Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Univerzita
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 7. 1. 2013, 21:48
Univerzita (z lat. universitas = všeobecnost / (společenský) celek, kolegium) je původně nejstarší typ vysoké školy. Dnes univerzita zpravidla může být označení pro:
- (v západní Evropě a všeobecně) vědeckou vysokou školu, poskytující vzdělání ve „všech“ oblastech a dělící se na fakulty a/nebo pro vědeckou vysokou školu udělující i nejvyšší akademické tituly
- (v mnohých zemích) jakoukoliv vysokou školu
Univerzity slouží jak pro vzdělávání, tak pro výzkum.
Dějiny
I když první univerzity nesoucí tento název vznikly až ve středověku, kořeny univerzit jsou v antice – ve školách typu akademie, lycea a rétorických škol. Přímými předchůdci středověkých univerzit byly potom klášterní školy a domovní školy vznikající od 8. století.
Začátky univerzit v pravém slova smyslu sahají do 12. století až 14. století středověké Evropy. Latinský název universitas původně označoval jen korporaci učitelů a žáků opatřenou jistými právy (universitas magistrorum et scholarium); až postupně se i školy jako takové (tehdy nazývané studium generale, studium) začaly nazývat universitas.
Univerzity tvořily akademickou obec řízenou vlastními zákony a předpisy. Protože se univerzity vyvinuly z klášterních škol, první univerzity byly až do 15. století církevními institucemi (přidružené ke kapitulám a pod.). Církev prostředníctvím nich ovlivňovala společnost, ale přesto si univerzity zachovaly jistou samosprávu a duchovní autonomii. Středověké univerzity byly pro každou zemi a každý odbor jiné. Zakladatelem byl většinou papež nebo císař. I když se nazývaly „studium generale“ (všeobecné studium), neměly vždy všechny čtyři fakulty:
Podle nejstarších univerit v Boloni nebo v Paříži se v Evropě rozšířily zejména dva typy univerzit se zaměřením na právo nebo na teologii a filozofii. Toto se místy změnilo až v 18. století. Některé tehdejší názvy univerzitních funkcionářů (rektor, děkan, kvestor) jsou používány dodnes.
Nejstarší univerzity:
- Salerno (konec 11. století, jen lékařská fakulta)
- Bologna (1088/1119, jen právo)
- Paříž (1150, jen teologicko-filozofická fakulta)
- Modena (1175)
- Regio (1188)
- Vicenza (1204)
- Cambridge (1209)
- Palencia (1212)
- Arezzo (1215)
- Salamanca (1218)
- Padova (1222)
Pro Česko byly významné první univerzity na sever a východ od Alp (kromě Británie):
- Karlova univerzita v Praze (1348) – první ve střední Evropě na sever od Alp
- Krakov (1364)
- Vídeň (1365)
- Erfurt (1379)
- Heidelberg (1385)
- Kolín nad Rýnem (1388)
- Lipsko (1409)
V 17. století se spolu s osvícenstvím a průmyslovou revolucí univerzity definitivně vymanily ze závislosti na církvi a staly se většinou státními. Latinu jako vyučovací jazyk postupně nahradily národní jazyky, vznikla možnost svobodného vědeckého bádání a práce učitelů, změnila se forma výuky a rozvíjely se semináře a laboratorní cvičení.
Moderní univerzity (od konce 18. století) se od historických odlišují zejména svojí organizační strukturou – jsou rozdělené do fakult se specializacemi na určité vědní oblasti. Taktéž nabízejí i mnohé humanitní a přírodní vědy.
V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav („rozpočtová organizace“). Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.
Související články
Reference
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |