Minsk

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 10. 2020, 13:12

Náměstí nezávislosti (2009)

Vítězné náměstí, centrum Minsku

Vládní budova (2009)

Palác republiky (2009)

Minsk (bělorusky: Мінск; rusky: Минск; polsky: Mińsk) je hlavní a největší město Běloruska. V Minsku žije 2 020 600 lidí (leden 2020) na ploše 256 km².

Město se administrativně dělí na 9 obvodů (rajónů). Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem Společenství nezávislých států.

Geografie

Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční srážky 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen východní Evropy.

V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мiнская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač a Njamiha (Няміга) na 53° 54' 8" s. š. a 27° 33' 41" v. d.

Historie

Středověk

První zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Polsko-Litevské unii (Rzeczpospolita Obojga Narodów). Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.

Sovětská éra

Němečtí vojáci pochodují centrem města (srpen 1941)

Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.

V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě skomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.

Nová doba

Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nové velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.

Hospodářství

Průmysl

Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou železnice, která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během první. a zejména druhé světové války. Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s vědou a výzkumem. Minsk se stal hlavním centrem strojírenství (zejména výroby dopravních prostředků), chemického průmyslu (gumárenství) a elektrotechniky (výroba televizí, rozhlasových přijímačů). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji zpracovatelského, potravinářského a textilního průmyslu. K nejznámějším podnikům patří MAZ (Minský automobilový závod), MTZ (Minský traktorový závod) nebo BELAZ (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních automobilů, autobusů, ale i tramvají, trolejbusů, zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z SSSR, což vedlo po rozpadu svazu v roce 1991 k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí neokeynesiánských opatření Alexandra Lukašenka v roce 1995 byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města SNS a východní Evropy. Kolem 40% procent ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.

Vysoké školství

V dnešním Bělorusku mají asi 32 univerzit, z toho 12 se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří Běloruská státní technická univerzita nebo Běloruská státní univerzita.

Doprava

Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů východní Evropy. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod (Berlín - Varšava - Brest - Minsk - Orša - Smolensk - Moskva) a severozápad - jihovýchod (Riga - Vilnius - Maladzečna - Minsk - Homel - Kyjev). Ve stejných směrech vedou i hlavní silniční tahy, přičemž další významné silnice vedou na Sluck a Polock, resp. Vitebsk. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště Minsk-1, zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště Minsk-2, otevřené roku 1992. Hlavním osobním nádražím je Minsk Passažyrskij.

Městská doprava

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří metro, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Minské metro má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

Partnerská města

Minsk navázal přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích:

Káthmándú, Nepál
Belo Horizonte, Brazílie
Béngalúru, Indie
Detroit, Spojené státy americké
Eindhoven, Nizozemsko
Lyon, Francie
Murmansk, Rusko
Nottingham, Spojené království
Novosibirsk, Rusko
Sendai, Japonsko
Postupim, Německo
Bakersfield, Kalifornie, Spojené státy americké
Jerevan, Arménie
Teherán, Írán

Související články

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Minsk

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Minsk

Města s vyznamenáním Město–hrdina
Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 | web = www.minsk.gov.by
 | mapa = Soubor:Minsk-pos.jpg|thumb
-}}
+}}[[Soubor:Belarus 3891-Above the Mall-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Náměstí nezávislosti (2009)]]
-[[Soubor:Minsk 2002.jpg|thumb|200px|Chrám Panny Marie]]
+[[Soubor:Victory-square.jpg|thumb|240px|Vítězné náměstí, centrum Minsku]]
-'''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: Мінск; [[ruština|rusky]]: Минск; [[polština|polsky]]: Mińsk) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije na ploše 256&nbsp;km<sup>2</sup>  1&nbsp;800&nbsp;000 lidí (2007). Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). Hustota obyvatel činí asi 7&nbsp;030 obyvatel na 1&nbsp;km<sup>2</sup>. Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]].
+[[Soubor:Belarus 3898-House of Government-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Vládní budova (2009)]]
+[[Soubor:Belarus 3920-Palace of the Republic-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Palác republiky (2009)]]
+'''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: Мінск; [[ruština|rusky]]: Минск; [[polština|polsky]]: Mińsk) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije 2&nbsp;020&nbsp;600 lidí (leden&nbsp;2020) na ploše 256 km<sup>2</sup>.
+Město se administrativně dělí na 9 obvodů ([[rajón]]ů). Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem [[Společenství nezávislých států]].
 == Geografie ==
-[[Soubor:Victory-square.jpg|left|thumb|Vítězné náměstí, centrum Minsku]]
 Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční [[srážky]] 646&nbsp;mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen [[východní Evropa|východní Evropy]].
@@ Řádka 38: / Řádka 42: @@
 === Sovětská éra ===
+[[File:Bundesarchiv Bild 101I-137-1010-37A, Minsk, deutsche Truppen vor modernen Gebäuden.jpg|thumb|240px|Němečtí vojáci pochodují centrem města (srpen&nbsp;1941)]]
 Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], během níž jej okupovali tři roky [[Němci]], byl sice Minsk přestavěn, ne však ale [[rekonstrukce|rekonstruován]], jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily [[stalinismus|stalinistické]] [[architektura|architektuře]] – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji [[průmysl]]u město zaznamenalo velký růst. Již v roce [[1972]] překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého [[Bělorusko|Běloruska]], kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.
@@ Řádka 46: / Řádka 51: @@
 == Hospodářství ==
-[[Soubor:Belarus-Minsk-Belarus General Store-1.jpg|right|thumb|Obchodní dům Belarus|200px]]
-[[Soubor:Belarus-Minsk-Minsk Tractor Works-1.jpg|thumb|Továrna podniku [[MTZ]] - Minský traktorový závod|200px]]
 === Průmysl ===
 Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].
@@ Řádka 59: / Řádka 61: @@
 == Doprava ==
-[[Soubor:Minsk railroad station 1.jpg|thumb|200px|Hlavní železniční stanice v Minsku - Minsk-Passažyrskij]]
 Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů [[východní Evropa|východní Evropy]]. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod ([[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Brest (Bělorusko)|Brest]] - Minsk - [[Orša]] - [[Smolensk]] - [[Moskva]]) a severozápad - jihovýchod ([[Riga]] - [[Vilnius]] - [[Maladzečna]] - Minsk - [[Homel]] - [[Kyjev]]). Ve stejných směrech vedou i hlavní [[Evropská silnice|silniční tahy]], přičemž další významné silnice vedou na [[Sluck]] a [[Polock]], resp. [[Vitebsk]]. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště ''Minsk-1'', zhruba 40&nbsp;km od centra města pak leží vnitrostátní letiště ''Minsk-2'', otevřené roku [[1992]]. Hlavním osobním nádražím je [[Minsk Passažyrskij]].