V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Věznice Mírov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 6. 2013, 15:31; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Hrad Mírov od západu

Věznice Mírov je věznice umístěná na bývalém středověkém hradě v obci Mírov (okres Šumperk). Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky. Jeho asi nejslavnějším vězněm je Jiří Kajínek, jednak pro nejasnosti ve svém procesu, jednak (a zejména) kvůli tomu, že v roce 2000 z Mírova uprchl a byl dopaden až po několika týdnech. Za protektorátu Čechy a Morava zde byli vězněni někteří odbojáři. Za komunistického režimu byla mírovská věznice považována za jedno z nejkrutějších vězení pro politické vězně, se kterými zde bylo zacházeno hůře než s nejtěžšími zločinci. Běžné bylo odpírání kontaktu s rodinou, odepírání léčby a léků a kruté mučení, které bylo příčinou úmrtí řady vězňů.

Obsah

Seznam politických vězňů, kteří zemřeli na Mírově

Vězňové nacismu

Vězňové komunismu

  • Bohuslav Burian (zápal plic a následky mučení, odepřena nutná lékařská péče)
  • Jan Plesl (zemřel na následky krutého věznění a odepření nutné lékařské péče)
  • Antonín Zgarbík (zemřel na následky astmatického záchvatu, odepřeny léky a lékařská péče)

Věznice Mírov v umění

Ve filmu Tmavomodrý svět byla věznice Mírov místem, kde si odpykávali své tresty letci z RAF po návratu do vlasti. Hlavní hrdina zde vzpomíná na válečná léta. Na hradě byl v letech 1969-1974 vězněn i Vladimír Škutina, přední publicista období Pražského jara. Škutina svůj pobyt mezi těžkými kriminálníky a psychopatickými bachaři zachytil v knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů.

Externí odkazy