Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Mučení
Z Multimediaexpo.cz
Mučení (též tortura, z lat. torquere – torze[1]) je jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení.
Obsah |
Účel mučení
Mučení je zpravidla prováděno za účelem:
- získání informací při výslechu,
- jako forma trestu, nebo
- (u erotického mučení) jako součást praktik BDSM.
Mučení ve starověku
Mučení bylo v mnoha starověkých kulturách (egyptské, židovské, římské, …) součástí justice. Ve starověkém Římě bylo mučení používáno jako součást výslechu, a to do 2. století n. l. pouze u otroků, poté i u příslušníků nižších tříd. Otrokovo přiznání bylo přípustné jen tehdy, pokud bylo dosaženo mučením, neboť se mělo za to, že jeho dobrovolnému přiznání nelze věřit.[2]
Mučení ve středověku
Středověké světské evropské soudy používaly mučení s ohledem na tíhu obvinění a sociální status žalovaného jako legitimní prostředek pro získání přiznání, popřípadě dalších informací, jako jména kompliců a podobně. Církevní soudy přijímaly mučení jako metodu výslechu až v pozdějších fázích tohoto období a i poté měly ve srovnání se světskými soudy mnohem přísnější pravidla pro jeho užití. Užívání mučení ve středověké inkvizici začalo v roce 1252 a skončilo až v raném novověku papežskou bulou z roku 1816, která jej zakázala. V posledních několika stoletích tohoto období mezi mučené přibyly i údajné čarodějnice, obviněné v čarodějnických procesech, a to jak v Evropě, tak v koloniální Americe.
Hlasy, ozývající se proti mučení
- Mezi prvními, kdo se ozvali proti mučení, byli Friedrich Spee a Anton Praetorius, který v roce 1613 o situaci vězňů v žalářích napsal ve své knize Gründlicher Bericht Von Zauberey und Zauberern (Vzevrubná zpráva o čarodějnictví a čarodějích/nicích).[3]
- V roce 1624 vydal Johann Graefe Tribunální reformaci, v níž vystupoval proti použití mučení.
- V roce 1764 publikoval italský právník Cesare Beccaria Esej na téma zločinů a trestů, ve které argumentoval, že mučení nespravedlivě trestá nevinné a není nezbytné pro dokázání viny.
- Napoleon Bonaparte v roce 1798 (v době, kdy byl v Egyptě) napsal generálmajoru Berthiérovi: „Tento barbarský zvyk bičování lidí podezřelých z toho, že mají důležitá tajemství k odhalení, musí být zrušen. Vždy se vědělo, že tato metoda vyslýchání prostřednictvím uvrhnutí lidí do mučidel není k užitku. Ti ubožáci řeknou, cokoli je napadne a cokoli si myslí, že (jejich trýznitelé) chtějí věřit. Následkem toho nejvyšší velitel zapovídá použití této metody, která je v rozporu s rozumem a lidskostí.“[4]
Mučení v novověku
Před vydáním papežské buly z roku 1816 bylo mučení zakázáno:
- roku 1740 v Prusku Fridrichem Velikým,
- roku 1786 v Itálii,
- roku 1789 ve Francii (v období Francouzské revoluce),
- roku 1801 v Rusku.
Mučení a mezinárodní právo
Mučení zakazují Všeobecná deklarace lidských práv z 10. prosince 1948 (článek 5)[5][6] a Ženevské úmluvy na ochranu obětí války z roku 1949. Valné shromáždění OSN přijalo roku 1975 Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním, na níž navázalo roku 1984 sjednání Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. V rámci Rady Evropy zakazuje mučení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, na níž roku 1987 navázala Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
Erotické mučení
Existuje však i forma mučení, která je vyhledávána jako součást erotických a sexuálních her. Souhrnně jsou tyto praktiky označeny jako BDSM. Moderní mučírny jsou vedle nástrojů používaných po generace vybaveny i například zařízením využívajícím elektrickou energii. Pokud jsou praktiky spojené s dobrovolným použitím tortury používány se znalostí věci, jsou i bezpečné a shora uvedená úmluva je pro jejich dobrovolnou aplikaci bezpředmětná.
Související články
- Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
- Právo útrpné
- Výslech
- Čarodějnické procesy
- Šikana
Reference
- ↑ (anglicky)Merriam-Webster's collegiate dictionary, 10th Edition. Springfield, Mass: Merriam-Webster. 1999. pp. 1246. ISBN 0-87779-713-7.
- ↑ Peters, Edward. Torture. New York: Basil Blackwell Inc., 1985.
- ↑ (německy)http://www.rzuser.uni-heidelberg.de/%7Ecd2/drw/F3/praetor/o02wid.htm
- ↑ (anglicky)Napoleon Bonaparte, Letters and Documents of Napoleon, Volume I: The Rise to Power, výběr a anglický překlad: John Eldred Howard, (London: The Cresset Press, 1961), strana 274.
- ↑ wikisource:Všeobecná deklarace lidských práv
- ↑ (anglicky)http://www.un.org/Overview/rights.html
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |