V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Xenon

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 6. 2010, 06:53; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Xenon
Xenon
Chemická značkaXe (lat. Xenon)
Atomové číslo54
Izotopy122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138
Relativní atomová hmotnost131,3 amu
Elektronová konfigurace[Kr] 4d10 5s2 5p6
SkupenstvíPlynné
Teplota tání-111,5 °C (161,5 K)
Teplota varu-107,1 °C (165,9 K)
Ve vzduchu0,00001%
Skupenské teplo varu při -109 °C13,6767 kJ/mol
Skupenské teplo tání při -140 °C2,0494 kJ/mol
Kritická teplota+16,6 °C
Kritický tlak58,2 atm
Kritická Hustota0,9

Xenon, chemická značka Xe (latinsky Xenonum), je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.

Obsah

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

XeF4 - Fluorid xenoničitý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem, chlorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Trioxid xenonu (oxid xenonový) je například silně explozivní. Xenon je velmi dobře rozpustný ve vodě a ještě lépe rozpustný v nepolárních organických rozpouštědlech. Xenon stejně jako i ostatní vzácné plyny má velmi malý elektrický odpor, a proto vede velmi dobře elektrický proud. Toho se využívá v osvětlovací technice. Xenon má fialovou barvu, ale ředěním xenonu ve výbojové trubici barva ztrácí na plnosti a při velkém zředění vydává xenon pouze bílé světlo.

Historický vývoj

Po té co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon. Prvek, který zůstal jako zbytek po destilaci argonu, nazval William Ramsay cizí - xenon.

Výskyt a získávání

Xenon je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 5*10-6 % (Ve 100 litrech vzduchu je obsaženo 0,0087 ml xenonu). Xenon byl nalezen i některých pramenech minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu izotopů uranu a plutonia. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Druhou možností jak jej lze získat, je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Výbojová trubice xenonu

Xenon má řadu izotopů, z nich osm je stabilních a přibližně dvacet nestabilních, podléhajících další radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů xenonu v horninách slouží ke studiu geologických přeměn zemské kůry. Podobné studium izotopů xenonu vázaného v meteoritech přispívá k pochopení formování našeho slunečního systému i naší galaxie. Elektrickým výbojem v atmosféře xenonu vzniká světlo fialové až modré barvy, které se ředění xenonu vytrácí až zůstane pouze bílé světlo. Toto záření působí baktericidně a xenonové výbojky nalézají využití pro dezinfekci. Byly zkonstruovány xenonové výbojky, schopné produkovat mimořádně intenzivní světelné záblesky o velmi krátkém trvání výboje. Díky těmto výbojkám je možno fotografovat a filmovat velmi rychlé děje (průlet vystřelené kulky překážkou, výbuchy apod.). Xenon se dá dále využít k výrobě obloukových lamp a doutnavých trubic.

Sloučeniny

Krystaly fluoridu xenoničitého

Do začátku roku 1962 byly považovány všechny vzácné plyny za inertní (tzn. že nemohou tvořit sloučeniny). Začátkem roku 1962 provedl Neil Bartlett reakci xenonu s fluoridem platinovým PtF6 a získal tak první sloučeninu vzácného plynu XePtF6, která nebyla stabilní ani za nízkých teplot. V témže roce provedl Rudolf Hoppe syntézu fluoridu xenonatého XeF2, který je za teplot pod 40 K relativně stabilní. Dodnes byly objeveny tyto sloučeniny xenonu, které jsou za nízkých teplot stabilní:

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Xenon
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Xenon“