Hippies

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 5. 2014, 13:07

Zpěvák z moderního ruského hnutí hippies

Protijaderný znak, který se později stal symbolem míru

Hippies [hipíz] (děti květin) je hnutí, které vzniklo v 60. letech v USA.

Jednalo se o neorganizované hnutí, které vycházelo z generace beatniků. Šířit se začalo v polovině 60. let ze západního pobřeží USA, ze San Francisca. Cíle „hippísáků“ byly nejednotné, za základní lze ale považovat vzpouru proti společnosti, mír, lásku, přátelství, svobodu. K naplnění těchto cílů se sdružovali do skupin či komun, které pak často provozovaly volnou lásku (free love). Často se užívaly drogy - zvláště psychedelické (LSD). Častým cílem byl někdy ale jen opak chování většinové společnosti a vyjádření protestu. Hippies propagovali spontánní chování, lásku a prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi. Příslušníci hippies nosili často dlouhé vlasy, volné oblečení a korálky.

Dalším poměrně výrazným projevem spojeným s tímto hnutím bylo tíhnutí k mysticismu, různým druhům východních náboženství a filosofií, objevování na Západě doposud neznámých kultur a zvyků a jejich propojování se soudobou kulturou a způsobem uvažování.

Hippy móda měla zásadní vliv na populární hudbu, televizi, film, literaturu a výtvarné umění. Po 60. letech bylo mnoho aspektů asimilováno do většinové společnosti. Dědictví Hippies lze pozorovat v soudobé kultuře v různých formách - od zdravé výživy, přes hudební festivaly po kybernetickou revoluci.

Činnosti a vývoj Hippies

Pacifismus stoupenců Hippies ovlivnil i politické dění tehdejšího světa. V roce 1968 došlo kromě USA k vzpourám mládeže i v dalších jiných zemích, hlavně v Evropě, kde došlo k největším střetům ve Francii či Západním Německu, japonská mládež například protestovala proti americkým vojenským základnám v zemi.

Kromě silně nekonformního způsobu života, který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu, organizovali obrovské protiválečné demonstrace. Tehdejší americká mládež totiž byla do stále se prodlužující a ne příliš úspěšné války povolávána (například pomocí tzv. draft lottery), takže odpor proti konfliktu vzrostl rychle a trval velmi dlouho.

Po skončení této války zmizel i společný nepřítel a hippies jako masové hnutí se postupně asimilovalo; největší část stoupenců se později stala běžnou součástí většinové společnosti i s jejími hodnotami, malá část podlehla drogám a jen velmi malá část příslušníků hippies zůstala v společenstvích věrna všem původním ideálům. Přesto v 70. a 80. letech některé atributy hnutí získaly na popularitě, jednalo se nejen o protiválečný aktivismus (který například v Evropě měl podobu protestů proti americkým a sovětským balistickým střelám), ale také i o zvýšení zájmu o východní náboženství, ekologii, vegetariánství, či alternativní kulturu. Objevily se zcela nové hudební proudy, které získaly rychle na popularitě, jako například reggae.

Snaha některých aktivistů oživit sílu Hippies v časech války v Iráku ztroskotala, hlavně díky tomu, že do války byli posíláni již vojáci z profesionální armády a že konflikt měl stále do určité míry podporu mezi veřejností. I přesto ale na protestech proti tomuto konfliktu zazněla podobná hesla jako před třiceti lety a ozvali se i někteří původní účastníci protestů.

Hippies v Československu

V Československu se začali sympatizanti hnutí Hippies (oficiálním tiskem označováni jako "máničky", "chuligáni") objevovat v polovině 60. letech a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.^[1]

Politická orientace

Z politických ideologií má hnutí nejblíže k anarchismu. V období největšího rozkvětu hippies zaznamenala v Spojených státech a v západní Evropě nárůst i takzvaná Nová levice (New Left). Stoupenci tohoto hnutí, většinou vysokoškolští studenti a intelektuálové, sdíleli s Hippies některé názory na svět, prosazovali mír, lidská práva, feminismus, velkou míru osobní svobody, legalizaci lehkých drog atd.^[3] Z Nové levice vzešla i zelená politika, tedy ideologický základ moderních "zelených" stran.^[4]

Ačkoliv ve Spojených státech a v západní Evropě hnutí odmítalo nacionalismus a prosazovalo kosmopolitismus ("občané světa"), v zemích tzv. sovětského bloku (Polsko, baltské republiky SSSR a sovětská Ukrajina, Československo v roce 1968 atd.) často docházelo k míšení ideálů hnutí hippies a vlastenectví, respektive odporu k Sovětskému svazu. To se projevovalo například oblibou folkových motivů, jako jsou vyšívané plátěné košile^[5] nebo hudebních interpretů, jako byl Karel Kryl.

Na vzhled Hippies reagovali stoupenci subkultury Skinhead zkrácením vlasů.

Umění

Během období jejich největšího rozmachu zcela neprogramově vytvořili, či se podíleli na vytvoření alternativního umění. Nejvýraznějším projevem byla hudba - beat (např. Jefferson Airplane, Beatles, The Doors, Janis Joplin, Jimi Hendrix); samotní hudebníci a skupiny do svých textů zařadili témata kritizující společnost, používání drog a samozřejmě i odpor k válce. Dnešní stoupencí hippies vyjadřují často velký obdiv k tehdejším hudebním skupinám a festivalům, mezi které patří např. velmi známý Woodstock.

Cestování

Cestování, vnitrostátní i mezinárodní, byl výrazným rysem hippie kultury. Populární byly školní autobusy podobné autobusu Furthur Kena Keseyho nebo autobusy značky Volkswagen, protože skupiny přátel mohli cestovat levně a společně. VW Bus (Volkswagen typ 2) se stal známý jako hippie a undergroundový symbol a mnoho autobusů bylo přemalováno a / nebo na zakázku malované. Symbol míru často nahrazuje logo Volkswagen. Mnozí příslušníci hippies si oblíbili stopování jako hlavní způsob dopravy, protože to bylo ekonomické, šetrné k životnímu prostředí a poznávali nové lidi.

Hippies měli tendenci cestovat nalehko, moci se zvednout a jít, za některou z akcí (demonstrace proti válce ve Vietnamu, „kyselinové testy“ Kena Keseye, aj.). Příslušníkům hippies stačilo nějaké oblečení v batohu a mohli stopovat kdekoliv. Hippie domácnosti přivítali přenocování hostů v improvizovaných podmínkách. Lidé většinou spolupracovali na splnění základních potřeb. Tento způsob života je stále vidět u Rainbow family.

Během léta a na podzim celé rodiny cestovaly společně ve svých nákladních automobilech a autobusech na Renesanční trhy (Renaissance fair) v jižní a severní Kalifornii, kde vyráběli řemeslné výrobky, které pak prodávali veřejnosti.

Vrchol zkušenosti tohoto typu byl festival Woodstock, který se konal od 15. do 19. srpna 1969 nedaleko městečka Bethel ve státě New York. Festival navštívilo více než 500 000 lidí.

Dědictví

Dědictví hnutí Hippies nadále prostupuje západní společností. Otevřenost o sexuálních záležitostech je stále běžnější, stejně jako práva homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních menšin. Přijala se větší náboženská a kulturní rozmanitost.

Odlišný vzhled a oděv byl jedním z bezprostředních dědictví Hippies po celém světě. V 60. a 70. letech se kníry, vousy a dlouhé vlasy staly samozřejmostí, zatímco multietnické oblečení vévodí světu módy. Od té doby se široká škála osobního vzhledu a oděvních stylů, včetně nudismu staly přijatelné, což bylo neobvyklé před érou hippies. Hippies taky inspirovali pokles popularity kravaty a dalšího formálního společenského oblečení, které bylo nevyhnutelné pro muže v 50. a 60. letech.

Hesla a pokřiky Hippies

• Milujte se, neválčete! (Make love, not war)
• Osvoboď svou mysl! (Let your minds be free)
• Síla květin (Flower power)
• Dej míru šanci! (Give peace a chance)
• Mír a lásku! (Peace & Love)
• Mír prosím! (Peace please)
• Nevěřte nikomu, komu je přes třicet (Don't Trust Anyone Over Thirty)
• Vše, co potřebujete, je láska! (All you need is love)
• Moje svoboda končí tam kde začíná svoboda druhého (My freedom ends where the freedom of another begins)

Související články

• Móda šedesátých let
• Móda sedmdesátých let
• A bude hůř!
• Hair
• Hudební festival Woodstock
• Neo-Hippies
• Timothy Leary

Reference

1. ↑ [1]
2. ↑ [2]
3. ↑ TOMEK, Václav, Anarchismus: svoboda proti moci, Vyšehrad, 2006
4. ↑ PEČÍNKA, Pavel, Zelená zleva? : historie ekologických stran v Evropě, G plus G, 2002
5. ↑ [3]

• HANÁK, Ondřej, Hippies - slepé rameno mrtvé řeky, Argo, 1992

Externí odkazy

• (dánsky) Hippie - town Christiania
• (anglicky) Hippyland
• (anglicky) Hippies od A do Z
• (anglicky) Hippie museum
• (německy) Flower Power festival
• (německy) Schweizer Hippie-Portal

České

• hippy.cz - stránky hnutí Hippies v České republice
• Vlasy - víc než symbol jedné generace - stránky o Hippies a muzikálu Vlasy