Bitcoin

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 12. 2020, 20:45

Logo Bitcoinu

Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností Bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě.

Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal^[1] a vytvořil člověk nebo skupina lidí podepsaná jako Satoshi Nakamoto.^[2] K autorství se v květnu 2016 přihlásil Australan Craig Steven Wright, což bylo ale rychle zpochybněno.^[3] Základem pro vznik Bitcoinu byly koncepty „Bit gold“^[4] a „b-Money"^[5]. Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.^[6]

Od roku 2011 se o Bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku^[7] a Praze^[8][9] (2011) a Londýně^[10] (2012). V roce 2013 byla jedna konference v San Jose; další je naplánována ve Vídni.^[11]

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo Bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě nicméně nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.^[12][13]

Vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě.^[14][15] K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.^[16]

Předpoklad růstu počtu bitcoinů do roku 2033

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.

Celkové množství Bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769).^[17] Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.^[18]

Základní princip fungování

Uživatelé a těžaři

Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí.

• koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain^[14][15] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.

• těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 12,5 BTC^[19] (9. 7. 2016 došlo k novému půlení odměny Bitcoinu z 25 BTC na 12,5 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.

Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.

Potvrzování transakcí

Těžaři řeší umělý problém nalezení kryptografické nonce proto, aby potvrzení nového bloku bylo velice složité, a tedy i velice obtížně padělatelné, přitom ale snadno ověřitelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší, než je výpočetní výkon zbytku sítě. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).^[20] (Tento útok je nepravděpodobný, např. v květnu 2013 byla síť těžařů více než 60× výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.^[21][22])

Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu^[23][24]) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1–3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.^[25]

Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn průměrně každých 10 minut.^[26] Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stejnou rychlostí, nehledě na počet těžařů či celkový výkon v síti.

Více o technických podrobnostech fungování česky viz^[16][27]

Peněženky a placení

Bitcoin hardware

Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pošle zpět uživateli jako tzv. "drobné" na nově vygenerovanou adresu. Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.

Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.

Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na svých peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.

Adresa je hash veřejného klíče (zhruba^[28]) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.

Ztracená peněženka

Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V Bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.^[29]

Těžařská uskupení

Protože je nalezení bloku náhodný proces, pro malé těžaře je výdělek velice nepředvídatelný. Těžaři se proto často sdružují do tzv. těžařských uskupení (mining pool) a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny těžaře. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco těžař s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až za 5 let a do té doby by nezískal nic^[30] (květen 2013), v uskupení může dostávat poměrně malou část několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky správcům uskupení v řádu procent.

Technické řešení těžařského uskupení

Jedna z těžařských farem

Na princip fungování těžařských uskupení přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jedno z nejvýznamnějších uskupení provozuje.^[31] Funguje to tak, že uskupení vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), jediné, co chybí, je kryptografická nonce, která spolu s ostatními údaji bude dávat správný hash (menší než hodnota stanovená sítí). Uskupení pak každému těžaři přidělí rozsah, ve kterém má nonci hledat. Těžař hlásí uskupení dílčí výsledky, které jsou menší, než hodnota daná uskupením. Hodnota daná uskupením je větší, než je potřeba na nový blok. Většina dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale uskupení dostává informace, že těžař na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.^[32]

Protože pravidla bloku určuje správce uskupení, nikoli těžaři, má správce uskupení poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádné uskupení nemělo nadpoloviční většinu těžařů, neboť by správce mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.^[20] Statistiky uskupení viz^[33]

Segregated Witness

SegWit je navrhovaný upgrade Bitcoin protokolu. Byl poprvé představen na konferenci Scaling Bitcoin v Hong Kongu Bitcoin Core vývojářem Pietrem Wuillem. Tato inovace odděluje podpisová (signature) data z transakcí jako takových, což přináší několik výhod. Například efektivní zvětšení kapacity bloku nebo oprava chyby nazývané transaction malleability. Pokud nebude SegWit aktivovaný do poloviny listopadu 2017, nebude ho již možné aktivovat vůbec. ^[34]

Rozdělení Bitcoinu

Před 1. srpnem 2017 docházelo k hlasování těžařů o budoucí aktualizaci protokolu bitcoinu a jelikož hlasování nebylo úplně jednotné, tak se malá skupina těžařů odtrhla a vznikla nová virtuální měna nazývaná Bitcoin Cash.

Hodnota Bitcoinu

Bitcoin je samostatná měna, zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Hodnota bitcoinu – podobně jako většiny ostatních měn – vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, a je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami, ale podobně jako u jiných běžných měn je jeho hodnota závislá na důvěře, že s ním bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.^[35] Někteří autoři též poukazují na to, že už skutečnost, že existuje měna, která je nezávislá na rozhodnutí centrálních autorit, je sama o sobě hodnotná.^[36]

Jako jedno z rizik budoucí hodnoty Bitcoinu je uváděn klesající podíl Bitcoinu na celkové tržní kapitalizaci alternativních měn. Od roku 2013 do poloviny roku 2017 klesl podíl tržní kapitalizace Bitcoinu oproti ostatním kryptoměnám ze zhruba 95% na méně než 40%.^[37]

Častým omylem je názor, že hodnota bitcoinu je určena počtem/výkonem těžařů. Souvislost tam je, ale opačná – při zvýšení hodnoty se zvedne výkon těžařů, ne naopak. Těžaři neurčují hodnotu bitcoinu, ta je dána pouze poměrem mezi nabídkou a poptávkou.^[38] Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.

Cena je velice kolísavá, v současnosti se pohybuje okolo 2920 USD (68 270 Kč) za 1 BTC^[39] (6.červen 2017).

Hodnota Bitcoinu v historii

Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota po dlouhou dobu rychle stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investovali čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota Bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád. Nyní Bitcoin opět roste a trhá historické rekordy; patrně díky vzrůstající akceptaci obchodníků i nepopulárním krokům tradičních bank (např. zdaňování bankovních vkladů na Kypru^[40]). Poslední dobou neskutečně roste. Ze dne 24.5.2017 na den 25.5.2017 stoupl o těžko uvěřitelných 500 dolarů (+22%). Kurz bitcoinu se občas vyznačuje vysokou volatilitou, tedy prudkým kolísáním ceny v krátkém časovém úseku. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však vykazuje neustálý nárůst.

Vývoj kurzu k americkému dolaru podle největší burzy MtGox

Největší trh s bitcoiny je v amerických dolarech, následující tabulka proto ukazuje, kolik dolarů kdy stál jeden bitcoin:^[41][42]

Pozn.: Při čtení tabulky vezměte v úvahu, že hodnota dolaru také není konstantní, ale podléhá inflaci. Ta je však mnohem pomalejší než výkyvy ceny Bitcoinu, trendy jsou tedy dobře patrné.

Směnárny a využití měny

Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:

• Použití specializovaných směnáren na bázi burzy:
  • mezi největší světové burzy bitcoinů patří OKCoin a Bitfinex, často využívané jsou také např. Bitstamp.net, Coinmate.io, BTC-e.com.
• Bitcoinové směnárny
• E-shop s kryptoměnami
• Přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit.
  • LocalBitcoins.com (pro osobní setkání i online převod) nebo na fóru Bitcash.cz.
• Těžba bitcoinů
  • ať už sám, nebo v některém z uskupení (tzv. poolu). Výkonný hardware, na kterém se těžba provozuje, má poměrně velkou spotřebu (dříve procesory a grafické karty, v současnosti speciální programovatelné obvody).

Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.^[9]

V roce 2014 začala sponzorské dary v bitcoinech přijímat Apache Software Foundation i Nadace Wikimedia.^[60][47]

V květnu 2017 začal Bitcoin přijímat internetový obchod Alza.cz, který do budoucna plánuje i podporu jiných kryptoměn.^[61]

Software pro Bitcoin (klienti)

Snímek jednoho programu

Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.^[6]

Další kategorií jsou tzv. tencí klienti (Electrum, MultiBit), kteří fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají. Server může být jakýkoli uzel Bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.

Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.

Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.

Regulace

V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.^[62][63]

V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.^[64]

V září 2015 americká Komise pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) oficiálně označila bitcoin za komoditu.^[65] To také znamená, že se provozovatelé bitcoinových burz musejí registrovat a provozovat své obchody pod dohledem. Austrálie již dříve prohlásila, že bitcoin je nehmotným aktivem, čímž ho učinila zdanitelným.^[66]

Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank.^[67]

Na začátku roku 2017 některé banky v České republice blokovaly platby pro bitcoinové směnárny.^[68]

Kontroverze

Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:^[69][70]

• zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky^[71][72][73]
• krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měny taktéž nejsou ničím kryté.
• zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.^[74] Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní. Ale také velké množství komodit.
• neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly^[75][76][77]
• nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu – má-li být identifikovatelná – je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity.
• český směnárenský server Bitcash.cz hacknut, majitelům zmizely Bitcoiny za několik milionů korun.

Související články

• Kryptoměna
• Blockchain
• Bitcoin arbitráž
• Dash
• Litecoin
• Dogecoin
• Ethereum
• Peer-to-peer
• Zlatý standard

Reference

1. ↑ Český překlad originálního textu "Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System" jehož autorem je Satoshi Nakamoto, vynálezce Bitcoinu
2. ↑ The New Yorker – The Crypto-Currency (anglicky)
3. ↑ Forbes.com: Craig Wright Claims He's Bitcoin Creator Satoshi -- Experts Fear An Epic Scam
4. ↑ Český překlad Bit gold (Digitální zlato) [online]. Jak Funguje Bitcoin, [cit. 2016-01-09]. Dostupné online.  
5. ↑ http://www.weidai.com/bmoney.txt
6. ↑ ^{6,0 6,1} Bitcoin client software (anglicky)
7. ↑ Konference v New Yorku (anglicky)
8. ↑ Konference v Praze (anglicky)
9. ↑ ^{9,0 9,1} Lehce neformální reportáž z Bitcoin Conference 2011
10. ↑ Bitcoin konferencia Londýn 2012 (reportáž, slovensky)
11. ↑ The Two Bitcoin Conferences of 2013 (BitcoinMagazine.com, anglicky)
12. ↑ Bitcoin Foundation (anglicky)
13. ↑ Vznikla Bitcoin Foundation
14. ↑ ^{14,0 14,1} Block chain (anglicky)
15. ↑ ^{15,0 15,1} Bitcoin Block Explorer (anglicky)
16. ↑ ^{16,0 16,1} Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin (abclinuxu.cz)
17. ↑ How long will it take to generate all the coins? (anglicky)
18. ↑ Bitcoin division limit (anglicky)
19. ↑ Bitcoin.cz – často kladené dotazy
20. ↑ ^{20,0 20,1} Attacker has a lot of computing power (anglicky)
21. ↑ BitcoinWatch.com (anglicky)
22. ↑ Top 500 Supercomputing Sites (anglicky)
23. ↑ BitCoin Vending Machine (anglicky)
24. ↑ Bitcoin snack machine (fast transaction problem, anglicky)
25. ↑ What are bitcoin “confirmations”? (anglicky)
26. ↑ Difficulty change (anglicky)
27. ↑ Technologie těžení bitcoinů (blog.bitcoin.cz)
28. ↑ Technical background of version 1 Bitcoin addresses (anglicky)
29. ↑ But if no more coins are generated, what happens when Bitcoins are lost? Won't that be a problem? (anglicky)
30. ↑ Bitcoin Mining Calculator (anglicky)
31. ↑ České těžařské uskupení mining.bitcoin.cz
32. ↑ Záznam z IRC bitcoin.cz, 21. 6. 2012
33. ↑ Hashrate distribution (anglicky)
34. ↑ Bitcoin Unlimited, nebo SegWit?. https://www.virtualnipenize.cz [online].  [cit. 21.3.2017]. Dostupné online.  
35. ↑ Reportáž o Bitcoinu v pořadu Horizont na ČT24
36. ↑ Bitcoin's Value is Decentralization (anglicky)
37. ↑ Analýza rizik hodnot kryptoměn. kurzy.cz [online]. 2017-06-22 [cit. 2017-06-22]. Dostupné online.  
38. ↑ Pomoc s Bitcoin (fórum na webtrhu)
39. ↑ https://www.bitstamp.net/ (anglicky)
40. ↑ vez; ČTK. Krize na Kypru zvedla hodnotu kybernetické měny bitcoin. Kvůli strachu z bank. iHNed.cz [online]. 2013-04-01 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
41. ↑ Bitcoin Charts (anglicky, hodnota měny, i v historii)
42. ↑ History of Bitcoin (Bitcoin wiki, anglicky)
43. ↑ Pizza for bitcoins? (diskusní vlákno, anglicky)
44. ↑ Laszlo's pizza for $76,880 (anglicky)
45. ↑ Bitcoin Auction: 10,000.00 BTC --- Starting Bid 50.00 USD (diskusní vlákno, anglicky)
46. ↑ slush. Bitcoin dosáhl parity s dolarem. AbcLinuxu [online]. 2011-02-13 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. ISSN 1214-1267.  
47. ↑ ^{47,0 47,1} GRUWELL, Lisa. Wikimedia Foundation Now Accepts Bitcoin. Wikimedia Blog [online]. 2014-07-30 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.  ( ) 
48. ↑ http://digimeny.cz/nejvetsi-cerne-trziste-silk-road-2-0-bylo-dopadeno-fbi-a-europolem//
49. ↑ MIKEŠOVÁ, Markéta. Tohle už není jen nějaká bublina: Bitcoin letí vzhůru a je už dražší než unce zlata – Živě.cz. Živě.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-03]. (cs) 
50. ↑ BERKA, Jan. Bitcoin pokořil 1400 dolarů. Pomohli mu Japonci i velcí investoři. Roklen24.cz [online]. 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.  
51. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin Price Goes Full Throttle Blasting Past $1500. Bitcoin.com [online]. 2017-05-04 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online.  ( ) 
52. ↑ ROSE, Kristýna. Německá centrální banka varuje: Bitcoinu nevěřte!. Roklen24.cz [online]. 2017-05-10 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.  
53. ↑ Bitcoin smashes record $1900 high on Asian trading fever. RT [online]. 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.  
54. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin’s Meteoric Price Rise to the Moon Reaches $2000. Bitcoin News [online]. 2017-05-20 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.  ( ) 
55. ↑ REDMAN, Jamie. Bitcoin Surpasses Milestone Price of $3000 Across Global Exchanges. Bitcoin News [online]. 2017-08-05 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online.  ( ) 
56. ↑ Bitcoin vystoupal na nový rekord, jeho klon naopak klesá. ČT24 [online]. 2017-08-07 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online.  
57. ↑ ČTK. Kvůli severokorejské krizi roste kurz bitcoinu. Jeho hodnota poprvé vystoupila nad 4000 dolarů. iRozhlas.cz [online]. 2017-08-13 [cit. 2017-08-13]. Dostupné online.  
58. ↑ REDMAN, Jamie. Markets Update: Bitcoin Skyrockets to $4650 Setting New All-Time High. Bitcoin News [online]. 2017-08-29 [cit. 2017-08-30]. Dostupné online.  ( ) 
59. ↑ ČEPEROVÁ, Klára. Hodnota bitcoinu překonala hranici 100 tisíc korun. Posiluje i poptávka po zlatě. iHNed.cz [online]. 2017-08-30 [cit. 2017-08-30]. Dostupné online.  
60. ↑ http://www.root.cz/zpravicky/apache-software-foundation-prijima-sponzorske-dary-v-bitcoinech/
61. ↑ VÁCLAVÍK, Lukáš. Bitcoin v Alze je prý úspěšný, lidé už utratili miliony korun. cnews.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online.  
62. ↑ - Bitcoiny jsou peníze, rozhodlo Německo
63. ↑ Zdanění bitcoinu v Německu - německy https://blog.bitcoin.de/steuern-fuer-bitcoins
64. ↑ Bloomberg.com – Baidu Stops Accepting Bitcoins After China Ban (anglicky)
65. ↑ Incestiční web, Bitcoin byl oficiálně označen za komoditu. Vrátí se jeho dřívější sláva?
66. ↑ WOLF, Vojtěch. V USA regulují bitcoin. Lidové noviny, 19.9.2015, s. 9.  
67. ↑ http://www.investicniweb.cz/2013/9/14/george-selgin-centralni-banky-poslapaly-veskere-zasady-prisel-cas-digitalnich-men/ - George Selgin: Centrální banky pošlapaly veškeré zásady. Přišel čas digitálních měn?
68. ↑ VÁVRA, Jan. Chcete nakoupit bitcoiny? Některé banky vám transakci zablokují. E15 [online]. 2017-02-20 [cit. 2017-06-15]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
69. ↑ Is the cryptocurrency Bitcoin a good idea ?
70. ↑ Hacker News discussion (anglicky)
71. ↑ Deflationary spiral (anglicky)
72. ↑ Nesmyslné strašidlo deflace
73. ↑ Why Mainstream Economists Lie About Deflation (anglicky)
74. ↑ Kokain přes internet. Přijde vám domů poštou.
75. ↑ Anonymity (anglicky)
76. ↑ An Analysis of Anonymity in the Bitcoin System (anglicky)
77. ↑ Bitcoin study reveals false beliefs on ease of use and privacy

Externí odkazy

• Oficiální webová stránka (stránka, kde se bitcoin objevil poprvé, anglicky)
• Video o principu fungování Bitcoinu (anglicky)
• Video o principu fungování těžba Bitcoinů (anglicky)
• Bitcash.cz – české fórum o bitcoinu, směna mezi uživateli
• E-book zdarma – Jak na bitcoin krok za krokem (PDF příručka nejen pro začátečníky)
• Bitcoin kurz v CZK - Aktuální směnný kurz BTC/USD a BTC/CZK
• Bitcoin-info.cz - česká stránka o Bitcoinu, návody a informace o dalších měnách
• Coin ATM Radar Mapa zobrazující bitcoin bankomaty po celém světě
• Btctip.cz - Český magazín o bitcoinu, novinky ze světa kryptoměn a pravidelné analýzy pro obchodníky a investory
• Bitperia - nekomerční katalog obchodů a služeb v ČR, které přijímají bitcoin jako platební metodu
• Aktuální kurz Bitcoin - české stránky nejen o Bitcoinu ale i o dalších kryptoměnách. Tipy a novinky ze světa kryptoměn.