Hostie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 08:47

velká hostie a malé hostie

kleště na pečení hostií

detail kleští na pečení hostií

vykrajovátka na hostie

Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie. Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který sebou věřící přinesli. Avšak již záhy dostává tento chléb ustálenou a symbolickou formu. Příprava chleba k eucharistii je v římské církvi svěřena jáhnům. Ve středověku se pak zřejmě z obavy, aby se neztratila jediná částečka proměněného chleba, vyvinula forma současné hostie, kterou lze jednoduše lámat a rozdělovat, i přes toto bezpečnostní opatření se stále pod hostie dávají pateny aby případný padající kousíček zachytili, tuto práci vykonávají nejčastěji ministranti. Označení chleba pro eucharistii jako hostie má teologický význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu reálnou přítomnost v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl Bohu Otci na kříži svůj život a zemřel za spásu světa. Ve východní církvi se užívá chleba kvašeného, v západní církvi se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného, čímž se symbolicky navázala souvislost s židovským slavením pesachové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z pšeničné mouky a vody. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní. Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (chíró, beránek, kříž, nika). Tradičně se hostie připravovaly na speciální formě, dnes je výroba hostií více mechanizovaná (jediná výrobna hostií v Česku se nachází v Bílé Vodě). Po skončení bohoslužby se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. svatostánku, který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává svaté přijímání při některé z následujících bohoslužeb (např. obřady Velkého pátku). Proměněný chléb uctívají katoličtí křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i pravoslavní. V protestantismu a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení eucharistie nepoužívají hostie ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.

Související články

Externí odkazy

Celiak a přijímání eucharistie (vyjádření papežské Kongregace pro nauku víry z roku 1995)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hostie

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 Označení chleba pro eucharistii jako hostie má [[teologie|teologický]] význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu [[reálná přítomnost|reálnou přítomnost]] v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl [[Bůh Otec|Bohu Otci]] na [[kříž]]i svůj život a zemřel za [[spása|spásu]] [[svět]]a.
 Ve [[východní církev|východní církvi]] se užívá chleba kvašeného, v [[západní církev|západní církvi]] se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného, čímž se symbolicky navázala souvislost s [[Judaismus|židovským]] slavením [[pesach]]ové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z [[pšenice|pšeničné mouky]] a [[voda|vody]]. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní.
-Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (''[[chíró]]'', [[beránek]], [[kříž]], ''[[nika]]''). Tradičně se hostie připravovaly na speciální formě, dnes je výroba hostií více mechanizovaná (jediná výrobna hostií v [[Česko|Česku]] se nachází v [[Bílá Voda|Bílé Vodě]]).
+Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (''[[chíró]]'', [[beránek]], [[kříž]], ''[[nika]]''). Tradičně se hostie připravovaly na speciální formě, dnes je výroba hostií více mechanizovaná (jediná výrobna hostií v [[Česká republika|Česku]] se nachází v [[Bílá Voda|Bílé Vodě]]).
 Po skončení [[bohoslužba|bohoslužby]] se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. [[Eucharistický svatostánek|svatostánku]], který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává [[svaté přijímání]] při některé z následujících bohoslužeb (např. obřady [[Velký pátek|Velkého pátku]]). Proměněný chléb uctívají [[katolictví|katoličtí]] křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i [[pravoslaví|pravoslavní]].
 V [[Protestantství|protestantismu]] a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení [[eucharistie]] nepoužívají hostie ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.