Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Památný strom
Z Multimediaexpo.cz
Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné stanoveným postupem vyhlášeny a které jsou v České republice poté označeny tabulí s malým státním znakem ČR.
Obsah |
Památný strom podle českého práva
Vyhlášení
Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):
- stromy mimořádného vzrůstu
- stromy mimořádného stáří
- stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled)
- stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu
- stromy, upomínající na určitou historickou událost nebo pověst
- stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku)
Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu. Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu. Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.
Ochrana
Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození. Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potencionálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit. Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).
Zrušení
Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu. Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení památného stromu, jsou památné. Je tomu tak z více důvodů: kvůli tomu, že rostou a objevují se další stromy, které by bylo vhodné vyhlásit za památné; kvůli tomu, že se nenajde člověk, který by podal návrh na jejich vyhlášení za památné stromy; nejspíš i kvůli tomu, že nevyhovují svým zdravotním stavem a musely by se brzy pokácet (hlavně ve městech); a nakonec i z jiných specifických důvodů, vyplývajících hlavně z lidského faktoru. K těm patří především nedostatek financí na ošetřování stromů (kdyby měly být památné všechny stromy splňující výše uvedené podmínky, bylo by třeba mnohem více financí na jejich ošetřování), ochota zaměstnanců pověřeného úřadu k vyhlašování památných stromů (administrativa, určitá pracovní a časová náročnost), stupeň odborných znalostí a osobní úsudek daných zaměstnanců a další (například nižší potřeba vyhlašování stromu za památný, nachází-li se v chráněné oblasti). Výše odborných znalostí a osobní úsudek pověřeného zaměstnance jsou faktory, které významně ovlivňují počet a druhové zastoupení stromů v oblastech, kde daný zaměstnanec působí. Pro zajímavost se občas stává například to, že pověřený zaměstnanec má snahu vyhlašovat za památné stromy spíše dlouhověké, protože zdravotní stav krátkověkých stromů se rychleji zhoršuje, žijí kratší dobu, jejich odumření nastává dřív a je proto třeba dříve vyřizovat jejich administrativní záležitosti.
Historie
Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce u hlubockých Schwarzenbergů.
Terminologie
Památný strom
Termín památný strom bývá používán ve dvou mírně odlišných významech. Novodobě se objevil v roce 1992 v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradil původní termín strom chráněný státem. Historicky se ale slovním spojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.[1][2][3] Ne všechny památné stromy v tomto širším slova smyslu odpovídají významovému chápání termínu podle současného zákona č.114/1992 Sb, neboť některé nebyly v souladu s tímto zákonem oficiálně vyhlášené. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, ale nevyhlášená), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20.10.1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.[4]
Chráněný strom
Před rokem 1992 byl v zákoně ukotven termín strom chráněný státem. Tyto stromy byly v terénu označeny zeleným plechovým štítkem zpravidla přibitým na kůru stromu. Všechny byly v souladu s pozdějším zákonem převedeny na stromy památné. Významově jde prakticky o synonymum, protože i stromy památné (podle zákona č.114/1992 Sb) jsou chráněné státem.
Významný strom
Termín významný strom není v současné době uzákoněný a v praxi se proto používá velmi široce a pro různé účely, například:
- orientační body - stromy vyznačené v mapách, významné z hlediska orientace v terénu
- Významný strom LČR - stromy, které LČR vyhlásily jako významné (2003-4) a označily informační tabulí[5]
- Významný strom VLS ČR - VLS roku 2003 začaly vytvářet soupis vlastních významných stromů[6]
- Významný krajinný prvek - strom (zpravidla registrovaný VKP)[7]
- obecně (v širším slova smyslu) pro všechny jakkoli významné stromy včetně památných
Nejvýznamnější památné stromy
Mezi hlavní kritéria pro vyhlášení památného stromu patří stáří a vzrůst. Stromy, které se v těchto ohledech řadí na čelní příčky, jsou názornou ukázkou věku a vzrůstu, jakého mohou jednotlivé druhy v optimálních podmínkách dosáhnout.
Stáří
Věk nejstarších stromů je velmi obtížné určovat. K jeho určení se používá řada metod, ale v mnoha případech nemusí žádná poskytnout dostatečně přesný výsledek:
- podle letorostů (po poražení stromu či navrtáním)
- podle obvodu kmene
- podle historických záznamů
Určování stáří podle počtu letorostů často komplikuje přítomnost dutin. V takovém případě je možné dopočítat, kolik letorostů mohla zetlelá část kmene nést (podle zachovalé části). Tímto postupem bylo zjištěno stáří např. u Třeboňského hlohu: "Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. ... Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let." (informační tabule stromu)[8] Odhad věku na základě obvodu kmene se určuje s ohledem na příslušný druh a případně stanoviště, na kterém se strom nachází. Tuto metodu nelze využít u stromů, kde původní kmen zcela chybí. To je typické pro lípy, které mohou původní kmen nahradit srostlicí výmladků, jako např. Tatrovická lípa, Jemčinská lípa, Kamenická lípa a snad i Vejdova lípa. Běžné jsou i případy, kdy se výmladky (či pozůstatky adventivních kořenů) oddělí a rostou samostatně dál, jako u Bzenecké lípy. Jinou komplikaci znamenají stromy se silně atypickým růstem. Příkladem mohou být extrémy některých šumavských smrků, třeba 280 let starý smrk s průměrem kmene 30 centimetrů, nebo 513 let starý exemplář s 67 centimetrů širokým kmenem z Boubínského pralesa.[9] Určité zkreslení vnášejí i případy, kdy byl odhad proveden před mnoha desítkami let a dále jen opisován bez příslušné korekce. Z těchto důvodů je třeba brát níže uvedený seznam jako orientační. Seznam obsahuje památné stromy starší než 700 let:
| název stromu | věk | obvod | poznámka |
|---|---|---|---|
| Vilémovický tis | 1500-2000 let[10] | 360 cm | - |
| Tis v Krompachu | 1000-2000 let | 465 cm | 440 let podle Hofmana |
| Pernštejnský tis | >1000 let | 455 cm | - |
| Klokočovská lípa | 1000 let | 888 cm | - |
| Oldřichův dub | 1000 let | 760 cm | podle pověsti, pravd. méně |
| Žižkův dub v Náměšti | 900-1100 let | 1010 cm | - |
| Goethův dub | 800-1000 let | 1040 cm | zanikl asi koncem 90. let |
| Tisíciletá lípa ve St.Lysé | 800-1000 let | 657 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Bzenecká lípa | 900 let | - | nemá původní kmen |
| Petrohradský dub | 900 let | 900 cm | - |
| Svatováclavský dub | 700-1100 let | 850 cm | podle pověsti, pravděp. méně |
| Tisíciletá lípa v Kotli | 870-950 let | 970 cm | podle jiných odhadů 350-450 let |
| Běleňská lípa | 850 let | 570, 1250 | ○ 1250 cm do r.1951 |
| Praskoleská lípa | 800 let | 900 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Tatobitská lípa | 800 let | 866 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Lípa v Lipce | 800 let | 870 cm | podle jiných odhadů ~600 let |
| Žeberská lípa | 700-900 let | 770 cm | k r.2010 není vyhl. jako PS |
| Kamenická lípa | 700-900 let | 560 cm | torzo pův. kmene |
| Vejdova lípa | 700-800 let | 1225 cm | podle jiných odhadů ~600 let |
| Husova lípa | 750 let | 957 cm | - |
| Rodvínovský dub | 740 let | 530 cm | pravděp. mladší |
| Žižkův dub v Podhradí | 600-800 let | 900 cm | - |
| Mladějovická lípa | >700 let | 905 cm | podle jiných odhadů ~350 let |
| Cisterciácká lípa | 700 let | 718 cm | - |
| Körnerův dub | 700 let | 887 cm | - |
Obvod kmene
Obvod kmene je jedním z ukazatelů věku památného stromu. Nejvyšších hodnot dosahují lípy a duby. Zvlášť vysokých hodnot dosahují obvody lip, které vznikly srůstem výmladků/kmenů z kmene původního, který se již rozpadl. Setkáváme se i s případy, kdy je současně naměřený obvod stejný nebo nižší, než obvod naměřený před řadou let. To je obvyklé u stromů, kde z původního kmene zbylo jen torzo, z něhož vyrůstají kmeny nové (např. Cisterciácká lípa), případně u stromů, kde došlo k vylomení části strostlice, která kmen tvořila (např. Tatrovická lípa), nebo u stromů silně poškozených bleskem (např. Běleňská lípa). Také je třeba brát v úvahu, že dřívější měření nebylo příliš jednotné. Měřilo se buďto u země, případně v 50 centimetrech výšky, nebo v tzv. prsní výšce, která nejlépe odpovídá současné výčetní výšce 130 cm. Živé památné stromy s aktuálním obvodem přes 850 cm
Zaniklé a poškozené památné stromy, které maximálního obvodu dosáhly v minulosti
| název stromu | obvod | poznámka |
|---|---|---|
| Tatrovická lípa | 1650 cm ¹) | od r.1997 do 1122 cm |
| Pardubický topol | >1600 cm ²) | zaniklý |
| Lochovický topol | 1571 cm ²) | zničen vichřicí 1905 |
| Bzenecká lípa | 1400 cm ¹) | od poč.20 st. bez kmene |
| Lípa ve Velké Losenici | 1256 cm ²) | - |
| Běleňská lípa | 1250 cm ¹) | od r.1951 do 570 cm |
| Dub v Žehušické oboře | 1236 cm ¹) | - |
| Goethův dub | 1040 cm ²) | zr. 27.8.1999, torzo |
| Malovarský topol | 1038 cm ²) | zaniklý, v 50 cm |
| Lhotecká lípa | 1010 cm ¹) | nyní jen 600 cm |
| Albrechtický dub | 990 cm ²) | zanikl v srpnu 1993 |
| Lípa v Křemenité | 946 cm ²) | zrušena 18.2.1993 |
| Ujkovický dub | 910 cm ¹) | ± od r.2000 jen 800 cm |
| Kapistránská lípa | 900 cm ¹) | zmlazené torzo |
| Ctiborův dub | 900 cm ²) | již jen torzo |
| Choltický dub | 855 cm ²) | uschnul asi v 90. letech |
| Jemčinská lípa | 850 cm ¹) | zruš. 13.1.2010 |
¹) strom žije, ale obvod jeho kmene klesl vlivem poškození v minulosti, nebo již původní kmen nemá
²) strom zanikl nebo uhynul
Výška
Mezi nejvyšší památné stromy patří většinou smrky, případně jedle a modříny. Duby a lípy, které dominují stářím a mohutností, dosahují výšky nad 35 m jen výjimečně. Památné stromy dosahující min. 45 m výšky
|
|
Za zmínku stojí jistě i Těptínský smrk (58 m, padl zřejmě 25.6.2008), smrk Král Šumavy (57,6 m, uschnul r.1969), smrk Nástupce krále (57 m v r.1981, zničen kůrovcem r.2004) a Vidlicový smrk (57 m, uschnul r.2004), které sice nebyly vyhlášeny jako památné, ale mnohé byly chráněné. Případně "historické" stromy jako Chadtův smrk (57 m, pokácen 1882) a Křížový smrk (57,7 m, pokácen jako suchý 1895)
Některé památné stromy
Přehled památných stromů byl přesunut do článku: Seznam památných stromů
Reference
- ↑ JIRÁSEK, Alois. Domů a jiné obrázky. Praha : J. Otto, 1897. Kapitola Stromy, s. 91-94.
- ↑ CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : vlastní náklad, 1908. 61 s.
- ↑ CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Český lid, 1908, roč. XVII.
- ↑ Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Významné stromy LČR lesycr.cz
- ↑ Významné stromy VLS ČR vls.cz
- ↑ Významný krajinný prvek ochranaprirody.cz
- ↑ Hloh u Tylova domku - Třeboň stromy.trebonsko.org
- ↑ elektronický zpravodaj "Ďáblík" stružení Calla, č.90 12/10 calla.cz
- ↑ Organismus strom stromy.arnika.org
- ↑ Významné a památné jasany, Lesu zdar 9/08 lesycr.cz
Externí odkazy
- Plné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
- Oficiální seznam památných stromů vedený Agenturou ochrany přírody a krajiny
- Staré a památné stromy
- Pražské památné stromy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |