Kunvald

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 9. 1. 2023, 11:31

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Kunvald (německy Kunwald) je městys 5 km severovýchodně od Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Má rozlohu 29,93 km² a čítá 1022 obyvatel^[1]. PSČ zdejší pošty je 561 81. Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.^[2]

Historie

Založení obce

Ve druhé polovině 13. století byl kraj, ve kterém leží Kunvald, kolonizován německými osadníky. V té samé době vznikala města Žamberk, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a další města a vesnice. Patrně pod vlivem okolních slovanských osad, které zde byly již před kolonizací, převládalo české obyvatelstvo v Kunvaldu již v polovině 14. století. První písemnou zmínkou o Kunvaldu je zápis z roku 1363 v souvislosti s jmenováním nového faráře Jana Petra z České Třebové na faru v Nekoři. Byl dosazován pánem žampašského panství a vykonavatelem byl farář z Kunvaldu. Přes Kunvald vedla důležitá cesta z hradů Žampach, Litice a Potštejn do Kladska a Slezska. Ves patřila od roku 1389 k litickému panství.

Název obce

Původ názvu obce je nejasný a je několik verzí. Jedna z verzí uvádí, že obyvatelé, kteří kolonizovali zdejší kraj, přišli z Lužice, kde bylo městečko Cunewalde (Kumwald) a také se dělilo na horní a dolní (Obercunewalde a Niedercunewalde) jako Kunvald. Další verzí je, že by se mohla jmenovat podle vlastního jména lokátora (kolonizátora) nebo majitele. Na hradě Suchá nebo na tvrzi nad osadou Kunačice měl podle pověstí sídlit rytíř Kuna. Jiná verze praví, že v Kunvaldě bylo hodně kun a bylo zde hodně lesů (les = německy wald), z toho vyplývá: kuna + wald = Kunawald, později Kunwald a dnes Kunvald.

Osady

Kunvald má 7 osad. Byly zakládány kvůli tomu, že lidé z centra Kunvaldu to měli daleko na svá pole, a tak se z Kunvaldu stěhovali do blízkého okolí a zakládali malé vesničky. Ty byly v 18.-19. století připojovány ke Kunvaldu, s výjimkou osady Záhory, jež byla připojena až po Druhé světové válce.

Kolébka Jednoty bratrské

Kunvald je historicky významnou obcí, protože zde v roce 1457 byla založena Jednota bratrská. Podle pověsti zde členové Jednoty bratrské, kteří odsud utíkali před jistou smrtí (jejich církev byla zakázána), zasadili tři proutky, z nichž vyrostla Bratrská lípa.

Současnost

Znak obce

Dne 18. června 1998 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR udělen obci znak. Znak připomíná slavnou minulost, založení Jednoty Bratrské v roce 1457. Znakem je červenomodrý štít šikmo dělený, v horním dílu je stříbrný beránek nesoucí stříbrnou korouhev s červeným heroldským křížem. V dolním dílu je Svatý Jiří ve zlaté zbroji na stříbrném koni, probodávající zeleného draka. Současně se znakem bylo obci Kunvald uděleno právo používat i vlastní prapor, který tvoří šest šikmých pruhů: červený, bílý, červený, modrý, bílý a modrý.

Geografie

Toky

Toky Kunvalu zahrnují síť až 45 km potůčků, potoků a řek. Jsou to tyto toky (řazeno podle průtoku od největšího po nejmenší):

• Rokytenka
• Horský potok
• Malý potok
• Hladová voda
• Teplice
• Záhorský potok
• Zadnodolský potok
• potok tekoucí Doly
• potok tekoucí Modlivým dolem
• potok tekoucí Dolečky
• potok tekoucí vedle prodejny Konzumu na dolním Kunvaldě

Povodně

Velké povodně byly zaznamenány v roce 1774 a kolem roku 1500, novější v roce 1997 (na Horském potoce) a v roce 2000 (na potoce tekoucím vedle prodejny Konzumu na dolním Kunvaldě). V roce 2000 povodně vyplavily 5 domů a do některých nanesly až 50 cm bahna. Nikdo nebyl zraněn.

Vodovodní prameny

• Starý pramen v Hladové vodě je nejstarší ze všech pramenů v Kunvaldě. Voda z něj byla přivedena do Kunvaldu v roce 1928 přesně na štědrý den.
• Pramen Zaječiny
• Nové prameny Hladová voda

Stavby

• ZŠ Kunvald
• Sokolovna (Kunvald)
• Kampelička (Kunvald)
• Kostel sv.Jiří (Kunvald)

Příroda

Kunvaldská příroda je velmi rozmanitá, hlavně díky velkému rozdílu nejnižší a nejvyšší nadmořské výška (399 m n. m. – 658 m n. m.), také kvůli hlubokým údolím (stín, chlad po celý rok) a rozdílům ve vlhkosti (velmi suché louky až údolní a lesní bažiny či rašeliny). Příroda Kunvaldu je bohatá hlavně na rostlinstvo (bledule jarní, prstnatec májový, bodlák lopuchovitý, čarovník alpský, kontryhel lysý, kuklík potoční, pcháč potoční, podbílek šupinatý, prvosenka vyšší, lilie zlatohlavá a rozrazil horský). Většina z těchto druhů přežívá hojně v údolí Záhorského potoka. Z fauny to je zejména méně obvyklý jezevec a velká koncentrace muflonů. Do roku 2000 byl v Kunvaldě držen rekord v ulovení největšího muflona na světě.

Osobnosti

• Jan Černý-Nigranus – historik, kněz a biskup Jednoty bratrské
• Jan Michalička - kantor a hudebník
• Jan Evangelista Mitvalský - lékař
• Ludvík Vacátko - malíř
• František Bílek - hippolog, který se zasloužil o záchranu koně Przewalského
• Karel Režný - gymnazijní profesor
• František Trejtnar - vojenský letec a příslušník 310. československé perutě ve Velké Británii
• Josef Jindra - mistr sportu v letecké akrobacii

Partnerské město

• Lititz, Pennsylvánie, USA (2006)

Související

• Římskokatolická farnost Kunvald

Fotogalerie

Domek Na sboru

Bratrská lípa

Literatura

• Kunvald - Průvodce po historických a jiných významných místech obce; Dějiny Jednoty bratrské v datech
  (brožura vydaná obecním úřadem Kunvald u příležitosti zal. J.B.).

Reference

1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-05, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.  
2. ↑ Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008

Externí odkazy

• Oficiální stránky obce
• Domek na sboru