V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Nataša Gollová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Jiné VIDEO)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Soubor:Nataša Gollová083.jpg|thumb|240px|Nataša Gollová (1940)]]
'''Nataša Gollová''', vlastním jménem '''Nataša Hodáčová''' (* [[27. únor]]a [[1912]], † [[29. říjen|29. října]] [[1988]]) byla [[Česká republika|česká]] herečka.  
'''Nataša Gollová''', vlastním jménem '''Nataša Hodáčová''' (* [[27. únor]]a [[1912]], † [[29. říjen|29. října]] [[1988]]) byla [[Česká republika|česká]] herečka.  
Řádka 4: Řádka 5:
== Život ==
== Život ==
-
Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, [[profesor]]a [[Jaroslav Goll|Jaroslava Golla]], významného českého historika (zemřel v roce [[1929]]) <ref> [[Aleš Cibulka]]: ''Nataša Gollová, Život tropí hlouposti'', vyd.&nbsp;nakladatelství Sláfka, Praha, [[2002]], str.&nbsp;23–4, ISBN 80-86631-00-1</ref>. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr.&nbsp;[[František Hodáč|Františka Xavera Hodáče]], profesora [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce [[1943]]) <ref>[[Aleš Cibulka]]: ''Nataša Gollová, Život tropí hlouposti'', vyd.&nbsp;nakladatelství Sláfka, Praha, [[2002]], str.&nbsp;11–14, ISBN 80-86631-00-1 </ref>.  Její nevlastní sestrou byla Marcela Sedláčková ([[1926]] – [[1969]]), jejíž matkou byla herečka [[Andula Sedláčková]].   
+
Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, [[profesor]]a [[Jaroslav Goll|Jaroslava Golla]], významného českého historika (zemřel v roce [[1929]]) <ref> [[Aleš Cibulka]]: ''Nataša Gollová, Život tropí hlouposti'', vyd.&nbsp;nakladatelství Sláfka, Praha, [[2002]], str.&nbsp;23–4, ISBN 80-86631-00-1</ref>. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr.&nbsp;[[František Hodáč|Františka Xavera Hodáče]], profesora [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce [[1943]]) <ref>[[Aleš Cibulka]]: ''Nataša Gollová, Život tropí hlouposti'', vyd.&nbsp;nakladatelství Sláfka, Praha, [[2002]], str.&nbsp;11–14, ISBN 80-86631-00-1 </ref>.  Její&nbsp;nevlastní&nbsp;sestrou byla Marcela Sedláčková ([[1926]] – [[1969]]), jejíž matkou byla herečka [[Andula Sedláčková]].   
Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na [[Filozofická fakulta UK|Filozofické fakultě UK]] a v [[Anglie|Anglii]]. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u [[Karel Dostal|Karla Dostala]] a [[Jiří Frejka|Jiřího Frejky]], tanec u [[Jarmila Kröschlová|Jarmily Kröschlové]]). V roce [[1934]] byla angažována v divadle v [[Olomouc]]i, v roce [[1935]] krátce ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. Ještě v roce [[1935]] přijala angažmá v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], kde působila až do roku [[1944]] <ref>  Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, A.&nbsp;Kožíková, V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;192, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. V letech [[1947]] až [[1950]] měla angažmá v Jihočeském divadle v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. V roce [[1952]] získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku [[1955]] hrála v [[Divadlo satiry|Divadle satiry]] [[Jan Werich|Jana Wericha]] (divadlo přejmenováno v roce [[1957]] na [[Divadlo ABC]]), které bylo v roce [[1962]] připojeno k [[Městská divadla pražská|Městským divadlům pražským]]. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře [[Jean-Paul Sartre|J.&nbsp;P.&nbsp;Sartra]] ''Mouchy'' v režii Ladislava Vymětala v roce [[1968]], v angažmá v MDP však byla až do roku [[1971]] <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8</ref>.
Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na [[Filozofická fakulta UK|Filozofické fakultě UK]] a v [[Anglie|Anglii]]. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u [[Karel Dostal|Karla Dostala]] a [[Jiří Frejka|Jiřího Frejky]], tanec u [[Jarmila Kröschlová|Jarmily Kröschlové]]). V roce [[1934]] byla angažována v divadle v [[Olomouc]]i, v roce [[1935]] krátce ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. Ještě v roce [[1935]] přijala angažmá v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], kde působila až do roku [[1944]] <ref>  Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, A.&nbsp;Kožíková, V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;192, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. V letech [[1947]] až [[1950]] měla angažmá v Jihočeském divadle v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. V roce [[1952]] získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku [[1955]] hrála v [[Divadlo satiry|Divadle satiry]] [[Jan Werich|Jana Wericha]] (divadlo přejmenováno v roce [[1957]] na [[Divadlo ABC]]), které bylo v roce [[1962]] připojeno k [[Městská divadla pražská|Městským divadlům pražským]]. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře [[Jean-Paul Sartre|J.&nbsp;P.&nbsp;Sartra]] ''Mouchy'' v režii Ladislava Vymětala v roce [[1968]], v angažmá v MDP však byla až do roku [[1971]] <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8</ref>.
Řádka 100: Řádka 101:
== YouTube ==
== YouTube ==
-
{| border="4" width="444" align="left"
+
{| border="4" width="442" align="left"
|  {{#widget:YouTube|id=nASjSrgChbk}}
|  {{#widget:YouTube|id=nASjSrgChbk}}
|- align="center"
|- align="center"
| '''Úsměvy Česko 1997 – Nataša Gollová'''  
| '''Úsměvy Česko 1997 – Nataša Gollová'''  
|}
|}
-
{| border="4" width="444" align="right"
+
{| border="4" width="442" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=GXQ7z4m36Wk}}
|  {{#widget:YouTube|id=GXQ7z4m36Wk}}
|- align="center"
|- align="center"
-
| '''Natasa Gollova Tribute (anglicky)'''  
+
| '''Natasa Gollova Tribute'''  
|}
|}
<br style="clear: both;" />
<br style="clear: both;" />
Řádka 123: Řádka 124:
{{DEFAULTSORT:Gollová, Nataša}}
{{DEFAULTSORT:Gollová, Nataša}}
[[Kategorie:České herečky]]
[[Kategorie:České herečky]]
 +
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 27. 2. 2023, 19:38

Nataša Gollová (1940)

Nataša Gollová, vlastním jménem Nataša Hodáčová (* 27. února 1912, † 29. října 1988) byla česká herečka.

V nacistickém Německu známá pod pseudonymem Ada Goll. [1]

Obsah

Život

Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika (zemřel v roce 1929) [2]. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce 1943) [3]. Její nevlastní sestrou byla Marcela Sedláčková (1926 – 1969), jejíž matkou byla herečka Andula Sedláčková.

Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Ještě v roce 1935 přijala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1944 [4]. V letech 1947 až 1950 měla angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V roce 1952 získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku 1955 hrála v Divadle satiry Jana Wericha (divadlo přejmenováno v roce 1957 na Divadlo ABC), které bylo v roce 1962 připojeno k Městským divadlům pražským. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře J. P. Sartra Mouchy v režii Ladislava Vymětala v roce 1968, v angažmá v MDP však byla až do roku 1971 [5].

Její kamarádkou byla slavná česká herečka předválečného filmu Adina Mandlová, jen však do doby, než Gollová Mandlové přebrala milence.[zdroj ?]

Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.

V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu, se kterým se seznámila u malíře Josefa Šímy v Paříži v roce 1932, když se v Paříži účastnila taneční soutěže. S Tzarou udržovala kontakt až do roku 1948 [6] .

Malíř Josef Šíma namaloval v roce 1932 portrét, jehož předlohou byla Nataša Gollová a tento obraz jí věnoval. Obraz byl zakoupen v roce 1996 Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě, kde je plátno vystaveno pod názvem "Imaginární podobizna (Nataša Gollová)" [7].

Zemřela v Praze téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.


„ Nezapomenutelná byla její Tereza v Písni kolébky, kde hrála spolu s Marií Brožovou. To byl herecký koncert! Režisér Salzer jí dal příležitost uplatnit kouzelný dívčí zjev, postavě dala vše, co k ní patřilo – lyričnost a milostnost, pokoru i radostnost, ale i smích, jasný a hřejivý. To představení byste museli vidět, abyste její výkon docenili. “


Role ve filmu

YouTube

Úsměvy Česko 1997 – Nataša Gollová
Natasa Gollova Tribute


Reference

  1. ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 175, ISBN 80-86631-00-1
  2. ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 23–4, ISBN 80-86631-00-1
  3. ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 11–14, ISBN 80-86631-00-1
  4. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  5. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8
  6. ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 20, ISBN 80-86631-00-1
  7. ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 18–20, ISBN 80-86631-00-1

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nata%C5%A1a_Gollov%C3%A1“