Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Socialistický svaz mládeže
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 17. 4. 2011, 08:20
Socialistický svaz mládeže (zkratka SSM) byla organizace v ČSSR sdružující mladé lidi ve věku 15–35 let, fungující mezi lety 1970 až 1989. Organizace byla řízená a spravována KSČ. SSM byla nástupnická organizace po zaniklém Československém svazu mládeže (ČSM), který zanikl v roce 1968.
Obsah |
Poslání organizace
Hlavním úkolem SSM od roku 1970 (po obsazení Československa spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy) podle pokynů nově, nesvobodně ustanoveného vedení KSČ, bylo ovládnout vysoké a střední školy, znormalizovat stav na středních a vysokých školách, cenzurovat názory mladých studujících lidí, potlačovat včas svobodu názorů a posilovat v mladých lidech vědomí mocenského, neměnného postavení KSČ. SSM se stal předstupněm KSČ, cílem byla výchova mládeže v duchu marxismu-leninismu . Od roku 1970 byla opět zakázána činnost skautských organizací - junáků. Po roce 1970 byla bývalým vedoucím junáku práva na členství v SSM odpírána. Na základních školách, pro děti do 15 let nahradily zakázaný skauting komunistickou stranou normalizované organizace, zejména PO SSM. SSM byl organizací navazující na středních školách na dětský Pionýr. SSM byl organizačně, byrokraticky od KSČ řízenou organizací. Vyhovující funkcionáři SSM byli připravováni na členství v KSČ a na zařazení do vedení podniků, zejména aby pomohli kádrovým útvarům v podnicích při normalizaci. Na problematiku dohledu nad funkcionáři SSM byli vyčleněni speciálně vyhovující a prověření členové KSČ, styční pracovníci se SSM (v Praze například působil takto Miroslav Šlouf). Funkcionáři SSM sdělovali své hodnocení spolužáků či spolupracovníků styčným osobám z KSČ. Spoludodávali svá doporučení pro možnosti pracovního uplatnění, případně pro studium, a pro kádrové hodnocení ostatních lidí, i těch, kteří nebyli členy SSM. Kdo nebyl v SSM, měl tak od počátku znemožněnou pracovní kariéru, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, nedostal také doporučení k individuálnímu výjezdu do zahraničí, do západních zemí.
Organizační struktura
Ústředí
Nejvyšším svazáckým orgánem byl celostátní sjezd, svolávaný jednou za pět let. Mezi těmito sjezdy organizaci řídil ÚV SSM. Celá organizace byla tvořena územními republikovými organizace v ČSR a SSR a navíc organizací SSM v ozbrojených silách. Tyto republikové organizace svolávaly republikové sjezdy, měly své sekretariáty a předsednictva. Ty zároveň řídily krajské výbory SSM a národní rady PO SSM.
Struktura v krajích
Krajskou organizaci tvořily všechny okresní svazácké organizace příslušného kraje. V jejím čele byl krajský výbor, který nepřímo řídil i krajskou organizaci PO SSM. Spolupracoval s krajskými orgány Národní fronty, měl i svůj sekretariát. Městské organizace v Praze a Bratislavě byly postaveny na úroveň organizací krajských.
Okresní organizace
Tu tvořily všechny základní organizace SSM v okrese vyjma armády a zahrnovaly, tedy i řídily okresní organizaci PO SSM. Nejvyšším orgánem byla formálně okresní konference SSM, v období mezi tím pak sekretariát OV SSM a předsednictvo OV SSM.
Základní organizace
Se souhlasem OV SSM vznikaly ZO SSM na závodech, školách všeho typu, ve vesnicích i městech. Ve větších závodech a školách pak vznikly celozávodní, celoškolské, celoučilištní výbory SSM, ve městech městské výbory SSM. Tyto pak svolávaly své konference. Z historie:Češi dokáží vše zesměšnit, a tak zkratku SSM četli jako svaz souložící mládeže.
Po sametové revoluci
Po přeměně politického komunistického totalitního režimu na parlamentní demokracii v roce 1990 byl SSM postupně rušen. Mnozí bývalí členové KSČ však na tuto svou stranicky vyškolenou mládež, funkcionáře SSM, na tyto své kádrové, tajné rezervy, v očích ostatní veřejnosti zdánlivě nestranické občany, přenesly své dřívější privatizační plány a touhy. Také majetek SSM byl převáděn za nejasných právních podmínek, hlavně do Fondu dětí a mládeže, odtud pak neznámo kam a neznámo za jakou cenu. Společný zájem bývalých členů KSČ a funkcionářů SSM byl po roce 1989 zaměřen především na privatizaci všech, vesměs státních podniků, k čemuž měli bývalí členové KSČ nejlepší informace ze všech bývalých kádrových útvarů podniků a z dřívějšího ekonomického centra KSČ. Společenství lidí z řad bývalé KSČ a SSM dále fungovalo, mělo společné majetkové cíle, i když se tito lidé povětšinou rozprchli do jiných, nově vzniklých politických stran, ve kterých pak byli protagonisty a hlavními realizátory privatizačních plánů. Proto většinu členů orgánů nově vzniklých zprivatizovaných státních podniků tvořili bývalí členové KSČ a SSM.
Reference
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Pionýrská encyklopedie 1. Praha : Mladá fronta, 1978. Kapitola Výstavba SSM a orgány, s. 47.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |