V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Doba oběhu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Doba oběhu''' neboli '''perioda oběhu''', též '''oběžná doba''' je jedním z alternativních [[elementy dráhy|elementů dráhy]], popisujících pohyb [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] (přirozeného, např. [[planeta|planety]], [[kometa|komety]] apod., nebo [[umělé kosmické těleso|umělého]]) v kosmickém prostoru. Značí se ''P'' a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]], se používá nejčastěji jednotky [[rok]]. U [[umělá družice Země|umělých družic Země]] se nejčastěji užívá jednotky [[minuta|minuta (min)]].
'''Doba oběhu''' neboli '''perioda oběhu''', též '''oběžná doba''' je jedním z alternativních [[elementy dráhy|elementů dráhy]], popisujících pohyb [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] (přirozeného, např. [[planeta|planety]], [[kometa|komety]] apod., nebo [[umělé kosmické těleso|umělého]]) v kosmickém prostoru. Značí se ''P'' a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]], se používá nejčastěji jednotky [[rok]]. U [[umělá družice Země|umělých družic Země]] se nejčastěji užívá jednotky [[minuta|minuta (min)]].
V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě [[velká poloosa dráhy|velké poloosy dráhy]] podle [[Keplerovy zákony|3. Keplerova zákona]]. Doba oběhu ''P'' je rovna
V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě [[velká poloosa dráhy|velké poloosy dráhy]] podle [[Keplerovy zákony|3. Keplerova zákona]]. Doba oběhu ''P'' je rovna
-
:<math>P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,
+
:<big>\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].  
Doba oběhu ''P'' je dále vázána na [[střední denní pohyb]], resp. střední pohyb za jednotku času ''n'' podle vztahu
Doba oběhu ''P'' je dále vázána na [[střední denní pohyb]], resp. střední pohyb za jednotku času ''n'' podle vztahu
-
:<math>P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>
+
:<big>\(P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[radián]]ech za jednotku času, resp.
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[radián]]ech za jednotku času, resp.
-
:<math>P = \frac{ 360 }{ n }</math>
+
:<big>\(P = \frac{ 360 }{ n }</math>
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený ve [[obloukový stupeň|stupních]] za jednotku času, resp.
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený ve [[obloukový stupeň|stupních]] za jednotku času, resp.
-
:<math>P = \frac{ 1 }{ n }</math>
+
:<big>\(P = \frac{ 1 }{ n }</math>
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[plný úhel|plném úhlu]], tedy v obězích za jednotku času.
pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[plný úhel|plném úhlu]], tedy v obězích za jednotku času.
V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem [[Slunce]] nebo [[Měsíc]]e kolem [[Země]]), kdy dochází ke stálé změně [[elementy dráhy|elementů dráhy]], existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:
V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem [[Slunce]] nebo [[Měsíc]]e kolem [[Země]]), kdy dochází ke stálé změně [[elementy dráhy|elementů dráhy]], existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se P a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve Sluneční soustavě, se používá nejčastěji jednotky rok. U umělých družic Země se nejčastěji užívá jednotky minuta (min). V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě velké poloosy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu P je rovna

\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,

kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. Doba oběhu P je dále vázána na střední denní pohyb, resp. střední pohyb za jednotku času n podle vztahu

\(P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený v radiánech za jednotku času, resp.

\(P = \frac{ 360 }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený ve stupních za jednotku času, resp.

\(P = \frac{ 1 }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený v plném úhlu, tedy v obězích za jednotku času. V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem Slunce nebo Měsíce kolem Země), kdy dochází ke stálé změně elementů dráhy, existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:

Parabolické dráhy a hyperbolické dráhy jsou neperiodické; proto u nich nejsou periody (oběžné doby) definovány vůbec.