Bukovina (země)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 28. 11. 2013, 21:37

Bukovina (rumunsky: Bucovina, ukrajinsky: Буковина (Bukovyna), rusky: Буковина (Bukovina), německy: Buchenland nebo Bukowina, polsky: Bukowina, maďarsky: Bukovina) je historické území, které bylo v letech 1775-1918 součástí Rakouské monarchie, v současnosti je rozdělené mezi Rumunsko a Ukrajinu. Hlavním městem jsou Černovice.

Původ názvu

Pojmenování Bukovina sa začalo používat roku 1775 po anexi příslušného území Rakouskou monarchií. Pojmenování má slovanský původ a je odvozené od slova buk, protože území bylo zarostlé převážně buky.

Dějiny

klášter Moldoviţa

Starověk

Od starověku obývali území Bukoviny Dákové, od kterých Rumuni odvozují svůj původ.

Středověk

V 5. století získali území Avaři a po nich se v regionu usadili Slované. V 10.-11. století území patřilo ke Kyjevské Rusi. Od 14. století bylo součástí Moldavského knížectví s centrem ve městě Suceava (od roku 1388). V 15. století se o části tohoto území přela Moldávie a Polsko. V tomto období, v době vlády Štěpána III. Velikého (Ştefan cel Mare) a jeho nástupců, vznikly malované kláštery ve městech Moldoviţa (klášter Moldoviţa), Putna (klášter v Putně), Suceviţa a Voroneţ (klášter Voroneţ). Společně se slavnými freskami patří k největšímu kulturnímu dědictví současného Rumunska.

Osmanské období

Od roku 1514 se Bukovina jakožto součást Moldavského knížectví dostala do závislosti Osmanské říše. V roce 1769 po postupných porážkach a ústupu Turků z Balkánu Bukovinu obsadila vojska carského Ruska a v roce 1774 Rakouska.

Habsburské období

Roku 1775 připadla Bukovina podle Konstantinopolské dohody Rakousku. Nejprve byla spravována jako část Haliče, v letech 1849-1918 se stala korunní zemí habsburské monarchie. Od dob císaře Josefa II. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. V roce 1857 na území s rozlohou 10440 km2 žilo 455 800 obyvatel. Z toho tvořili Rumuni 44,6% (na jihu, napříč společenskými třídami), Ukrajinci 38,2% (včetně Rusínů a Huculů, převážně rolníci a pastevci), Němci 6,4% (převážně úředníci, řemeslníci, inženýři), Židé 6,4% (žijící převážně ve městech, obochodníci, řemeslníci, lékaři, advokáti), Poláci 3% (žijící převážně ve městech - v Černovicích tvořili v roce 1910 po Židech druhou největší etnickou skupinu s počtem 15 412 lidí), Maďaři 1,6% a jiní. Bukovina byla hlavně zemědělskou oblastí (v roce 1880 se až 3/4 obyvatelstva živily polnohospodářstvím). V Černovicích bývaly velké trhy s dobytkem. V roce 1902 mělo ještě 60 % rolnických hospodářství méně než 2 ha půdy, 40% půdy vlastnily velkostatky. V horských oblastech převažovalo pastevectví.

Zánik Rakousko-Uherské monarchie

V době 1. světové války se v Bukovině odehrálo několik bitev mezi ústředními velmocemi a Ruskem. Navzdory porážce Ruska připadlo po válce území Rumunsku, což bylo potvrzeno i Saintgermainskou smlouvou. 28. června 1940 podle paktu o neútočení severní část anektoval SSSR a většina německého obyvatelstva území Bukoviny opustila. Rumuni v roce 1941 oblast dobyli zpátky. Většina židovského obyvatelstva byla deportována do koncentračních táborů. V roce 1944 byla Bukovina Moskevskou smlouvou opět rozdělena: sever se stal součástí SSSR (Ukrajinské SSR, dnešní Ukrajiny) a jih zůstal Rumunsku. Historické území Bukoviny je dnes rozděleno mezi rumunskou župu Suceava a ukrajinskou Černovickou oblast.

Národnosti

Ukrajinská Bukovina

Podle oficiálního sčítání obyvatel z roku 1995 bylo národnostní složení obyvatelstva v Černovické oblasti následující:

• 70 % Ukrajinci
• 10 % Rumuni
• 9 % Moldavané (Rumuni)
• více než 6 % Rusů
• 1,7 % Židé
• 0,5 % Poláci

Rumunská menšina obývá převážně jižní část Černovické oblasti, vetšinu tvoří v těchto okresech:

• Hercajský rajón (Herţa) - 95 %
• Novoselycký rajón (Noua Suliţă) - 61 %
• Hlybocký rajón (Adâncata) - 50 %
• Storožynecký rajón (Storojineţ) - 30 %

Rumunská Bukovina

V rumunské části v župě Suceava bylo v roce 1992 nasledující národnostní složení:

• 96,6 % Rumuni
• 1,4 % Ukrajinci
• 0,7 % Romové
• 0,3 % Němci
• 0,4 % Poláci
• 0,1 % Maďaři