Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Bitvy českých dějin
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 1. 12. 2013, 21:26
Bitvy, boje a válečné operace patří v českých dějinách k tématu, jehož výklad byl ve 20. století ovlivněn různými pohledy na historii. Rozporná či zkreslující stanoviska poplatná době se týkala zejména období husitských válek, účasti českých vojáků v rakousko-uherské armádě, či působení československých legií za obou světových válek. Přehled důležitých bitev začíná vznikem českého státu, kdy v bojích válčili zejména králové, jejich šlechtici a družiny. Pokračuje ve vrcholném středověku, kdy se postupně začínali do bojů zapojovat i námezdní žoldnéři a kdy se čeští bojovníci stali "dobrým zbožím." Důležitý přelom v dějinách bitev nastal roku 1649, kdy císař Ferdinand III. ustanovil, že má určitá část žoldnéřů zůstat trvale v činnosti, tedy i v době míru, což bylo počátkem vzniku stálé armády. I v habsburské, resp. rakousko-uherské armádě tvořili její významnou část odvedenci z českých zemí, přičemž se jednalo procentuelně o tolik mužstva, kolik činilo procento jednotlivých národů habsburské monarchie. Např. roku 1914 tvořili Češi v počtu obyvatelstva i v počtu řadových příslušníků armády 13%, u důstojníků z povolání byla situace horší, Češi tvořili pouze 4,8%, drtivá většina důstojníků byla německé a maďarské národnosti. V první světové válce prokázali Češi své schopnosti jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v zahraničních legiích, a po návratu prokázali svoje umění při bojích s maďarskými bolševiky na Slovensku či v československo-polské válce. V předválečné době byla československá armáda připravena k boji, ovšem politická reprezentace rozhodla jinak. Avšak i v období 2. světové války došlo v zahraničí ke vzniku československých vojenských jednotek, které se postavily v boji proti nepříteli.
Obsah |
Seznam bitev
Počátky českého státu - raný středověk
- Bitva s Avary (626) – utlačovaní Slované, pod velením franského kupce Sáma, porazili vojsko Avarů.
- Bitva u Wogastisburgu (631 nebo 632) – Slované, vedení Sámem, porazili franské vojsko Dagoberta I.
- Bitva u Canburgu (805) – Češi ubránili před mohutnou armádou Karla Velikého své hradiště Canburg.
- Bitva u záseků (849) – Češi, na česko-franské hranici, porazili vojsko východofranského panovníka Ludvíka I. Němce.
- Bitva u Vltavy (872) – vojsko pěti českých knížat porazilo na neznámém místě u Vltavy vojsko Ludvíka I. Němce.
- Bitva u Rastislavova hradu (864) – moravské vojsko, pod vedením knížete Svatopluka, rozdrtilo na blíže neurčeném místě na Moravě vojsko Franků (místo, kde stál Rostislavův hrad, není dodnes známo).
- Bitva na Turském poli, též Bitva u Turska (kolem roku 900) – české vojsko, pod vedením Čestmíra, převlečeného za knížete Neklana, porazilo vojsko Lučanů, vedené knížetem Vlastislavem.
- Bitva u Míšně (936) – české vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami Sasů a Durynků. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi. Boj vyvrcholil následnou saskou porážkou a vítězstvím českého panovníka.
- Bitva na Lechu (10. srpna 955) – vojsko německého krále Otty I., za podpory dalších vladařů včetně českého knížete Boleslava I., zastavilo postup staromaďarských kmenů do západní Evropy.
- Bitva u Plzně (976) – české vojsko knížete Boleslava II. u Plzně přepadlo a rozdrtilo odpočívající vojsko císaře Oty II.
- Vyvraždění Slavníkovců (27. – 28. září 995) – vojsko přemyslovce Boleslava II. zaútočilo na rodové sídlo Slavníkovců v Libici nad Cidlinou, přičemž oslabenou posádku porazilo a obyvatele Libice vyvraždilo.
Vrcholný středověk
- Bitva u Brůdku na Šumavě (22. srpna 1040) – Břetislav I. rozdrtil říšská vojska německého císaře Jindřicha III. táhnoucí do Čech.
- Obležení Prahy (8. – 29. září 1041) – říšská vojska císaře Jindřicha III. oblehla Prahu. Po zradě některých českých knížat byl Břetislav I. přinucen ke kapitulaci.
- Bitva u Hradce (1070) – vojska polského krále Boleslava II. Smělého se pokusila dobýt Hradec nad Moravicí. Vratislav II. Hradec ubránil a polská vojska porazil.
- Bitva u Mogyoródu (1074) – vojsko Oty I. Olomouckého dopomohlo k získání královské koruny uherskému vévodovi Gejzovi. Na opačné straně bitevního pole stál uherský král Šalamoun.
- Bitva u Hohenburgu (1075) – vojsko českého knížete Vratislava II. se na straně Jindřicha IV. zúčastnilo vítězné bitvy proti Sasům u Hohenburgu nad Unstrutou (dnešní SRN)
- Bitva u Flarchheimu (7. ledna 1080) – české vojsko Vratislava II. svedlo po boku Jindřicha IV. neúspěšnou bitvu proti Rudolfu Švábskému.
- Bitva u Hohelnmölsenu nad Halštrovem (15. října 1080) – české vojsko Vratislava II., opět po boku Jindřicha IV., porazilo vojska Rudolfa Švábského, který podlehl utrženému zranění, čímž byla ukončena vleklá válka o říšský trůn
- Bitva u Mailberku (12. května 1082) – v reakci na vpád Leopolda II. na Moravu, vniklo vojsko vedené knížaty Konrádem I. Brněnským a Otou I. do Rakouska a u Mailberku Leopolda II. rozdrtilo.
- Bitva o Řím (10. března 1083) – vojenský oddíl o síle třech stovek mužů, pod vedením pozdějšího knížete Bořivoje II., vypomohl Jindřichovi IV. při dobytí Říma a vyhnání papeže Řehoře VII.
- Bitva u Hvozdce (1087) – při návratu z trestné výpravy v Sasku bylo české vojsko, pod velením pozdějšího knížete Břetislava II., napadeno ze zálohy bojovou družinou saského markraběte Ekberta. Přes těžké ztráty Češi zvítězili
- Bitva u Trutiny (8. října 1110) – polské vojsko, pod vedením polského knížete Boleslava III. Křivoústého, uštědřilo Čechům, kteří se mu snažili odříznout cestu zpět do Polska, těžkou porážku.
- Bitva u Chlumce (18. února 1126) – český kníže Soběslav I. porazil vojska římského krále Lothara III.
- Bitva na Vysoké (1142) – český kníže Vladislav II. byl nedaleko Kutné hory poražen vojsky povstalců v čele s Konrádem Znojemským.
- Obléhání Milána (6. srpna – 8. září 1158) – v důsledku obléhání Milána, při němž se vyznamenali čeští bojovníci, byl český kníže Vladislav II. za odměnu korunován českým králem.
- První bitva u Loděnice (23. ledna 1179) - se odehrála nedaleko obce Loděnice poblíž Berouna.Střetlo se zde vojsko knížete Bedřicha s vojskem svrženého knížete Soběslava II.Na obou stranách stálo jen několik stovek mužů.Bitva skončila porážkou knížete Bedřicha,který se zbytkem své družiny uprchl do Prahy.
- Druhá bitva u Loděnice (23. listopadu 1185) – se odehrála poblíž Loděnice u Pohořelic. Střetly se v ní české oddíly knížete Bedřicha pod velením jeho mladšího bratra Přemysla s moravskými oddíly Konráda II. Oty. Bitva skončila vítězstvím české armády.
- Bitva u Lávy (26. ledna 1246) – Češi vpadli do sousedních Rakous, aby přinutili rakouského vévodu Fridricha II. Bojovného povolit sňatek Vladislava a Gertrudy Bábenberské, avšak byli poraženi.
- Boj o rakouské dědictví (1252 – 1253) – český král Přemysl Otakar II. a uherský král Béla IV. se střetli v boji o Rakousko a Štýrsko. Boje skončily mírem uzavřeným na popud papeže Inocence IV.
- Bitva na Samlandu (1255) – český král Přemysl Otakar II. se v rámci křížové výpravy zúčastnil tažení proti pohanům ve východním Prusku (dnešní Kaliningradské oblasti).
- Bitva u Mühldorfu (24. srpna 1257) – Přemysl Otakar II. se v čele českého a rakouského vojska střetl poblíž Mühldorfu na řece Inn s vojsky Jindřicha Dolnobavorského a bitva pro něj skončila pohromou.
- Bitva u Kressenbrunnu (12. července 1260) – český král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV.
- Bitva na Moravském poli (26. srpna 1278) – spojená vojska německého krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV. Kumána porazila vojsko českého krále Přemysla Otakara II.
- Obléhání Kutné Hory (1304) – český král Václav II. drtivě porazil spojená vojska Albrechta Habsburského a Karla Roberta z Anjou.
- Bitva u Mühldorfu (1322) – Jan Lucemburský významným dílem přispěl k vítězství římského krále Ludvíka Bavora nad Habsburky.
- Bitva u San Felice (25. listopadu 1332) – Jan Lucemburský a jeho syn Václav porazili nepřátele svých držav v Itálii.
- Bitva u Kresčaku (26. srpna 1346) – anglická vojska krále Edurda III. porazila francouzská vojska Filipa VI. Bitvy se na francouzské straně účastnil český král Jan Lucemburský, který v ní padl.
- Bitva o Znojmo (1404) – rytíř Jan Sokol z Lamberka a Hynek z Kunštátu zvaný Suchý Čert ubránili obležené Znojmo před Zikmundem Lucemburským a Habsburky.
- Bitva u Grunwaldu (15. červenec 1410) – bitvy Poláků a Litevců na straně jedné s Řádem Německých rytířů na straně druhé, se na polské straně účastnilo 2 000 – 3 000 Čechů pod velením Jana Sokola z Lamberka. Drtivé vítězství polsko-litevské armády zajistilo, že v husitských válkách se rytíři řádu masově neúčastnili křížových výprav do Čech.
Husitské války
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Seznam husitských bitev
- Bitva u Sudoměře (25. března 1420) – husitští bojovníci, pod vedením Jana Žižky, porazili jednotky katolických šlechticů.
- Bitva na Vítkově (14. července 1420) – pražští husité, pod vedením Jana Žižky z Trocnova, porazili vojska křížové výpravy vedené Zikmundem Lucemburským.
- Bitva o Tábor (30. června 1420) – Oldřich z Rožmberka se pokusil oblehnout a dobýt oslabený Tábor, jeho armáda však byla rozdrcena jízdou pod vedením Mikuláše z Husi, která se kvůli ohrožení husitského centra narychlo vrátila z Prahy.
- Bitva u Kutné Hory (8. prosinec 1421 – 6. leden 1422) – byla vojenskou konfrontací mezi II. křížovou výpravou pod velením krále Zikmunda Lucemburského a husity. Střetnutí skončilo vítězstvím vojska pod velením Jana Žižky z Trocnova.
- Bitva u Ústí nad Labem (16. června 1426) – spojená husitská vojska odrazila vpád Durynských, Saských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu.
- Bitva u Tachova (3. srpna 1427) – část zadního voje prchajícího vojska III. křížové výpravy proti husitům, byla pobita oddíly Prokopa Holého.
- Bitva u Domažlic (14. srpna 1431) – husitská vojska porazila Čtvrtou křížovou výpravu vedenou markrabím Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim.
- Obléhání Plzně (1433-1434) (červenec 1433 - 8. května 1434) - spojená husitská vojska neuspěla při pokusu o obsazení poslední významné katolické bašty v Čechách - Plzně
- Bitva u Lipan (30. května 1434) – porážka sirotčího a táborského vojska koalicí umírněné husitské šlechty, Prahy a katolíků, která znamenala ukončení téměř 15 let nepřetržitých bojů a krok k prosazení náboženské tolerance v Čechách.
Pozdní středověk
- Obléhání Tábora (11. srpna – 1. září 1438) – husité uhájili svou baštu před vojskem Albrechta Rakouského s asi 20 – 30 000 ozbrojenci.
- Bitva u Varny (10. – 11. listopadu 1444) – porážka křesťanského vojska tureckým sultánem Muradem II. Bitvy se zúčastnilo 400 někdejších husitů.
- Dobytí Prahy (3. září 1448) – Jiří z Poděbrad spolu s 9 000 radikálními husity dobyl českou metropoli.
- Bitva u Lučence (7. září 1451) – vojsko českých bratříků, hájící zájmy krále Ladislava zvaného Pohrobek, pod velením Jana Jiskry, za účasti Jana Talafúse z Ostrova a Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova, porazilo početnější armádu maďarského vojevůdce Jana Hunyadiho.
- Bitva u Somoše (5. září 1449) – další vítězství bratříků nad početnější armádou Jana Hunyadyho.
- Bitva u Šarišského potoka (21. května 1458) – Matyáši Korvínovi se porážkou bratříků (v bitvě zemřel i bratrský vůdce Petr Aksamit) podařilo oslabit jejich vojenskou moc v horních Uhrách.
- Bitva u Velkých Kostolan (prosinec 1466, či leden 1467) – Matyáš Korvín porazil jednotky bratříků pod velením Jana Švehly a tím končí veškeré zprávy o polních bratrstvech v horních Uhrách.
- Bitva u Nýrska (9. září 1467) – porážka křížové výpravy pod velením Ludvíka Bavorského vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad.
- Bitva u Plačkova (11. září 1467) – dobyl Ctibor Tovačovský vítězství nad odbojnými Slezany v čele s vratislavským biskupem Joštem z Rožmberka.
- Bitva u Frankenštejnu (1467) – Český král Jiří z Poděbrad porážkou tzv. jednoty zelenohorské upevnil své postavení v zemi.
- Bitva o Třebíč (12. května – 9. června 1468) – byla jedním z mnoha střetnutí česko-uherských válek. V bývalém klášteře se bránilo 3 000 českých bojovníků 10 000 armádě uherského krále Matyáše Korvína.
- Bitva u Turnova (3. června 1468) – byla poražena slezská a lužická křížová výprava do Čech vojskem Jindřicha Michalce z Michalovic.
- Bitva u Zvole (1. října 1468) – české vojsko, pod velením Zdeňka Kostky z Postupic, podporované bratry Janem a Jiřím Tunklovými ze Zábřeha a na Brníčku se střetlo s uherským vojskem pod velením Františka z Háje, které mělo místní podporu biskupských manů Jana Rájeckého z Mírova, Zikmunda ze Zvole a biskupské posádky hradu Mírova. České vojsko bylo poraženo a Kostka z Postupic v bitvě padl.
- Bitva u Vilémova (22. července 1469) – obklíčilo vojsko Jiřího z Poděbrad u Vilémova křížovou výpravu pod velením Matyáše Korvína.
Novověk
- Bitva u Schönbergu (12. září 1504) – habsburské vojsko přepadlo českou žoldnéřskou pěchotu vracející se do vlasti z ukončené války o landshutské dědictví. Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi. Avšak císař Maxmilián I. ocenil statečnost s jakou se bránili a zajatce propustil bez výkupného.
- Bitva u Moháče (29. srpna 1526) – vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského byla poražena Turky. Po bitvě, v níž český král padl, se otevřely dveře turecké expanzi do Uher a uvolnily Habsburkům ruce k obsazení českého i uherského trůnu.
- První obléhání Vídně (27. září – 16. října 1529) – při neúspěšném obléhání Vídně tureckými vojsky se vyznamenaly i české jednotky. Neúspěch odradil Turky od dalších útoků.
- Vpád Pasovských - (30. ledna - začátek března 1611) - pasovské jednotky vnikly na území Čech a obsadily Malou stranu v Praze. Stáhly se až počátkem března.
Třicetiletá válka
- Bitva u Lomnice (9. listopadu 1618) – české stavovské vojsko vedené Jindřichem Matyášem Thurnem zvítězilo nad císařským vojskem pod vedením Karla Bonaventury Buquoye.
- Bitva u Záblatí (10. června 1619) – byla vojenským střetnutím české fáze třicetileté války, ve které byla vlákána armáda českých stavů, pod vedením generála Petra Arnošta Mansfelda, do léčky a následně poražena armádou císařskou.
- Bitva na Bílé hoře (8. listopadu 1620) – císařská vojska porazila vojska českých stavů. Po tomto vítězství se zhroutilo české stavovské povstání a došlo k obnovení habsburské moci.
- Bitva u Dessavy (25. dubna 1626) – císařsko-ligistická vojska vedená vrchním velitelem Albrechtem z Valdštejna zvítězila nad protestantskými vojsky vedenými Petrem Mansfeldem.
- Bitva u Lützenu (16. listopadu 1632) – střetnutí císařských vojsk pod velením Albrechta z Valdštejna se švédsko-saskou armádou pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Bitva skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu.
- Bitva u Jankova (6. března 1645) – švédská vojska porazila císařskou armádu. Švédům se otevřely dveře k tažení na Brno a Vídeň.
- Obléhání Brna (3. května – 23. srpna 1645) – švédské vojsko generála Lennarta Torstensona neúspěšně obléhalo moravskou metropoli, jejíž posádce velel Louis Raduit de Souches.
- Obléhání Prahy (31. července – 1. listopadu 1648) – po přepadení a vyrabování Pražského hradu a Malé Strany švédská vojska obléhala neúspěšně Staré a Nové Město pražské.
Léta 1648 – 1740
- Bitva u Vídně (14. července – 12. září 1683) - v boji byl odražen poslední pokus Osmanské říše o ovládnutí střední Evropy. V boji se vyznamenal Starhemberkův pluk složený z vojáků pocházejících z Moravy.
- Bitva u Höchstädtu (13. srpna 1704) – francouzsko-bavorská aliance svým váháním promeškala možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnila svým nepřátelům se spojit. Bitva skončila drtivou porážkou francouzské strany a ovládnutím Bavorska protifrancouzskou koalicí.
Války o slezské dědictví
- Bitva u Písku (29. prosince 1741) – Rakušané uštědřili porážku průzkumnému odřadu francouzské armády.
- Bitva u Chotusic (17. května 1742) – pruská armáda vedená Fridrich II. porazila habsburská vojska pod vedením Karla Lotrinského. Marie Terezie byla nucena uzavřít s Pruskem mír a země Koruny české přišly o většinu Slezska.
- Bitva u Zahájí (25. května 1742) – francouzsko–bavorská armáda uhájila své pozice proti útoku rakouské armády.
- Bitva u Týna nad Vltavou (8. – 9. října 1744) – drobné vítězství Rakouské armády nad pruským vojskem. Prusové se následně začali stahovat z Čech.
- Bitva u Žďáru (30. září 1745) – Princ Karel Lotrinský utrpěl nedaleko Trutnova další porážku od Fridricha II.
Sedmiletá válka
- Bitva u Lovosic (1. října 1756) – pruská armáda pod vedením Fridricha II. nepřesvědčivě porazila rakouská vojska vedená maršálem Brownem. Přestože pruská armáda dosáhla strategického úspěchu, musela se na zimní kvartýry stáhnout zpět do Saska a Slezska.
- Bitva u Liberce (21. duben 1757) – rakouský generál hrabě Königsegg svedl krátký boj s pruským generálem Bevernem. Poražení Rakušané byli nuceni se stahovat dále k Praze.
- Bitva u Štěrbohol (6. května 1757) – pruský král Fridrich II. drtivě porazil rakouské vojsko pod velením vévody Karla Lotrinského.
- Obléhání Prahy (1757) (6. května – 20. června 1757) – Praha byla od pruské armády vystavena nejničivějšímu dělostřeleckému odstřelování ve své historii.
- Bitva u Kolína (18. června 1757) – byla jedním z mezníků sedmileté války. Při střetnutí habsburská armáda, pod vedením maršála Dauna, poprvé porazila pruskou armádu pod vedením Fridricha II.
- Obléhání Olomouce (27. května – 7. července 1758) – díky úspěšné obraně města byl zmařen pokus Fridricha II. o proniknutí do Rakouska, dobytí Vídně a ukončení války.
- Bitva u Domašova (30. června 1758) – střetnutí rakouských a pruských jednotek u vesnice Domašov nad Bystřicí. Rakušané, jejichž jednotkám veleli generálmajor Ernst Gideon von Laudon a generálmajor Josef von Žiškovič, napadli a zničili důležitý a dobře střežený konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc.
- Střetnutí u Nebes a Žďáru (8. května 1759) – drobné pruské vítězství nad jednotkami rakouské armády.
Léta 1763 – 1789
- Porážka selského povstání u Chlumce (únor 1775) – čeští sedláci, snažící se na vrchnosti prosadit svá domnělá práva, se v počtu 300 – 500 mužů pokusili třikrát zaútočit na zámek v Chlumci nad Cidlinou, přičemž byli drtivě poraženi.
Moderní dějiny
Francouzské revoluční a napoleonské války
- Bitva u Slavkova (2. prosince 1805) – v bitvě porazil francouzský císař Napoleon Bonaparte spojená vojska ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.
- Bitva u Štoků (3. – 5. prosince 1805) – střetnutí mezi rakouskými a bavorskými jednotkami v rámci války s protifrancouzskou III. koalici. Výsledkem bylo vítězství rakouských vojsk arcivévody Ferdinanda.
- Bitva u Znojma (10. – 11. července 1809) – byla střetnutím mezi vojsky rakouského císaře a českého krále Františka I. a tzv. „Německou armádou“ francouzského císaře Napoleona a jeho spojenců z Rýnského spolku. Bitva skončila podepsáním příměří, které de-facto ukončilo válečné tažení roku 1809.
- Bitva u Chlumce a Přestanova (29. – 30. srpna, 1813) – byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, ve kterém byl armádou spojenců (tzv. VI. koalice) téměř zcela zničen sbor francouzského generála Vandamma.
- Bitva u Lipska (14. – 19. října 1813) – spojené síly Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska porazily početně slabší armádu císaře Napoleona. V bitvě se prosadili významným způsobem čeští velitelé i vojáci.
Léta 1815 – 1866
- Bitva u Santa Lucie (6. května 1848) – rakouské vojsko pod vedením Jana Josefa Radeckého porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále Viktora Emanuela II.. V bitvě se obzvlášť vyznamenal 10. myslivecký prapor pod vedením jihomoravského rodáka plukovníka Kopala.
- Bitva u Solferina (24. června 1859) – francouzsko-sardinská vojska porazila v rozhodující bitvě rakouskou armádu, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu. Pod vlivem osobních zkušeností založil Švýcar Henri Dunant organizaci Červeného kříže.
Prusko-rakouská válka roku 1866
- Bitva u Náchoda (27. června 1866) – se stala dalším pruským vítězstvím v období prusko-rakouské války. V bitvě se utkal pruský V. armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetze s rakouským VI. armádním sborem podmaršálka Viléma Ramminga.
- Bitva u Trutnova (27. června 1866) – byla jediným rakouským vítězstvím ve válce v roku 1866.
- Bitva u České Skalice (28. června 1866) – rakouská armáda utržila od Prusů další porážku a byla nucena se stahovat hlouběji do českého vnitrozemí.
- Bitva u Rubínovic a Rokytníku (28. června 1866) – rakouský X. sbor zde utrpěl porážku od pruského gardového sboru generála Augusta von Württemberga.
- Bitva u Mnichova Hradiště (28. června 1866) – Rakušané zde utrpěli další porážku od pruského VIII. armádní sboru generálmajora Herwartha von Bittenfelda.
- Bitva u Jičína (29. června 1866) – rakouský I. armádní sbor, vedený generálem jízdy Clam-Gallasem, společně s královským saským armádním sborem a 1. lehkou jezdeckou divizí generálmajora Edelsheima byl poražen 2. pruskou armádou o síle 3 armádních sborů.
- Bitva u Svinišťan (29. června 1866) – devět rakouských pěších pluků zde utrpělo porážku od V. pruského armádního sboru.
- Bitva u Dvora Králové (29. června 1866) – část rakouské armády zde utrpěla další porážku od 1. pruského gardového sboru pod velením generála Kessela.
- Bitva u Hradce Králové (3. července 1866) – je dodnes největší bitvou svedenou na území dnešních Čech i Moravy. Rakousko-saské vojsko zde utrpělo rozhodující a drtivou porážku od pruské armády.
- Bitva u Tovačova a Dubu (15. července 1866) – byla předposledním střetnutím prusko-rakouské války. Bitva skončila pruským vítězstvím.
Léta 1866 – 1914
- Bitva u Doboje (4. – 6. září 1878) – při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky došlo u bosenského městečka Doboj ke krvavé bitvě, kterého se úspěšně účastnily i dva moravské pěší pluky - č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce.
První světová válka
- Srbská kampaň 1. světové války (od 28. července 1914) – boje mezi rakousko-uherskou a srbskou armádou od prvních výstřelů první světové války. Češi se účastnili bojů jako vojáci Rakouska-Uherska, menší množství i jako dobrovolníci v řadách srbské armády.
- Bitva u Krašniku (23. – 25. srpna 1914) – první bitva 1. světové války mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Po této bitvě byly ruské jednotky se nuceny stáhnout k Lublinu.
- Bitva o Halič (26. srpna – 11. září 1914) – ofenzíva ruské armády proti rakousko-uherským vojskům. V řadách rakousko-uherské armády bojovali Češi, značné množství jich bylo zajato, poté se přihlásili do legií.
- Bitva u Gorlice (2. května 1915) – bitva, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též Češi v ruské armádě, kteří žili před válkou v Rusku - starodružiníci.
- Bitvy na Soči (od 23. června 1915) – bitvy na italsko-rakouské frontě za 1. světové války, kterých se v hojné míře účastnili čeští vojáci.
- Brusilovova ofenzíva (4. června – 20. září 1916) – mohutné tažení ruské armády proti německým a rakousko-uherským vojskům.
- Kerenského ofenzíva (1. – 16. července 1917) – poslední ofenzíva ruské armády v 1. světové válce, na obou stranách bojovali čeští vojáci.
- Bitva u Zborova (2. července 1917) – v rámci Kerenského ofenzívy zaútočila česká brigáda legionářů proti rakousko-uherským jednotkám, které se skládaly z vojáků pocházejících převážně z českých zemí. Podařilo se jim prolomit frontu a rozbít nepřátelské uskupení. Vítězství umožnilo formování čs. jednotek v Rusku.
- Bitva u Caporetta (24. října 1917) – spojené rakousko-uherské a německé vojsko prolomilo italskou obranu a postoupilo k řece Piavě. Značnou část rakousko-uherské armády zde tvořili jednotky z českých zemí.
- Bitva na Piavě (15. listopadu 1917 – 3. listopadu 1918) – Kruté boje na řece Piavě, Češi bojovali jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v řadách československých legií.
- Bitva u Bachmače (8. – 13. března 1918) – čs. vojáci bojovali proti německé přesile u města Bachmač.
- Bitva u Lipjagy (4. června 1918) – v železniční stanici Lipjagy v Povolží porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly. Blokováním sibiřské magistrály čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu.
- Bitva na Bajkalském jezeře 16. srpna 1918 - námořní bitva v níž československá flotila potopila jednu loď rudých a poničili nepřátelský přístav a nádraží v Mysové. Pravděpodobně jediná námořní bitva svedená československou flotilou.
- Bitva u Doss Alto (21. září 1918) – čs. legionáři v Itálii ubránili kótu Doss Alto, proti výrazné přesile rakouského vojska.
- Bitva u Terronu (18. – 22. října 1918) – v bojích u francouzského městečka Terronu byla nasazena čs. brigáda legionářů, kterým se podařilo obsadit pozice armády německého císařství.
Léta 1919 - 1939
- Bitva o Komárno – (1. květen 1919) – útok maďarské rudé armády na Komárno. Bitva skončila drtivým vítězstvím československého vojska vedeného majorem Baslem.
- Bitva o Zvolen (10. – 13. června 1919) – v květnu 1919 zaútočila maďarská rudá armáda na čs. vojsko. Čs. jednotky pod vedením plukovníka Šnejdárka útok odrazily a po dobytí Zvolena se chopily iniciativy a Maďary vytlačily ze slovenského území. Tyto boje měly vliv na budoucí podobu a zejména rozlohu Slovenska.
- Bitva o Habartov (13. září 1938)[1] - první střet československých jednotek se sudetoněmeckým Freikorpsem. Boj skončil ústupem sudetských Němců.
- Bitva o Bublavu (13. září 1938)[2] - sudetoněmecký freikorps obsadil obec Bublava a odrazil následný československý protiútok.
- Boje v Krajkové (13-14. září 1938)[3] - v Krajkové začaly boje mezi četnictvem a sudetoněmeckými teroristy. Četníkům byla poslána na pomoc vojenská jednotka, ale její příslušníci byli z většiny německé národnosti a přidali se na stranu freikorpsu.
- Bitva o Varnsdorf (21. - 23. září 1938) - oddíly Sudetoněmeckého Freikorpsu obsadily Šluknovský výběžek včetně Varnsdorfu, následně byly československou armádou vytlačeny.
- Boje v Krásných Lípách (26. září) - výpad sudetoněmeckého Freikorpsu do Kásných Líp.
- Bitva o Moravskou Chrastovou (31. října 1938) – československé oddíly vytlačily oddíly Sudetských Němců z Moravské Chrastové, kterou den předtím obsadily.
- Bitva u Čadce (25. listopadu 1938) – obsazení Čadecka Polskem.
- Bitva u Rozvegova (6. leden 1939) – střet mezi československými a maďarskými jednotkami o předměstí Mukačeva Rozvegovo.
Druhá světová válka
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Bitvy českých dějin během druhé světové války
- Bitva u Czajankovy továrny (15. března 1939) – posádka Czajankových kasáren se bránila německé přesile, dokud jí nedošly náboje.
- Bitva o Francii (10. května – 22. června 1940) – německý útok na Francii končí zdrcující porážkou spojenců. Francie rozdělena na Vichystickou Francii a okupovanou Francii. Obrany se Francie se účastní i československé jednotky.
- Bitva o Británii (10. července – 31. října 1940) – bitva, v níž Velká Británie odrazila za pomoci zahraničních letců, jejichž součástí byly i Československé perutě v RAF, útok nacistické Luftwaffe.
- Obléhání Tobrúku (21. října 1941 – 7. dubna 1942) – obrany libyjského přístavního města Tobrúk se účastnil i čs. prapor pod vedením podplukovníka Klapálka a měl významný podíl na jeho udržení v rukou spojenců.
- Operace Exporter (8. červena – 6. listopadu 1941) – britské velení, které nemohlo riskovat, že se Němci uchytí v Sýrii a Libanonu, zahájilo bojové akce proti vichistům v Levantě. Operace se účastnil i 11. československý pěší prapor.
- Bitva u Sokolova (8. – 9. března 1943) – první bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Česká vojenská jednotka se ctí splnila svůj první bojový úkol na východní frontě.
- Bitva o Kyjev (3. – 6. listopadu 1943) – se uskutečnila v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk, zvané bitva o Dněpr. Při osvobození Kyjeva hrála velkou úlohu 1. československá samostatná brigáda v SSSR, která se též zúčastnila dalších bojů na Pravobřežní Ukrajině.
- Letecká bitva nad Kovářskou (nad Krušnohořím) (11. září 1944) – spojenecká letadla 100. bombardovací skupiny, 3. bombardovací divize, chystající se shazovat nálože na závody pohonných hmot v Runlandu se střetly se 70 německými stíhacími letadly typu Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf FW 190. V největší letecké bitvě na Českou republikou bylo sestřeleno na padesát strojů, přičemž Němci utrpěli zhruba padesátiprocentní ztráty.
- Karpatsko-dukelská operace (8. září – 28. října 1944) – těžké boje sovětských a československých vojsk, které za těžkých ztrát skončily průnikem na území předválečného Československa.
- Obléhání Dunkerque (1944) (7. října 1944 – 9. května 1945) – francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války.
- Boje o Liptovský Mikuláš (3. února – 4. dubna 1945) – série bojů o Liptovský Mikuláš, který byl poprvé osvobozen 3. března. O osm dní později však byli sovětští a čs. vojáci vytlačeni Němci a Maďary z města ven a teprve až při dalším útoku, jehož počátek byl naplánován 30. března Němci město (4. dubna) z důvodu hrozícího obklíčení vyklidili.
- Ostravsko-opavská operace (10. března – 5. května 1945) – operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím Ostravy a průnikem na severní Moravu.
- Bratislavsko-brněnská operace (25. března – 5. května 1945) – operace sovětských a rumunských vojsk, při které došlo k tvrdým bojům na jihovýchodní Moravě. 26. dubna bylo osvobozeno Brno a boje pokračovaly na mnoha místech Moravy až do 5. května.
- Pražská ofenzíva (5. května – 11. května) – poslední boje sovětských, československých, polských a rumunských vojsk proti německé skupině armád "Střed." 9. května vstoupila Rudá armáda do Prahy, do 11. května bylo české území vyčištěno od zbytků německých vojsk.
- Bitva o Český rozhlas (5 - 9. května 1945) - součást pražského povstání. Čeští občané bránili před okupačními vojsky budovu českého rozhlasu až do příchodu rudé armády.
Léta 1946 - 2000
- Bitva u Partizánské Ľupči (5. srpna 1947) – přepadení ze zálohy samopalné čety československé armády skupinou Banderovců. V tragické bitvě padlo 6 československých vojáků, 3 byli zajati a další utrpěli zranění.
- Bitva o hájovnu u Nezbudské Lúčky (19. srpna 1947) – skupinka příslušníků SNB úspěšně bránila objekt hájovny proti přesile Banderovců.
- Bitva u Krasňan (20. srpna 1947 – 21. srpna 1947) – střet československé armády s Burlakovou skupinou Banderovců u slovenské obce Krasňany.
- Bitva u Malužiné (10. září 1947) – střet příslušníků SNB s velkou přesilou Banderovců u obce Malužiné. V boji padl jeden Čechoslovák.
- Letecká bitva nad Merklínem (10. března 1953) – letecký souboj dvou československých letounů MiG-15 se dvěma americkými stíhačkami F-84 Thunderjet ve vzdušném prostoru Merklín. Poručík Jaroslav Šrámek sestřelil jeden americký letoun, ten se následně zřítil na německém území.
- Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin (Leden 1993) - příslušníkům československého praporu působícího v Jugoslávii během mise UNPROFOR se povedla záchrana francouzských vojáků, kteří byli odříznuti od svých jednotek a ocitli se pod minometnou palbou.
Bitvy 21. století
- Obrana pravoslavného kostela v Podujevu (18. březen 2004) - čeští vojáci bránili proti kosovským Albáncům Podujevský pravoslavný kostel. Po prolomení zdí kostela byli nuceni ustoupit.[4][5]
- Evakuace obce Obilić (18. březen 2004) - čeští vojáci zachránili 140 Srbů[6]
- Přestřelka u osady Uglare (8. listopad 2005) - čeští příslušníci sil KFOR se dostali do potyčky se skupinou šesti kosovských Albánců, kteří nelegálně těžili dřevo. Po varovném výstřelu české patroly se rozpoutala přestřelka během níž byl lehce zraněn jeden český voják a jeden Albánec. Útočníci byli po přestřelce zadrženi a předáni kosovské policii. [7]
- Operace Mountain Thrust - (15. květen-31. červenec 2006) - příslušníci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova se účastnili masivní operace spojeneckých sil na jihu Afghánistánu.
- Konvoj z Kandaháru na předsunutou základnu v Uruzgánu (Podzim 2008) - ochranu konvoje mířícího na předsunutou základnu v Afghánské provincii Uruzgán měla na starost kromě amerických a afghánských vojáků i 601. skupina speciálních sil z Prostějova.
- Ostřelování základny Shank (13. srpna-23. října 2008) - vojáci českého PRT Lógar čelili raketovým útokům ze strany povstalců.
- Bitva u základny Shank (1. října 2008) – útok na českou patrolu poblíž základny Shank v afghánské provincii Lógar.
Literatura
- KOLEKTIV, Autorů. Vojenské dějiny československa I. - IV. Praha : Naše vojsko, 1986.
- ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha : Marsyas, 1993. 270 s. ISBN 80-901606-1-1.
- LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 2007. 294 s. ISBN 978-80-7362-470-5.
- Časopis Přísně tajné 2/2004: Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea
- ČAPKA, František. Dějiny zemí koruny české v datech. Praha : Libri, 2010.
Související články
Reference
- ↑ http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/habartov-1938.htm
- ↑ http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/bublava-1938.htm
- ↑ http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/krajkova-1938.htm
- ↑ http://www.slobodneunas.estranky.cz/clanky/juhoslavia/trpici-kosovo
- ↑ http://www.kosovo.net/pogrom_march/podujevo1/page_01.htm Anglicky
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A040319_231726_zahranicni_pol&t=A040319_231726_zahranicni_pol&r2=zahranicni
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051108_151620_domaci_lja
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |