Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Černovická oblast
Z Multimediaexpo.cz
.png)
Černovická oblast (Ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod karpatským pohořím a zahrnuje Severní Bukovinu a severní část Besarábie. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severozápadě s Haličí a na severu s Podolím. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.
Obsah |
Dějiny
- Hlavní článek: Bukovina (země)
- Hlavní článek: Severní Bukovina
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co Severní Bukovinu, Besarábii a malou část severní Moldávie (Herca) převzal Sovětský svaz od Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918—1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941—1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny jíž nepřetržitě náleží dosud.
Obyvatelstvo a města
národnostní složení
Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností. Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři.
V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije na území zvaném Herca, kde jejich podíl dosahuje 93 %.
města a obce
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě oblastního významu (tučně), 11 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Černovice (Černivci) | Чернівці | Черновцы | Cernăuţi | 243 474 |
| Storožynec | Сторожинець | Стородинец | Storojineţ | 14 517 |
| Chotyn | Хотин | Хотин | Hotin | 10 595 |
| Novodnistrovsk | Новодністровськ | Новоднестровск | -[1] | 10 268 |
| Sokyrjany | Сокиряни | Сокиряны | Secureni Târg | 9 780 |
| Krasnojilsk | Красноïльськ | Красноильск | Crasna Ilschii | 9 295 |
| Hlyboka | Глибока | Глыбокая | Adâncata | 9 226 |
| Zastavna | Заставна | Заставна | Zastavna | 8 595 |
| Novoselycja | Новоселиця | Новоселица | Noua Suliţă | 8 270 |
| Berehomet | Берегомет | Берегомет | Berhomete pe Siret | 8 120 |
| Kelmenci | Кельменці | Кельменцы | Chelmenţi | 7 800 |
| Kicmaň | Кіцмань | Кицмань | Cozmeni | 7 345 |
| Vaškivci | Вашківці | Вашковцы | Văşcăuţi | 5 737 |
| Vyžnycja | Герца | Герца | Vijniţa | 4 917 |
| Herca | Вижниця | Вижница | Herţa | 2 030 |
Reference
- ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.
Externí odkazy
|
| Ukrajina – Україна – (UA) |
|---|
| Oblasti a jejich správní centra |
|
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
| Města se zvláštním postavením |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |