Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Svitavy
Z Multimediaexpo.cz
Svitavy (německy Zwittau)[1] jsou město a sídlo správy okresu Svitavy. Leží na severozápadní Moravě, v Pardubickém kraji. K 1. červenci 2007 zde žilo 17 226 obyvatel. Jsou součástí Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města. V obvodu města Svitavy jsou od roku 1960 dvě bývalé samostatné obce, Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů.
Obsah |
Historie
Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem Panny Marie, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.
- 6. listopad 1256 - Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem.
- 1513 - Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce odúmrti.
- 1515 - Založení městských knih do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujedání.[2]
- 1539 - První písemná zmínka o škole ve Svitavách.[3]
- 6. říjen 1606 - Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.[4]
- 31. červenec 1645 - Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy,Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list.[2]
- 1679 až 1689[5] - Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby.
- z 4. na 5. července 1758 - Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II.[2]
- 1771 až 1772 - V Svitavách a Litomyšli v důsledku hladomoru ,který vznikl neúrodou důsledkem nepříznivého počasí, kněží pohřbívali průměrně 10 - 15 lidí denně.[6]
- 4. září 1781 - Město postihl obrovský požár, kterému padlo za obět 249 novějších domů a 35 stodol.[7]
- do roku 1804[5] - Kostel sv. Jiljí farním kostelem.
- okolo roku 1830 - 1. prosince 1955 při stavbě domu na náměstí byly nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkového počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.[8]
- 1848 - 1849 - Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.[9]
- 1873 - Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla.[4]
- 1895 - Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem.[4]
- 1914 - 1919 - Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s ozančením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal.[9]
- 1922 - Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské.[4]
- 28.10.1990 založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.[10]
V okolí města existoval německý jazykový ostrov Hřebečsko.
Historie názvu města
- 1569 - :Suitta (Fabriciova mapa Moravy z roku 1569,vydání z roku 1625)[11]
- 1627 - Zwitta, Zwitawy (Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627) [12]
- 1705 - Zwittau (Wigand Christian, Neu-vermehrte und auf eine dem Gedächtni ︣dienliche Methode ... eingerichtete Teutsche Staats-Geographie: worinnen alle in Europa befindliche Königreiche, Republiquen und Länder ... abgehandelt ... werden, Volume 1)
- 1712 - Swytawy (Vogtova mapa Čech z roku 1712)[13]
- 1720 - Zwittau, Switawa, Vierzighuben, Bredmiesta (Müllerova mapa Čech z roku 1720)[14]
- 1742 - Zwittau, Vierzighuben (Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742)[15]
- Zwittau (Nederlansch gedenkboek: of, Europische mercurius,A. van Damme, 1742)
- 1764 - 1768 - Zwittau, (I. vojenské mapování – josefské)[16]
- 1802 - Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren )[17]
- 1804 - Zwittau, VierzigHuben ( Karte des Markgrafthum Mähren)[18]
- 1836 - 1852 - Zwittau, VorstZwittau,Vierzieghuben (II. vojenské mapování - Františkovo)[19]
- 1855 - Zwittau (Ethnographische Karte der oesterreichischen Monarchie)[20]
- 1857 - Zwittau,Vierzighuben (Speciální mapa Markrabství moravského 1:144 000)[21]
- 1861 - Zwittau (General-Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthum's Schlesien)[22]
- 1876 - 1878 - Svitavy, Zwittau, Čtyřicet Lánů (III. vojenské mapování - Františko-josefské)[23]
- 1880 - 1888? - Svitavy (Visecí mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského)[24]
- 1881 - Svitavy, Čtyrycet lánů (Šemberova mapa Moravy 1:288 000)[21]
- 1883 - Svitava (Erbenova mapa Čech z roku 1883)[25]
- 1935 - Svitavy (Mapa Republiky československé z roku 1935)[26]
- 1941 - Zwittau (Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941)[27]
Muzea a Galerie
- Městské muzeum a galerie – Máchova alej 1
- Muzeum esperanta - Náměstí Míru 1 (v Ottendorferově domě)
Pamětihodnosti
- Dům U mouřenína
- Kostel Navštívení Panny Marie
- Kostel Svatého Jiljí
- Kostel Svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech
- Langrova vila
- Mariánský sloup
- Městské opevnění – zbytky zdí
- Ottendorferův dům (Červená knihovna)
- Stará radnice
- Židovský hřbitov – v současnosti již zaniklý
- kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis : ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B.
- socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy : ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34
- Fara římskokatolické církve - raně barokní městský dům z let 1626 - 1635 s umělecky hodnotným portálem[28]
- kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy : 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/......., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836
- náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 (nápis : Anno 1707 den 31/Oktobrist Verschiden/Justina des Sebastian/Achtl seine Gemahlin. Anno 1823 den 20/Oktober starb Rosina /und in Jahre 1838 den 24/April ihr Ehegattte/ Joseph Tempes der/ Herr giebihnen die/ ervige Ruhe. Renovirt Thomas Haberhauer.). Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611.
- kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850
- železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis : Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.
Zajímavosti
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích.
Pověsti
- Jedna z pověstí praví, že v dobách obléhání Svitav husity zbyla ve městě poslední kráva. Obyvatele napadlo vyhodit hlavu zvířete přes hradby. Husité si pomysleli proč tak zbytečně mrhají masem a že mají ještě zásoby. Odtáhli s vojskem pryč a město přežilo. Od toho také pochází znak města.
- Svatava[29]
- Poklad[29]
- Zdíkova záchrana[29]
- Šibeničníky[29]
- Záviš z Falkenštejna před Svitavami[29]
- Svitavský znak - pověst pojednává o době obléhání Svitav švédskými vojsky [29]
- Proč mají Svitavy na radniční věži půlměsíc a hvězdu - oslava konce vpádu Turků do střední Evropy[29]
- Naše prastará radnice - zakoupení městské radnice od měšťana Michela Dyttricha v roce 1538[29]
- Husitský kámen - postavený na paměť odvrácení husitského obléhání[29]
- Nešťastný Světlov - příběh o nenaplněné lásce pana Kuna z Ostrého Kamene a dcery rytíře ze Světlova [29]
- Mrtvým o Všech svatých [29]
- Gregorius Palma[29]
- Žhavá ruka[29]
- Josef II. u nás - návštěva Josefa II. ve Svitavách v roce 1776[29]
- Prokletý prušák - události r. 1866[29]
- Po výhře v loterii[29]
- Zaklínání na hřbitově [29]
Významní rodáci
- Jiří Antonín Heinz (1698-1759), sochař
- Tomáš Christ (* 1791), profesor teologie
- Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
- Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval 1. Březovský vodovod u Muzlova
- Carl Lick (1859-1935), ředitel Sparkasse, starosta města v letech 1918 - 1935, historik
- Franz Jesser (1869-1954), sudetoněmecký politik
- Julius Hönig (1902-1945), nacistický politik
- Oskar Schindler (1908–1974) sudetský obchodník
- Viktor Felber (1880–1942), profesor Českého vysokého učení technického v Praze v letech 1930-31
- Hans Tyderle (* 1926), malíř a kreslíř
- Herbert Fiedler (* 1929), právník
- Zdeněk Veselý (* 1932), malíř, grafik a ilustrátor
- Gustav Witlatschil (* 1935), fotbalista
- Heidi Lück (* 1943), německá politička
- Jiří Pernes (* 1948), moravský historik
- Evžen Snítilý (* 1954), politik
- Petr Kvíčala (* 1960), malíř
- Jana Musilová (* 1966), herečka
- Jaroslav Novák Večerníček (*1967), novinář
- Petr Pakosta (* 1957), český politik
Partnerská města
- Banská Štiavnica, Slovensko
- Plochingen, Německo
- Stendal, Německo
- Weesp, Nizozemsko
- Žiar nad Hronom, Slovensko
Kultura
Svitavy a literatura
- na budově Základní školy T.G.Masaryka je v blízkosti vchodu umístěna pamětní deska s následujícím obsahem : Zde, v bývalé Státní vyšší reálné škole, se v letech 1900 - 1901 vzdělával Vinzenz Sagner (1884 - 1927) budoucí důstojník Rakousko - Uherské a Československé armády a postava proslavená Jaroslavem Haškem v románu "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" "Zmatek je to nejhorší co může být v poli, pánové" dodal prorocky hejtman Ságner a odmlčel se. Město Svitavy a svitavský klub Laurus 2006.
Hudební skupiny[30]
- Big Band Svitavy
- Dechový orchestr Astra Svitavy (kapelník Pavel Pospíšil)
- Dechový orchestr Svitavská dvanáctka (kapelník Roman Kalvoda)
- Dětský dechový orchestr ZUŠ Svitavy
- Jarda Gang Svitavy (kapelník Jaroslav Dvořák)
- Do větru (folk, jazz)
- FAITH
- Fialový expres
- I.R.M.A (pop-rock)
- pěvecký sbor IUVENTUS[31]
- Kanafas
- Los Hongos (svitavsko-mýtská kapela)
- NO JOY
- Povijan
- Syfon ( rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY - Svitavy a FON - zvuk)[32]
- Varianta ( Stanislava Plívová - zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva - zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax - klávesy, Karel Walta - flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka - housle, Jiří Mikyska - baskytara)[33]
- The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 - skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax - piáno, Milan Kalina - zpěv, Marcela Andrlová-Bártová - zpěv, Karel Víšek - saxofon, Dalibor Peňáz - kytara, Pavel Bolcek - kontrabas, Petr Walta - bicí,
Divadelní soubory
Velká Galerie
Reference
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Bartoš Josef a kol. , Svitavy, dějiny a současnost města. Hradec Králové, 1987
- ↑ Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972,str.314
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972
- ↑ 5,0 5,1 Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53
- ↑ Němeček Jiří, Dějiny obce Dětřichov, Hradec Králové, 1996
- ↑ Fikejz Radoslav, Velešík Vladimír, Kronika města Svitavy, Svitavy 2006
- ↑ Petrtyl Josef, Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Litomyšl 1966
- ↑ 9,0 9,1 Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 4 roč. 1968
- ↑ informační leták Nadace Josefa Plívy
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1569half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1627half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1712half.jpg
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=mul&map_region=mo&map_list=m006
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1742half.jpg
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796a.htm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796.htm
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/
- ↑ 21,0 21,1 http://www.vilemwalter.cz/mapy/
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v20114.htm
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4057
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/iii86014.htm
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1883half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1935half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1941half.jpg
- ↑ informační tabule při vstupu na faru
- ↑ 29,00 29,01 29,02 29,03 29,04 29,05 29,06 29,07 29,08 29,09 29,10 29,11 29,12 29,13 29,14 29,15 29,16 Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
- ↑ Svitavský kulturní a informační měsíčník Naše město
- ↑ http://www.iuventus.cz/
- ↑ Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010
- ↑ CD Varianta Folk ze Svitav 1984 - 1994, Odrodily trnky
- ↑ http://www.divadlodoma.wz.cz/
- ↑ Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010
Externí odkazy
- Oficiální web města
- Informační server města
- Web mikroregionu Svitavsko
- Svitavský deník
- Internetová televize Svitavy
- Středisko kulturních služeb města Svitavy
- Multifunkční centrum Fabrika
- Městská knihovna ve Svitavách
- Městské muzeum a galerie Svitavy
- Muzeum esperanta
|
|
Město Svitavy |
---|
Moravský Lačnov • Čtyřicet Lánů • Město • Předměstí |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |