Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Planá nad Lužnicí
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| starosta = ing. Jiří Šimánek od r. 2007<ref>http://www.zverina.cz/imgview/935/cz/54/54/ing-jiri-simanek-starosta-mesta-plana-nad-luznici/</ref> | | starosta = ing. Jiří Šimánek od r. 2007<ref>http://www.zverina.cz/imgview/935/cz/54/54/ing-jiri-simanek-starosta-mesta-plana-nad-luznici/</ref> | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Planá nad Lužnicí |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=15.98 |lon_deg=14 |lon_min=42 |lon_sec=5.31 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Planá nad Lužnicí |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=15.98 |lon_deg=14 |lon_min=42 |lon_sec=5.31 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}'''Planá nad Lužnicí''' ({{Vjazyce2|de|''Plan an der Lainsitz''}}) je [[město]] na řece [[Lužnice|Lužnici]], na hranici [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]] a [[Vlašimská vrchovina|Vlašimské vrchoviny]]. |
- | '''Planá nad Lužnicí''' je [[město]] | + | * Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Na východ od města vede [[dálnice D3]]. |
+ | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''4 132''' obyvatel. | ||
+ | |||
+ | == Historie == | ||
+ | První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.<ref name="PnL-historie">{{Citace elektronické monografie| příjmení = | jméno = | vydavatel = Planá nad Lužnicí| titul = Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce| url = http://www.plananl.cz/cs/obcan/zakladni-informace/historie-obce/| datum přístupu = 2011-06-26| url archivu = https://web.archive.org/web/20110718183159/http://www.plananl.cz/cs/obcan/zakladni-informace/historie-obce/| datum archivace = 2011-07-18| nedostupné = ano}}</ref> Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.<ref name="PnL-historie"/> Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil [[Petr Vok z Rožmberka|Petr Vok]], na konci 17. století jej převzali [[Šternberkové]] a později [[Lobkovicové]], kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.<ref name="PnL-historie"/> | ||
+ | |||
+ | Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.<ref name="PnL-historie"/> Po vyhlášení nezávislosti [[Československo|Československa]] nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.<ref name="PnL-historie"/> | ||
+ | |||
+ | == Památky a zajímavosti == | ||
+ | * Kostel sv. Václava se slunečními hodinami | ||
+ | * Fara na ulici ČSLA č. 1 | ||
+ | * Pomník obětem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] u základní školy | ||
+ | * Vila č. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] po návratu do vlasti v dubnu [[1920]]. | ||
+ | |||
== Místní části == | == Místní části == | ||
* [[Lhota Samoty]] | * [[Lhota Samoty]] | ||
* '''Planá nad Lužnicí''' | * '''Planá nad Lužnicí''' | ||
* [[Strkov (Planá nad Lužnicí)|Strkov]] | * [[Strkov (Planá nad Lužnicí)|Strkov]] | ||
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
Řádka 43: | Řádka 57: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Planá+nad+Lužnicí}}{{Commonscat|Planá nad Lužnicí}}{{Okres Tábor}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Planá nad Lužnicí| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
- | |||
[[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] | [[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] | ||
[[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Táborsko]] | [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Táborsko]] |
Aktuální verze z 26. 10. 2019, 13:18
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny.
- Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Na východ od města vede dálnice D3.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 4 132 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[1] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[1] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[1]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[1] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[1]
Památky a zajímavosti
- Kostel sv. Václava se slunečními hodinami
- Fara na ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila č. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Místní části
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |