Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Zábřežská vrchovina
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 12. 4. 2011, 15:32
Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.
Obsah |
Přírodní podmínky
Poloha a rozloha
Vrchovina, rozprostírající se na SZ Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.
- Rozloha: 734 km2
- Nejvyšší vrcholy: Lázek (714 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.)[1]
- Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula
Geologie
Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.
Geomorfologie
Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.
- Bouzovská vrchovina
Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.
- Drozdovská vrchovina
Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.
- Mírovská vrchovina
Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV. Seznam geomorfologických jednotek:
- Provincie: Česká vysočina
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
- Podsoustava: Jesenická podsoustava
- Celek: Zábřežská vrchovina
- Podcelek: Bouzovská vrchovina
- Okrsek: Ludmírovská vrchovina
- Podcelek: Mírovská vrchovina
- Podcelek: Drozdovská vrchovina
- Podcelek: Bouzovská vrchovina
- Celek: Zábřežská vrchovina
- Podsoustava: Jesenická podsoustava
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Hydrologie
Řeky
Vegetační stupně
Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).
Krajinný pokryv
59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.
Biocentra
Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.
Chráněná území
PP (Přírodní památka)
- Brus (přírodní památka) (kód 899/42,13ha)
- Geologické varhany (kód 708/0,73ha)
- Na Kozénku (kód 1012/0,2ha)
- Rodlen (kód 2019/34,74ha)
- Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,58ha)
- Taramka (kód 1078/25,19ha)
- U nádrže (kód 1226/6,7ha)
NPR (Národní přírodní rezervace)
- Špraněk (kód 440/28,7ha)
PR (Přírodní rezervace)
- Malý Kosíř (kód 1731/11,25ha)
- Průchodnice (kód 1013/21,12ha)
- Rudka (kód 1248/9,1ha)
- Selský les (kód 385/9,0ha)
- Selský potok (kód 1496/6,79ha)
- V dole (kód 450/7,88ha)
PřP (Přírodní park)
- Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
- Přírodní park Březná
- Přírodní park Kladecko
- Přírodní park Velký Kosíř
- Přírodní park Žádlovice
Živočištvo
- Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná
- Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké
- Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj.
- Obojživelníci: rak říční, skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý
- Plazi: užovka obojková, zmije obecná
- Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
- Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná
- Noční dravci: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
- Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný
- Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj.
- Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
- Hmyz:
Chráněné druhy
Turistika
Města
Hrady,zámky,tvrze
- Bílá Lhota (zámek)
- Bouzov (hrad)
- Cimburk-Trnávka (hrad)
- Hoštejn (hrad)
- Mírov (hrad)
- Moravská Třebová (zámek)
- Podolí (tvrz)
- Tatenice (zámek)
- Zábřeh na Moravě (zámek)
- Žádlovice (zámek)
Historické zajímavosti
Vodácké možnosti
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |