Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Strašice
Z Multimediaexpo.cz
Strašice jsou velkou vesnicí asi 10 km východně od Rokycan ve východní části okresu Rokycany. V celé stejnojmenné obci žije přes 2400 obyvatel, její jediné a stejnojmenné katastrální území zaujímá rozlohu 794 ha a PSČ všech adres je 338 45.
Obsah |
Území
K obci patří jen vesnice a její blízké okolí, hranice nezasahuje příliš hluboko do neosídlených území. Vesnice má čtyři části, které od sebe nejsou vzdáleny: Ves, Dvůr (Dvory), Kout a Huť. Kostel svatého Vavřince se nachází na návrší mezi Dvory (Dvorem) a Vsí. Ulice v obci nejsou pojmenovány. Dvory (Dvůr) leži na severovýchodě obce, při silnici II/117. V centru Dvorů je Dvorecký rybník, jižně od Dvorů se nachází zemědělský areál a nezalesněná vrcholová kóta Na Vrších (543 m n. m.). V okolí hlavní křižovatky, odkud ze silnice II/117 odbočuje místní komunikace do jižních částí vesnice, se nacházejí Kout na severu a Ves na jihu. U západního okraje Vsi je čistička odpadních vod, nedaleko jižně od hlavní křižovatky je obecní úřad, v jihovýchodní části rozsáhlý vojenský areál se sídlištěm i hřištěm a v jihozápadní části průmyslový areál. Podél říčky Klabavy jižně od Vsi se rozkládá Huť, u níž je v jihovýchodní části čistička odpadních vod z vojenského areálu, kolem severozpádní části je náhon, pila, bývalé mlýny a podobné objekty.
Památky
- Gotický kostel sv. Vavřince z doby kdy panství získal Petr I. z Rožmberka stojí na návrší nad částí vsi zv. Strašičky. Na stěnách kněžiště se zachovala nástěnná malba z doby kolem r. 1400 s pašijovými náměty z Kristova života. Kostel byl stavebně upraven ve druhé polovině 16. století a později barokně ve druhé polovině 18. století. Na stropě je malba zobrazující patrona kostela se Svatou Trojici, českými světci a samotný kostel ze 40. let 20. stol. V roce 2008 dokončena rekonstrukce fasády za významného finančního přispění obce, obecní sbírky a farníků.
- Sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého na cestě mezi Vsí a Hutí.
- Několik roubených chalup v dolní části vsi (čp. 14, 15, 31, 130, 140, 149, 154, 159, 160)
- Farská lípa u čp. 1
- V obci působil jako učitel básník Karel Vokáč (* 28. 10. 1903) popravený nacisty 12. 7. 1944. Místní základní škola nese jeho jméno.
- Mezi významné rodáky patří hudební skladatel, teoretik a pedagog Antonín Modr (17. 5. 1898 - 22. 4. 1983, pohřben na místním hřbitově). Dále dirigent a šéf opery Národního divadla František Vajnar (nar. 15. 9. 1930). V obci vyrůstal také herec Jiří Dohnal (12. 5. 1905 - 9. 9. 1984), rodák z blízkého Holoubkova. Do Strašic často jezdil také herec Bohuš Záhorský a v 70. letech 20. stol. si zde koupil chalupu tenorista Beno Blachut.
- Významný byl železárenský průmysl, od 17. století zde bylo několik vysokých pecí a vodních hamrů.
Okolí a turistika
Strašice sousedí s Medovým Újezdem na severozápadě, s Cheznovicemi a Těněmi na severovýchodě. Z jihu je ves obklopena vojenským újezdem Brdy.
Ve směru od Hořovic k Rokycanům prochází Strašicemi mimo hlavní silnici páteřní dálková cyklistická trasa č. 3, z níž u Strašic odbočuje přes hřeben trasa č. 2158 do Medového Újezdu a Holoubkova. V okolí Strašic je vyznačeno velké množství pěších turistických tras, které se scházejí ve Strašicích na hlavní křižovatce. Červená, zelená a modrá vedou k severu a k západu do lesů přírodního parku Trhoň, a sice červená přes hřeben Strašické vrchoviny do Mýta, zelená přes vrchol Bábovka do Rokycan a modrá podél toku Klabavy přes mlýn Melmatěj do Dobřívi. Na severovýchod vede méně zalesněným územím zelená značka na Těně a do Hořovic.
Podobným směrem, avšak jižnější trasou, omezeně přístupnou zónou B vojenského újezdu Brdy, vedou nově vyznačená žlutá pěší trasa a podobně i cyklotrasa č. 2252, oblast je přístupná od 7. dubna 2007 v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin.
Doprava
Strašice se nacházejí při pomezí Středočeského a Plzeňského kraje. Severní částí vsi prochází silnice II/117, která propojuje Hořovice a Spálené Poříčí, menší silničky u Strašic odbočují na Těně a Medový Újezd. Silnice II/117 prochází v blízkosti kostela a zříceniny hradu, pro obsluhu hlavní jižní části Strašic je však nutno z hlavní silnice odbočit na místní komunikaci, která trasu prodlouží kolem obecního úřadu a koupaliště na Klabavě. Po této objížďce projíždějí ves i všechny místní autobusové linky. Zajíždějí sem jak linky ČSAD autobusy Plzeň a. s., které obec spojují například s Plzní a Rokycany, tak linky Středočeské integrované dopravy dopravce PROBO BUS a. s. do Hořovic, Plzně i Prahy. Ve Strašicích jsou zastávky 6 různých názvů, ve směru od Hořovic k Mirošovu v pořadí: Dvůr, U Libuše, ObÚ, Huť, Mikulíkův mlýn a Melmatěj (katastrálně patří Melmatěj již k Dobřívi, ale název zastávky jej přisuzuje ještě ke Strašicím). Železnice do Strašic nevede, na sever přes lesnatý hřeben je to však asi 6 kilometrů na trať 170 do Mýta, asi 8 kilometrů na jihozápad se dá dostat ke stanicím trati 175 Mirošov nebo Hrádek u Rokycan
Vojenský útvar Strašice
V obci Strašice sídlil vojenský útvar (mechanizované vojsko, VÚ 5049). Po zrušení povinné základní vojenské služby v roce 2003, byl útvar v roce 2006 zrušen a posádka přemístěna do několika dalších, modernizovaných profesionálních útvarů. Od roku 1990 se v areálu tankodromu každoročně koná akce Bahna, která začala jako komorní setkání příznivců historické vojenské techniky. Postupně se proměnila do masové podoby jako Den pozemního vojska AČR. V bývalých kasárnách se dokončuje stavba obřího solárního parku, která má mít výkon 3 MW, a má v nich vzniknout i výzkumné a vývojové centrum firmy AWS. Dalším investorem v areálu kasáren je plzeňská firma D+P Rekont Plzeň, který vybudovala recyklační linku na elektroodpad.[1]
Strašidelný dům
V říjnu 2009 pronikly Strašice do celostátních médií a s staly se cílem pozornosti techniků, fyziků, šamanů i šarlatánů poté, co se v rodinném domku Mračkových (č. p. 612) odehrávaly zhruba od počátku října několik týdnů záhadné jevy jako samovolné hoření zásuvek, praskání skel a žárovek a podobně.[2] Mluvčí ČEZ na konci října prohlásil, že jde o vysokofrekvenční jevy, které nejsou popsány v žádné odborné literatuře, a že svědky jevů byli i dva technici ČEZ, člen klubu skeptiků Sisyfos a bývalý ředitel Fyzikálního ústavu ČSAV Luděk Pekárek naproti tomu tvrdil, že vysvětlovat dění v domě působením nějaké nahromaděné energie nebo dokonce nadpřirozenými silami je nesmysl a příčiny je třeba hledat v lidech a ne v nějakých vnějších silách a elektromagnetických polích. Místostarosta František Nerad uvedl, že si nemyslí, že by rodina z domku měla zapotřebí na sebe strhávat pozornost.[3]
Reference
- ↑ Václav Prokš: Plzeňský AWS vybuduje ve Strašicích elektrárnu a vývojové centrum, Ekolist.cz, 7. 8. 2009
- ↑ Video: Záhadný domek ve Strašicích proměřují geofyzici, 1. 11. 2009, ČTK, iDnes.cz
- ↑ Petr Ježek, Nikola Veverková, Lenka Veselá: Video: V záhadném domě „straší“ sami jeho obyvatelé, říká fyzik, iDnes.cz, 3. 11. 2009
Externí odkazy
|
Města a obce okresu Rokycany |
---|
Bezděkov • Břasy • Březina • Bujesily • Bušovice • Cekov • Čilá • Dobřív • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice • Holoubkov • Hrádek • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov • Mlečice • Mýto • Němčovice • Nevid • Osek • Ostrovec-Lhotka • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice • Radnice • Raková • Rokycany • Sebečice • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh • Zvíkovec |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |