V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Tábor

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 11. 2012, 09:45; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 37 000 obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí.

Obsah

Poloha

Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem, zhruba 80 km jižně od Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. Z geologického hlediska leží Tábor v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny.

  • Nejvýše položená místa v Táboře jsou:
    • Rozhledna Hýlačka v obci Větrovy (522 m n. m.)
    • kaplička na Svaté Anně (476 m n. m.)
    • Žižkovo náměstí, přímo v historickém centru Tábora (450 m n. m.)
  • Nejníže leží: Řeka Lužnice (384 m n. m.)

Členění města

Město má 15 místních částí:

Statistika vývoje

Počty obyvatel (zaokrouhleno):

  • 31. 12. 1869 – 464 domy a 5 255 obyvatel
  • v roce 1910 – 953 domy a 11 900 obyvatel
  • 30. 6. 1937 – 1851 domů a 17 100 obyvatel
  • v roce 1945 – 17 000
  • v roce 1966 – 27 000
  • 1. prosince 1975 překročil počet 30 000 obyvatel.

Doprava

Kromě kulturních statků je Tábor významný i jako železniční uzel. Do dokončení dálnice D3 (která zde slouží jako obchvat) bylo toto město také významným bodem na silniční trase Praha-České Budějovice-Linec.

Související informace můžete najít také v článku: Doprava v Táboře

Historie

Před založením města

Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.

Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem.

Husitský Tábor

Pomník Jana Žižky z let 1877 až 1884 přehlíží stejnojmenné ústřední náměstí

Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Podle biblické Knihy soudců přikázala prorokyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: "Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." ( ). Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanánské vojsko.

Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory (např. hora Burkovák, 1419). Zakladatelé města (např. Petr Hromádka z Jistebnice), pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály křesťanského komunismu, tedy dobrovolného společnství majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táborité.

Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.

Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.

Další vývoj a události

Deska na nádraží v Táboře, připomíná návštěvu prezidenta T. G. Masaryka 21. 12. 1918
  • Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Tehdy [1] mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem.
  • 1452 město se vzdalo sedmnáctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení.
  • V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán přehrazením Tismenického potoka. Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi.
  • Roku 1512 byla dokončena stavba chrámu „Proměnění Krista Pána na hoře Tábor“- stavitel pražský mistr Staněk.
  • V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad.
  • Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor [2] .
  • Císař Leopold I. schválil (3.11.1660) „Aertikule táborských soukeníků“ (což mělo význam pro rozvoj řemesel u nás; např. je zde ustanovení o učních).
  • Roku 1750 byl povýšen Tábor na město krajské a byl jím do 1848.
  • V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4.října) reálné gymnázium-první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii.
  • Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města - od hradeb a bran Starého města směrem k v r. 1871 vybudované železnici.
  • Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského [pozn. 1], dodnes zdobící náměstí.
  • V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902.
  • V roce 1902 se konala v Táboře velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava (zahájení 2.srpna 1902) - největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny.
  • V roce 1906 se konala v Táboře [3] akce světového významu – vůbec první výstava o Janu Husovi.
  • V roce 1918 při cestě vlakem z exilu do vlasti se 21. prosince 1918 zastavil v Táboře T.G.Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění [4].
    • a 25. března 1920 prezident ČSR opět navštívil Tábor při oslavách 500.výročí založení a byl jmenován čestným občanem.
  • V roce 1929 se v Táboře konala [5] rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojena s výstavou československého válečnictví, pořádanou ministerstvem národní obrany [1]. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30. června; celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob.

Starostové

  • 2001-2006 Ing. František Dedič
  • 2006-2010 Ing. Hana Randová
  • od 2010 Ing. Jiří Fišer (Tábor 2020)

Název města a jeho ohlasy

Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory Thabor) vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině.[6][7][8] Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, pionýrský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory.

Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu.[6][9]

Na planetě Mars se nachází impaktní kráter, který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W × 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.[10]

Rodáci a významné osobnosti Tábora

  • Jozef (Josef) Gelinek (1758–1825), pianista, skladatel, pedagog
  • Karel Leopold Klaudy (1822–1894), český pedagog, politik, purkmistr-starosta Prahy, advokát
  • Matěj Norbert Vaněček (1859–1922), matematik, profesor na pražské technice
  • Oskar Nedbal (1874–1930), skladatel, dirigent, hráč na violu, spoluzakladatel Českého kvarteta
  • Emanuel Chalupný (1879–1958), advokát, sociolog, filozof, jazykovědec, národohospodář, spoluzakladatel Sociologického ústavu (1942), předseda Masarykovy sociologické společnosti
  • Kamil Voborský (1883–1949), hudební skladatel, dirigent a učitel hudby, znalec a sběratel hudebních nástrojů
  • Petr Zenkl (1884–1975),pedagog, primátor Prahy, ministr vlády a náměstek předsedy vlády, předseda Čs. strany národně socialistické
  • Hugo Vojta (1885–1941), generál, první zemský velitel Obrany národa
  • Marie Záhořová-Němcová (1885–1930) ,vnučka Boženy Němcové, představitelka sociálních organizací v ČSR
  • Václav Soumar (1887–1947), finančník, zasloužilý starosta (1929-1939) a čestný občan Tábora
  • Jaroslav Vacek (1894–1944), vězeňský dozorce, přední regionální protinacistický odbojář
  • Milada Petříková-Pavlíková (1895–1985),první čs.žena-promovaná ing. arch.na ČVUT v Praze; dcera táborského MUDr.Jos.Pavlíka
  • Rudolf Voborský]] (1895–1957), pedagog, dirigent, hudební skladatel
  • Karel Mareš (1898–1960), generál, vojenský pilot, první velitel 311. čs. bombardovací perutě RAF (1940)
  • Jaromíra Hüttlová (1893–1964), PhDr.-středoškolská profesorka, spisovatelka a překladatelka
  • Anna Hostomská (1907–1995), hudební publicistka, překladatelka, redaktorka Českého rozhlasu
  • Adolf Kroupa (1910-1981), překladatel, kulturní organizátor, ředitel brněnského Domu umění
  • Antonín Novotný (1913-2005), fil.herec a chemický výzkumník- Dr.Ing.
  • Vladimír Novotný (1914-1997), film.kameraman, zejm.trikových snímků
  • Jan Schmid (* 1936), zakladatel experimentální Studia Ypsilon, umělecký šéf a ředitel Divadla Ypsilon v Praze, Dramatik, spisovatel, docent DAMU, scénograf a grafik.
  • Jiří Hrzán (1939–1980), divadelní a filmový herec, televizní bavič a zpěvák
  • Bohumír Janát (1949-1998), filozof, spisovatel, mluvčí Charty 77
  • Jiří Traxler (* 1912), klavírista, skladatel, textař, aranžér
  • Bohumil Němeček (1938-2010), boxer, olympijský vítěz (OH 1960 v Římě), mistr Evropy (1967)
  • Miroslav Kalousek (* 1960), 8.ministr financí ČR a 4.předseda KDU-ČSL
  • Jiří Lutovský (* 1964), reprezentační trenér MTB
  • Ladislav Nagy (* 1974), literární kritik, překladatel
  • František Korbel (* 1976), právník, politik
  • Václav Křížek (1833–1881), pedagog, ředitel reálného gymnázia, vlastenec, politik a kulturní organizátor v Táboře
  • Karel Nedbal (1836-1889), advokát, organizátor hudebního života a člen městské rady v Táboře, otec skladatele Oskara Nedbala
  • Martin Kolář (1836-1898), pedagog, historik
  • Antonín Hnízdo (1906-1973), pedagog, ochránce přírody, publicista
  • Karel Valter (1909-2006), pedagog, malíř a grafik, čestný občan Tábora

Památky a zajímavosti

Letecký pohled na Staré město, v pozadí řeka Lužnice ( v místní části Čelkovice)-foto 2007

Stará radnice

Související informace můžete najít také v článku: Stará radnice (Tábor)

Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17.století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.

Kostel Proměnění Páně

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, Žižkovo náměstí (2005)

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor (výšková dominanta Žižkova náměstí) byl budován od roku 1440 a dokončen kolem roku 1512 zaklenutím trojlodí (navrhl i prováděl mistr Staněk z Prahy). V roce 1532 kostel i s věží poškodil požár, byl později opraven v renesančním slohu (1559 renesanční štíty). Opět byl poškozen požárem v roce 1602 , stejně tak střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a za třicetileté války byla Švédy poškozena ještě báň věže (opravena v roce 1677 italským stavitelem Giovanim de Capali). V letech 1896-1898 byl kostel regotizován a byla např. přistavěna druhá sakristie, původní barokní oltář byl nahrazen oltářem neogotickým (od řezbáře Josefa Krejčíka). Chrám je 46 m dlouhý a 26 m široký, gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 m (nejvyšší v jižních Čechách) a vede na ní asi 250 schodů.

Věž Kotnov, bývalý hrad

Kotnov a Bechyňská brána

Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto prostorách funguje nyní hotel.

Jordán

Vodní nádrž Jordán je nejstarší ve Střední Evropě, byla založena roku 1492 a vznikla přehrazením Košínského potoka. Z Jordánu pokračuje tok jako Tismenický potok. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měla sloužit jako chovný rybník, ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velká. Dnes slouží jako zásobárna vody a je vítaným místem k odpočinku obyvatel i turistů. Od roku 1830 nebyla nádrž čištěna. V dohledné době se plánuje její vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky.

Husův park

Táborské Husovo náměstí, kterému se obecně říká Husovy sady nebo park u nádraží (o rozloze přibližně 12 000 m2), začalo vznikat po roce 1871 - po vybudování železnice a otevření nádraží v Táboře. Tehdy z nádraží k většině táborských obytných domů a k městské bráně byla vzdálenost přibližně 2 km.

Koncem 20. století dostal tento - časem jž okolo zcela zastavěný - vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce 1991 došlo ([11]) k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, v městě známé „Tabačky“ (po roce 1950 do 1990 kasárny); zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé „stavby a boudy“ a rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů, obchodů a byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu 1997.

Při vstupu do Husových sadů - parku ze směru z centra města - od třídy 9.května (v letech 2005-2006 také zrekonstruované) - můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného čs.sochaře Františka Bílka (1872-1941). Pomník byl vybudován z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6.července 1928 (u příležitosti 513.výročí Husova upálení v Kostnici).

Botanická zahrada

Tábor-budova Zemědělské školy (z r. 1903), za ní až k Jordánu se rozprostírá botanická zahrada

Zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Patří k Střední zemědělské škole [2], která měla mezi léty 1900 až 1918 status vysoké školy. Tou dobou také zaznamenala botanická zahrada největší rozkvět. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906. Nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice.

Návštěvníci Botanické zahrady [3] mohou obdivovat více než 4000 druhů rostlin, od teplomilných rostlin pěstovaných ve sklenících, přes evropské i exotické druhy stromů, až po různé druhy koření a obilovin. Nejzajímavější je asi druh pšenice pěstovaný už před 8000 léty.

  • Zahrada se zabývá projektem, který se zaměřuje na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií. Zahrada je zapojena do projektu Florius.

Granátová skála

V Táboře u Lužnice se nachází zajímavý geologický útvar – Granátová skála.

Poutní kostel v Klokotech

Naproti Kotnovu, přes údolí Tismenického potoka, se rozprostírá poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech. Jeho stavba započala v roce 1700 a trvala 30 let. Stavba byla financována známými šlechtici a bohatými měšťanskými rodinami. Architektura poutního místa je pravděpodobně inspirována prací Jana Santiniho. Kostel samotný byl dokončen roku 1714. Během následujících let přibyly ambity a kaple.

  • Kostel se řadí mezi nejvýznamnější památky v okolí a může se srovnávat s nejvýznamnějšími díly evropského baroka.

Barokní zámek Měšice

Tato budova s empírovou fasádou se nalézá ve východní části Tábora ve směru Chýnov - Pelhřimov, asi 2 km od Informačního centra Tábor. Původně renezanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Dnešní majitel zámku Jan Berwid-Buquoy zpřístupnil objekt veřejnosti.

Partnerská města

Spřátelené město:

Spolupráce:

Souřadnice

Poznámky

  1. Sochař a řezbář Josef Strachovský, narozen 19.9.1850 v Kutné Hoře, zemřel 9.7.1913 v Praze
  1. 25.1.1437 císař Zikmund velkým privilegiem; s právy Starého Města pražského.
  2. město vydrancováno, vyloupeny i chrámy, odvlečeny ženy a dívky do ležení. Město muselo zaplatit Švédům vysoké výpalné
  3. Byla instalována v budově školy na Parkánech (v celém přízemí a 1. patře) a od zahájení 29.7.1906 po dobu prázdnin ji shlédlo 10 tisíc návštěvníků
  4. Událost připomíná na nádraží umístěná pamětní deska (od jihočs.sochaře J.V.Duška)
  5. Expozice byly (od zahájení 23. června 1929) v budovách reálky, školy na Parkánech, v sokolovně a v bývalé spořitelně a bylo ještě zbudováno vlastní výstaviště s pavilony na břehu Jordánu
  6. 6,0 6,1 Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, nakl. LEDA, Voznice, 2001, ISBN 80-85927-85-3
  7. V. Machek: Etymologický slovník jazyka českého, 2., opr. a dopl. vydání, Praha 1968
  8. J. Holub, F. Kopečný: Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1952
  9. srv. Josef Jungmann: Slovník česko-německý I–V., Praha 1834–1839
  10. Gazetteer of Planetary Nomenclature Feature Information - Tabor [online]. [cit. 2007-11-11]. Dostupné online.  
  11. zejména z iniciativy tehdejšího přednosty Okresního úřadu v Táboře ing. Josefa Čápa, a jeho manželky, která na toto využití opuštěného areálu upozornila

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tábor
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tábor
Město Tábor

Čekanice • Čelkovice • Hlinice • Horky • Klokoty • Měšice • Náchod • Smyslov • Stoklasná Lhota • Tábor • VětrovyVšechov • Zahrádka • Záluží • Zárybničná Lhota