákladu a 97 kg ostatního materiálu.

Vedle doplňování zásob kosmické stanice se posádky také věnovaly naplánovaným vědeckým experimentům zaměřených na biologii, studium mikrogravitace a zkoumání vesmíru. Cílem pokusů bylo především získat informace pro budoucí plánování a výstavbu Mezinárodní kosmické stanice (ISS).

Některé experimenty

• skleník pro pěstování rostlin Biorack
• experiment s fotografováním Země, do kterého byly zapojeny některé školy - KidSat
• měřič radiace kosmického prostoru, umístěný ve skleníku Biorack - Cosmic Radiation and Effects Monitor (CREAM)
• test vibrací vznikajících při cvičení kosmonautů (Treadmill Vibration Isolation and Stabilization System – TVIS)
• zjištění chování stanice a raketoplánu při působení tahu malého raketového motoru

Ukončení mise

K odpojení raketoplánu od stanice došlo 20. ledna 1997 ve 02:15:44 UTC, kdy se po obletu stanice vydal Atlantis na zpáteční cestu na Zem. Raketoplán přistál bez problémů na Kennedyho vesmírném středisku 22. Ledna 1997 ve 14:23:51 UTC po letu trvajícím 10 dní 4 hodiny a 56 minut.

Externí odkazy

• Stránka o STS-81 na webu NASA
• Informace o letu STS-81 (česky)

Raketoplán Atlantis (OV-104)
STS-51J • STS-61B • STS-27 • STS-30 • STS-34 • STS-36 • STS-38 • STS-37 • STS-43 • STS-44 • STS-45 • STS-46 • STS-66 • STS-71 • STS-74 • STS-76 • STS-79 • STS-81 • STS-84 • STS-86 • STS-101 • STS-106 • STS-98 • STS-104 • STS-110 • STS-112 • STS-115 • STS-117 • STS-122 • STS-125 • STS-129 • STS-132 • STS-135

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii