STS-84

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 10. 10. 2010, 09:42


STS-84 byla mise raketoplánu Atlantis. Jednalo se o 84. let raketoplánu a 19. let raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo šesté setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracel Jerry M. Linenger, který pracoval na vesmírné stanici a kterého zde vystřídal C. Michael Foale.

Obsah

Posádka

Nový člen posádky Miru

Návrat z mise na Miru

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Doba spojení s MIRem

Průběh letu

Raketoplán odstartoval přesně podle plánu 15. května 1997. Po dosažení oběžné dráhy se posádka uložila k osmihodinovému spánku. Druhý den letu se astronauté věnovali přípravě na spojení s Mirem, instalovali kamery, laserový dálkoměr a ověřovali nezbytné procedury. Zároveň v laboratoři Spacehab v nákladovém prostoru prováděli experimenty.

Třetího dne letu, 17. května, se Atlantis spojil s Mirem. Došlo k tomu, když tělesa prolétávala nad Jaderským mořem. Bylo to 6. připojení amerického raketoplánu k ruské stanici Mir. Po dvou hodinách byl otevřen průlez a velitel raketoplánu Charles J. Precourt si potřásl rukou s velitelem posádky Mir 23 Vasilijem Ciblijevem.

Američané přivezli Ciblijevovi a Lazutkinovi jako dar baseballové čepice se znakem STS-84 a americkému obyvateli ruské stanice Linengerovi preclíky. Na palubu Miru se poté přestěhoval astrofyzik Michael Foale, který vystřídal lékaře Linengera. Ten naopak návratem do raketoplánu ukončil svou 123 dnů dlouhou misi v posádce Miru.

Jedním z nejdůležitějších zařízení, které raketoplán dopravil na stanici, byl generátor kyslíku Elektron. Astronauté jej instalovali v modulu Kvant-1 a měl sloužit jako záloha poruchového generátoru v modulu Kvant-2. Čtvrtý den letu se posádka věnovala různorodým úkolům. Collinsová a Precourt pořídili fotografickou prohlídku stanice, Noriega kontroloval experimenty na letové palubě a Lu aktivoval experiment sledování radiace (CREAM). Linenger seznamoval Foaleho se situací na stanici a poté přenášel výsledky svých experimentů ze stanice do raketoplánu.

Pátý den letu se překládal další materiál na Mir (zásoby vody, čerstvé potraviny) a byly odebrány vzorky vzduchu z Miru k následné analýze na Zemi. Šestý den provedly posádky tzv. MisDE (Mir Structural Dynamics Experiment). Tento test zkoumal chování komplexu Mir-Atlantis při drobných manévrech prováděných manévrovacími tryskami raketoplánu. Výsledky měly sloužit při přípravě stavby mezinárodní stanice ISS.

Sedmý den letu posádky dokončily překládání více než 3 tun nákladu a uskutečnila se tisková konference za účasti všech členů obou posádek. Pak již došlo na loučení a ve 12:43 UT se uzavřel průlez mezi oběma tělesy. K odpojení Atlantisu od Miru došlo následující den, tj. 22. května v 01:03:56 UTC. V bezpečné vzdálenosti od stanice Atlantis zapnul manévrovací trysky a odletěl dále od Miru. Ve vzdálenosti zhruba 1000 metrů se ještě na chvíli zastavil a otestoval laserové naváděcí zařízení.

Desátý den letu (24. května) bylo vše připraveno na přistání. První možnost přistání na KSC byla odvolána kvůli počasí. Na druhý pokus ale raketoplán ve 12:22 UT zapálil na 3 minuty 14 sekund motory OMS a půl hodiny poté vstoupil nad Havajskými ostrovy do atmosféry. V 9:27:44 EDT UT přistál bezpečně na dráze 33 na KSC na Floridě.

Reference

  • Malá encyklopedie kosmonautiky

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-84
Raketoplán Atlantis (OV-104)

STS-51J • STS-61B • STS-27 • STS-30 • STS-34 • STS-36 • STS-38 • STS-37 • STS-43 • STS-44 • STS-45 • STS-46 • STS-66 • STS-71 • STS-74 • STS-76 • STS-79 • STS-81 • STS-84 • STS-86 • STS-101 • STS-106 • STS-98 • STS-104 • STS-110 • STS-112 • STS-115 • STS-117 • STS-122 • STS-125 • STS-129 • STS-132 • STS-135

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-84“