Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Litomyšl
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| nad.výš = 330 | | nad.výš = 330 | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=52 |lat_sec=12 |lon_deg=16 |lon_min=18 |lon_sec=46 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=52 |lat_sec=12 |lon_deg=16 |lon_min=18 |lon_sec=46 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Litomysl 05.png|thumb|240px|Zámek]] |
- | [[Soubor:litomysl1.jpg|thumb|Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže]] | + | [[Soubor:litomysl1.jpg|thumb|240px|Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže]] |
- | [[Soubor:litomysl5.jpg|thumb|Kostel Povýšení sv. Kříže]] | + | [[Soubor:litomysl5.jpg|thumb|240px|Kostel Povýšení sv. Kříže]] |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Litomysl 21.png|thumb|240px|Letecký pohled na město]] |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Litomysl 22.png|thumb|240px|Letecký pohled na město]] |
'''Litomyšl''' (něm. ''Leitomischl'') je město na samém východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], 18 km severozápadně od [[Svitavy|Svitav]]. Má 10 231 obyvatel podle sčítání z roku 2006. | '''Litomyšl''' (něm. ''Leitomischl'') je město na samém východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], 18 km severozápadně od [[Svitavy|Svitav]]. Má 10 231 obyvatel podle sčítání z roku 2006. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české, která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. [[Trstěnická stezka|Trstěnickou stezku]]. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou | + | První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české, která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. [[Trstěnická stezka|Trstěnickou stezku]]. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců. |
Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]] a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na '''město'''. | Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]] a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na '''město'''. | ||
- | Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi [[Praha|Prahou]] a [[Olomouc]]í založil | + | Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi [[Praha|Prahou]] a [[Olomouc]]í založil Karel IV. v roce 1344 [[biskupství litomyšlské]]. V postavení litomyšlských biskupů působili např.: Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný. |
Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli učinkování Jana Železného na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]]. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. [[Kostkové z Postupic|Kostkům z Postupic]] však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno. | Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli učinkování Jana Železného na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]]. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. [[Kostkové z Postupic|Kostkům z Postupic]] však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno. | ||
Řádka 53: | Řádka 53: | ||
V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných [[železnice|železničních]] tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské [[piaristé|piaristické]] [[gymnázium]]. Ve městě v té době pobývala řada významných [[osobnost]]í, např. Alois Jirásek nebo [[Božena Němcová]]. | V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných [[železnice|železničních]] tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské [[piaristé|piaristické]] [[gymnázium]]. Ve městě v té době pobývala řada významných [[osobnost]]í, např. Alois Jirásek nebo [[Božena Němcová]]. | ||
- | Ve [[20. století]] se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o [[sídliště]] na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost | + | Ve [[20. století]] se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o [[sídliště]] na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice [[Silnice I/35|I/35]]. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.) |
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
Řádka 134: | Řádka 134: | ||
* ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech''. Praha: V. Kotrba, 1926. | * ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech''. Praha: V. Kotrba, 1926. | ||
+ | == Souřadnice == | ||
+ | {{Geo cz|49|52|12|16|18|46}} | ||
== Reference == | == Reference == | ||
- | |||
<references /> | <references /> | ||
- | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* http://www.litomysl.cz – oficiální stránky města | * http://www.litomysl.cz – oficiální stránky města | ||
Řádka 143: | Řádka 143: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Litomyšl}}{{Commonscat|Litomyšl}}{{Město Litomyšl}}{{okres Svitavy}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Litomyšl| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] | [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]] | [[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]] | ||
- | |||
[[Kategorie:Českomoravské pomezí]] | [[Kategorie:Českomoravské pomezí]] | ||
[[Kategorie:Kraj Smetany a Martinů]] | [[Kategorie:Kraj Smetany a Martinů]] | ||
[[Kategorie:Mikroregion Litomyšlsko]] | [[Kategorie:Mikroregion Litomyšlsko]] | ||
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] | [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] |
Aktuální verze z 25. 6. 2019, 09:37
Litomyšl (něm. Leitomischl) je město na samém východě Čech v Pardubickém kraji, 18 km severozápadně od Svitav. Má 10 231 obyvatel podle sčítání z roku 2006.
Obsah |
Historie
První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české, která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstěnickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.
Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město.
Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili např.: Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný.
Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli učinkování Jana Železného na Kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Kostkům z Postupic však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno.
Dalšími majiteli se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř království a byl prvním Čechem, který se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož stavitelem byl hlavně Giovanni Battista Aostalli.
Roku 1649 prodali Pernštejnové panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartemberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.
V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.
Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.)
Pamětihodnosti
Areál renesančního zámku z let 1568–1581 je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, pro svůj půvab se Litomyšl stala známým turistickým cílem. V městě je i mnoho jiných pamětihodností:
- Dům U rytířů
- Lidový dům
- Piaristický klášter
- Smetanův dům
- Kostel Nalezení svatého Kříže, na Olivetské hoře
- Kostel Povýšení svatého Kříže, na Šantově náměstí
- Kostel Rozeslání Apoštolů, na Toulovcově náměstí
- Kaple Nejsvětější Trojice, ulice Komenského
- Hřbitov s kaplí svaté Anny, pomníky rodičů Braunerových, Magdaleny Dobromily Rettigové, A. V. Šmilovského, hrobka rodiny Fünfkirchenové
- Městské opevnění
- Socha Panny Marie, u silnice
- Socha svatého Jana Nepomuckého, na náměstí Aloise Jiráska
- Socha svatého Václava
- Socha Aloise Jiráska, u zámku
- Socha Zdeňka Nejedlého, u školy
- Sousoší Nejsvětější Trojice, u hřbitova
- Mariánské sousoší na Smetanově náměstí
- Pomník Bedřicha Smetany a pomník Jana Amose Komenského na Smetanově náměstí
- Pomník obětem 1. a 2. světové války
- Pomník protifašistického odboje
- Piaristická kolej a piaristické gymnázium
- Univerzita, pedagogická fakulta, Smetanovo náměstí 22
- Proboštství, Šantovo náměstí 183
- Vodní mlýn konšelský, Mařákova 283
- Zemědělský dvůr Hraběnčin, Partyzánská 322
- Kaplička svatého Antonína v Nedošínském háji
- Kostel Církve bratrské
Muzea a Galerie
- Muzeum antického sochařství a architektury – Jiráskova 133
- Městská galerie Litomyšl – Smetanovo náměstí, dům U rytířů 110
- Regionální muzeum v Litomyšli [1] – Jiráskova 9
- Rodný byt Bedřicha Smetany – Jiráskova 9
- Portmoneum - Museum Josefa Váchala – T. Novákové 75
- Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, o.p.s. – Jiráskova 3
- Muzeum v Červené věži [2]
Doprava
Litomyšl leží na silnici I/35 mezi Hradcem Králové a Svitavami, po níž jezdí četné autobusové linky včetně dálkových. Časté autobusové spojení je také s Českou Třebovou, kde zastavují dálkové vlaky.
Železniční doprava má menší význam; končí zde železniční trať Choceň - Litomyšl, na níž měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena doprava; po protestech veřejnosti má být pouze zredukována.[1]
Části města
Osobnosti
- František August Brauner (1810–1880) – právník a politik
- Bedřich Smetana (1824–1884) – hudební skladatel
- Julius Mařák (1832–1899) – akademický malíř
Pověsti
Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.
Okolí
- k zajímavým místům nedalekého okolí patří Nedošínský háj, známý díky novele Aloise Jiráska
- asi 20 km od města se nachází pískovcové skalní město Toulovcovy maštale
Partnerská města
Související články
Literatura
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Souřadnice
Reference
- ↑ Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Svitavský deník, 19. 5. 2011.
Externí odkazy
- http://www.litomysl.cz – oficiální stránky města
- http://www.chocen-litomysl.cz dráha Choceň – Litomyšl
|
|
Město Litomyšl |
---|
Kornice • Lány • Litomyšl-Město • Nedošín • Nová Ves u Litomyšle • Pazucha • Pohodlí • Suchá • Zahájí • Záhradí |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |