V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Zorka Janů

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 6. 2010, 20:24; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková (* 9. července 1921, Štěchovice – 27. března 1946[1][2] Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.

Obsah

Život

Narodila se v rodině manželů Babkových, jako mladší sestra Ludmily (Lída Babková-Baarová). Otec, Karel Babka, byl magistrátním úředníkem, později ředitelem. Matka Ludmila byla v domácnosti, milovala hudbu a zpívala příležitostně ve sboru Národního divadla.[3]

Rodina bydlela od r.1918 v Praze na Letné, v Ovenecké ulici, v roce 1938 se přestěhovali do vlastní vily[4], navržené architektem Ladislavem Žákem , kterou nechala Lída Baarová otci postavit v Praze na Hanspaulce.

Již jako dítě byla Zorka fotogenická a její tvář se objevila v reklamě na obalu dětského pudru.[5] Absolvovala gymnázium a pokračovala ve studiu na Konzervatoři v Praze.

Prošla několika divadelními společnostmi, např. Jičínského zájezdovou společností, kde hrála větší role ve hrách „Vějíř lady Windermeerové“ od O.Wilda a „Zmoudření dona Quiota“ od V.Dyka.[6]

Za války působila ve Vinohradském divadle (1942-1945)[7] a vystupovala i na jeho dalších scénách (Komorní divadlo, Divadlo Na Poříčí). V Divadle Na Poříčí dostala svoji životní roli ve hře O.Barényiové „Herečka“ v režii Františka Salzera. Hra měla 55 repriz.[8]


„ Věděla jsem o ní, jak žije v souhlase se svým svědomím, jak přemáhá své nemoci a bolesti a je ochotná obětovat divadlu všechno, co je v její moci….Milovala české básníky a mnohé z nich znala osobně, českou hudbu, české herce. Řekla bych, že byla ztělesnění poezie. “


V roce 1940 se ve Zlíně na „Filmových žních“ seznámila s Františkem Kožíkem[9], který se stal její první velkou láskou. Následovali režisér Vinohradského divadla František Salzer, kvůli kterému se pokusila o první sebevraždu otravou prášky[10][11], dále filmový a divadelní kritik A.M.Brousil a herec Karel Höger[12].

Pro říšský film bylo za války její jméno uváděno jako Janh Irene.[13]

V závěru roku 1940 se léčila v nervovém sanatoriu ve Vráži.[14]

Po válce trpěla v souvislosti s problémy své sestry, vyšetřované pro kolaboraci a se smrtí své maminky, která zemřela v roce 1945 při policejním výslechu.[15]

Když ji bylo s odkazem na její sestru bráněno v další divadelní činnosti, ztratila smysl dalšího života a v březnu roku 1946 ukončila život skokem z okna rodinné vily v Praze na Hanspaulce.[16]

Den úmrtí se ve zdrojích liší - nápis na hrobě uvádí 24. 3. 1946, avšak jak úmrtní oznámení, tak publikované informace Lídy Baarové uvádějí datum 27.3.1946 [17] [18])

Je pohřbena spolu s rodiči a sestrou Lídou Baarovou na hřbitově v Praze-Strašnicích.

Filmografie

  • 1933 Madla z cihelny, role Kačenky, rež. V. Slavínský
  • 1937 Děvčata, nedejte se, žačka, rež. H. Haas a J. A. Holman
  • 1938 Škola, základ života, septimánka Jiřina Nováková, rež. M. Frič
  • 1938 Cech panen kutnohorský, služebná u Třísků, rež. O. Vávra
  • 1939 Tulák Macoun, modistka, rež. L.Brom
  • 1939 Ohnivé léto, Červená Klárka, rež. V. Krška a F.Čáp
  • 1940 Podvod s Rubensem, prodavačka u Růžičky, rež. O. Vávra
  • 1940 Pacientka Dr. Hegla, Ela, rež. O. Vávra
  • 1940 Minulost Jany Kosinové, Vlasta, rež. J. A. Holman
  • 1940 Baron Prášil, Karla, rež. M. Frič
  • 1940 Čekanky, Jiřina Krátká, rež. V.Borský
  • 1941 Z českých mlýnů, Liduška-Kalibova dcera, rež. M. Cikán
  • 1944 Kluci na řece, Helena, rež. J. Slavíček a V. Krška

Vybrané divadelní role

  • 1940 F. Šrámek: Stříbrný vítr, role Aničky Karasové, Městské div. Písek, rež. V. Krška
  • 1940 F. X. Svoboda, B.Viková-Kunětická: Jarní vody (Poupě, Holčička), Prozatímní divadlo, role: Sefa, Anežka, rež.J.Bor a V.Novák
  • 1941 V. Dyk: Ondřej a drak, Madlenka, Divadlo na Vinohradech
  • 1942 Ch. Winsloe: Děvčata v uniformě, Eldegarda, Komorní divadlo
  • 1943 G. E. Lessing: Emilia Galloti, Emilia Galloti
  • 1944 O. Barényi: Herečka, Divadlo Na Poříčí, rež. Fr.Salzer
  • 1944 V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota, Neť, Divadlo Na Poříčí
  • 1944 F. Grillparzer: Moře a láska, Janthe, Divadlo Na Poříčí

Reference

  1. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str.182
  2. ↑ Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, Petrklíč, 2007, ISBN 978-80-7229-165-6, str. 201
  3. ↑ J.Škvorecký: Útěky, Lída Baarová, Československý spisovatel, Praha, 2009, str.16, 17
  4. ↑ Architektura on-line: http://www.earch.cz/clanek/4335-renovace-rodinne-vily-karla-babky-a-lidy-babkovebaarove.aspx
  5. ↑ J.Škvorecký: Útěky, Lída Baarová, Československý spisovatel, Praha, 2009, str.20
  6. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str.114
  7. ↑ Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str.192
  8. ↑ Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, Petrklíč, 2007, ISBN 978-80-7229-165-6, str.126
  9. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str. 111
  10. ↑ J.Škvorecký: Útěky, Lída Baarová, Československý spisovatel, Praha, 2009, str. 22
  11. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str.113
  12. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str. 113
  13. ↑ A.Tabášek: Adina Mandlová, Fámy a skutečnost, Formát, Praha, 2003, str. 65
  14. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str.117
  15. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str. 181
  16. ↑ J.Škvorecký: Útěky, Lída Baarová, Československý spisovatel, Praha, 2009, str.230-1
  17. ↑ Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str.182
  18. ↑ Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, Petrklíč, 2007, ISBN 978-80-7229-165-6, str. 201

Literatura

  • Lída Baarová: Života sladké hořkosti, SFINGA, Ostrava, 1991, str. 12–4, 21, 26, 28, 99, 102, 104, 110–127, 133, 145, 147–8, 178, 180–3
  • B.Bezouška, V.Pivcová, J.Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 303
  • Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, Petrklíč, 2007, ISBN 978-80-7229-165-6
  • E.Högerová, L.Klosová, V.Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Odeon, Praha, 1994, str. 291
  • S.Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publisher, Praha, 2006, str. 64, 66, 170, 185, 215, 217, 219–220, 249
  • Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192
  • J.Škvorecký: Útěky, Lída Baarová , Československý spisovatel, Praha, 2009, str. 10, 11, 13, 18, 20–3, 21–4, 52–3, 183, 191, 197–8, 202, 205, 210, 230–2, 235
  • A.Tabášek: Adina Mandlová, Fámy a skutečnost, Formát, Praha, 2003, str. 65, 69, 117
  • M.Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 127

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zorka_Jan%C5%AF“