V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Středomořské hry

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 7. 2023, 19:14; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Plakát prvého ročníku Středomořských her

Středomořské hry jsou mezinárodní sportovní závody, kterých se mohou zúčastnit sportovci těch zemí, jehož břehy omílá Středozemní moře. Poprvé se uskutečnily v roce 1951 v Egyptě a od té doby se konají, s malou výjimkou každé čtyři roky. Neoficiální hry se však konaly původně již v roce 1949 v tureckém Istanbulu. Středomořské hry se konají pod záštitou mezinárodního olympijského výboru a řeckého olympijského výboru (HOC). Myšlenku na vznik těchto her pronesl na letních olympijských hrách v roce 1948 Muhammed Taher Pasha, tehdejší předseda Egyptského olympijského výboru. Prvních deset her se konalo vždy rok před olympijskými hrami, od roku 1993 se naopak pořádají hry rok po olympiádě. Zajímavostí je, že prvních čtyř ročníků se zúčastnili jen muži, ženy mohly svoji zem reprezentovat až od roku 1967, přičemž podle původního návrhu se ženy měly zúčastnit již třetího ročníku v roce 1959. Znakem tzv. "Středomořské olympiády" jsou tři bílé kruhy, které symbolizují tři zastupující světadíly, tedy Afriku, Asii a Evropu. V dolní části jsou kruhy různě zprohýbány, což symbolizuje ponoření ve Středozemním moři. Logo se poprvé objevilo na osmém ročníku v roce 1979, kdy hry hostilo tehdy jugoslávské, dnes chorvatské město Split. Poté bylo přijato a stalo se oficiálním logem.

Obsah

Zúčastněné státy

Mapka zúčastněných zemí

Počet státu, které se her zúčastnily postupem času narůstal. Na šestnáctém ročníku se objevilo celkem třiadvacet států, stejný počet zemí se objevil i na hrách v roce 2001 v Tunisu.

Jediným státem, který se nezúčastňuje Středomořských her je Izrael, naopak tři státy Andorra, San Marino a Srbsko se mohou zúčastnit her, i přesto, že jsou vnitrozemními státy a se Středozemním mořem "nesousedí". Řecký olympijský výbor navrhl dalších devět zemí (některé nesplňují geografická kritéria), kterým má být umožněna účast na těchto hrách. Jedná se o Portugalsko, Bulharsko, Izrael, Palestina a také některé arabské země.

Abecední seznam sportů

Na patnáctém ročníku Středomořských her bylo na programu 27 sportů. V roce 2009 se seznam rozšířil o Bocce, což je hra velice podobná např. petangue či curlingu.


Přehled ročníků

No. Rok Pořadatel Datum konání Zúčastněné
země
Počet sportů Disciplín Sportovci
Město Země Muži Ženy
I. 1951 Alexandria Egypt 5. října - 20. října 10 14 91 734 ---
II. 1955 Barcelona Španělsko 16. července - 25. července 10 20 102 1 135 ---
III. 1959 Beirut Libanon 11. října - 23. října 11 17 106 792 ---
IV. 1963 Neapol Itálie 21. září - 29. září 13 17 93 1 057 ---
V. 1967 Tunis Tunisko 8. září - 17. září 12 14 93 1 211 38
VI. 1971 Izmir Turecko 6. října - 17. října 14 18 137 1 235 127
VII. 1975 Alžír Alžírsko 23. srpna - 6. září 15 19 160 2 095 349
VIII. 1979 Split Chorvatsko 15. září - 29. září 14 26 192 2 009 399
IX. 1983 Casablanca Maroko 3. září - 17. září 16 20 162 1 845 335
X. 1987 Latakia Sýrie 11. září - 25. září 18 19 162 1 845 335
XI. 1991 Athény Řecko 28. června - 12. července 18 24 217 2 176 586
XII. 1993 Languedoc-Roussillon Francie 16. června - 27. června 20 24 217 1 994 604
XIII. 1997 Bari Itálie 13. června - 25. června 21 27 234 2 999 804
XIV. 2001 Tunis Tunisko 2. září - 15. září 23 23 230 2 002 1 039
XV. 2005 Almería Španělsko 24. června - 3. července 21 27 258 2 134 1 080
XVI. 2009 Pescara Itálie 25. června - 5. července 23 29  ?  ?  ?
XVII. 2013 Larissa a Volos Řecko  ? - ?  ?  ?  ?  ?  ?

Kompletní přehled medailí (1951 - 2005)

Pořadatelská města
Místo Země Zlato Stříbro Bronz Celkově
1. Itálie 687 584 515 1786
2. Francie 529 467 409 1405
3. Turecko 443 295 298 1036
4. Španělsko 241 356 436 1033
5. Řecko 146 201 260 607
6. Srbsko 191 168 155 514
7. Egypt 92 151 178 421
8. Tunisko 57 50 97 204
9. Alžírsko 53 50 81 184
10. Maroko 46 51 75 172
11. Sýrie 24 32 66 122
12. Chorvatsko 26 38 46 110
13. Slovinsko 25 27 45 97
14. Srbsko a Černá Hora 16 18 42 76
15. Sjednocená arabská republika 23 21 30 74
16. Libanon 10 22 40 72
17. Kypr 5 11 12 28
18. Albánie 3 11 13 27
19. Bosna a Hercegovina 3 3 8 14
20. Libye 1 1 7 9
21. San Marino 0 4 0 4
22. Malta 0 1 3 4
23. Monako 0 0 1 1

Externí odkazy

Reference