V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Hlavatce (okres Tábor)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Hlavatce se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 364 obyvatel.

Obsah

Části obce

Historie

Název obce je odvozen od slova hlavatci, tj. lidé hlavatí, mající velkou hlavu. První písemná zmínka o ní se vyskytuje roku 1250 v souvislosti s předáním určitého majetku králem Václavem biskupství pražskému, včetně pozemků ve vsi Hlavatce (in villa Glauathci). Již v roce 1354 byla v Hlavatcích obsazena fara. Ve 14. století zde bylo vladycké sídlo, tvrz Roubíků, která byla prý v místech statku "u Dvořáků", čp. 49. Pan Jindřich Roubík z Hlavatec byl známým válečníkem doby Jiřího z Poděbrad spolčený s rožmberskou stranou. Když se však Jan z Rožmberka přiklonil k uherskému králi Matyáši, stal se z Jindřicha Roubíka z Hlavatec zarputilý nepřítel rodu Rožmberků, který opanoval Netolice. S vymřením rodu Roubíků po roce 1530 byla ves rozdělena na dvě části, které pak přešly do vlastnictví Petra Voka z Rožmberka. Třicetiletou válkou i Hlavatce patrně hodně utrpěly, tam, kde se nezachoval název domu "po chalupě", byl statek vypálen. První zemský katastr, Berní rula z roku 1653 uvádí, že obec patří pod panství bechyňské paní Lidmily Šternberkové. Část vsi patřila také městu Soběslav.

Škola byla založena již v roce 1792 pod patronátem knížete z Lobkoviců, školní vyučování probíhalo však i dříve. Nové školní budovy byly stavěny v letech 1865 a 1900. V roce 1908 se ve vsi ustanovilo hospodářské družstvo, které zakoupilo parní mlátičku. Hospodáři platili mírný hodinový poplatek a vzájemně si vypomáhali. První světové války se zúčastnilo 116 mužů, 16 z nich padlo. Na jejich památku byl roku 1922 v prostoru před školou odhalen pomník. V roce 1923 bylo rozhodnuto o elektrifikaci Hlavatec. Obecním nákladem byly zřízeny přípojky až k rozvodným deskám jednotlivých domů, občané platili pouze instalaci v domě. V roce 1924 tak byla obec prvně elektricky osvětlena, začaly se plně využívat elektrické motory, hlavně k mlácení a řezání dříví. Roku 1930 bylo v Hlavatcích 95 domů, oproti dnešním 116. Většina obyvatel byla rolníky, žili zde také dva řezníci, pumpař, tři hostinští, kolář, kovář, truhlář, obuvník. Za druhé světové války zahynula v koncentračním táboře jedna židovská rodina a další tři občané. Po válce odešla část lidí pracovat do továren v okolních městech a také se 15 rodin (také ze Svinků a Vyhnanic) odstěhovalo do pohraničí vylidněného odsunem Němců. Při volbách do Národního shromáždění v roce 1946 obdržela v Hlavatcích nejvíce hlasů Československá strana lidová (54,4 %), dále Komunistická strana Československa (19%), Sociálně demokratická strana dělnická (13,5%) a Národně socialistická strana (13,1%). Po únorových událostech vzniká v obci Akční výbor Národní fronty, ostatní politické strany zanikají. JZD bylo v Hlavatcích založeno v roce 1955, okolí obce výrazně změnilo svou tvář, zmizely úzké pruhy polí a vznikly družstevní lány. Byly postaveny dvě nové drůbežárny a bylo započato se stavbou kravína. V roce 1955 přestali občané Hlavatec topit borkami z rašeliny, tato byla využívána jiným způsobem. V roce 1956 vznikl v obci poštovní úřad, zdejší škola také zakoupila nový televizor, který byl k dispozici v kabinetu školy. Byl to první televizor v obci, další vlastnil předseda MNV. V roce 1958 byla dokončena přístavba školy, v roce 1959 byla započata stavba kanalizace. Ze 60., 70. a 80. let je v obecní kronice řada záznamů o živém kulturním dění v obci. Proběhla řada oslav MDŽ, dne dětí, také taneční zábavy a událostí všedního dne byly také prodejní výstavy Jednoty - knih, spotřebního zboží, potravin, drogerie. V Hlavatcích se konala ochotnická divadelní představení. Obec se zajímala o provoz školy, která byla rozšiřována o další třídy, kabinety a školní jídelnu. Kronikář zaznamenává také úspěchy a neúspěchy JZD, úrodná a neúrodná léta včetně počasí. Velmi tuhá zima byla například v roce 1963, kdy dlouhotrvající sněhová pokrývka donutila lesní zvěř přicházet až do vsi. Myslivci tak museli zakládat krmení v mnoha místech revíru. V roce 1964 bylo rozhodnuto o zbourání starého hostince a o stavbě nového, taneční sál byl dán do používání o dva roky později, celý kulturní dům byl však dokončen až v roce 1971. V roce 1970 se první rodiny nastěhovaly do nové bytovky, v roce 1973 byla dokončena kanalizace a další úpravy ve vsi, autobusová čekárna, parkoviště u hřbitova a dokončeno ústřední topení ve škole.Také byla otevřena nová prodejna Jednoty a upraven prostor před ní. Soubor:hospoda2.jpg Ve vsi také hnízdili čápi, na topole na návsi, kde vyváděli mladé. Byli velmi oblíbeni a obdivováni zvláště turisty v létě. V roce 1975 přistoupili hlavatečtí k bourání kovárny a k úpravě návsi.Také byla odkoupena parcela na farské zahradě a započato se stavbou mateřské školky. Po důkladném průzkumu vodních zdrojů byla vyměřena trasa vodovodu. U rybníka Rytíře vznikla kolonie chat, rybníky Rytíř, Starý a Vyhnanický byly obleženy rekreanty. První barevný televizor v obci byl zakoupen v roce 1976. Školka byla otevřena v roce 1978 vítáním nových občánků. V tomto roce byl dán také do provozu vodovod.V roce 1983 byla dokončena obřadní síň a upraven prostor před hřbitovem. V dalších letech se občané soustředili na rozšiřování kanalizace a potřebné drobné opravy v obci. Rok 1989 přinesl obci i občanům řadu převratných změn. Někteří odešli pracovat do soukromého sektoru, také obci byl vrácen majetek, z jehož výtěžku je obec spravována. Jsou vystavěny chodníky, opraven obecní úřad, kulturní dům a další.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Ondřeje

Reference


Debrník | Hlavatce | Vyhnanice


  Města a obce okresu Tábor  

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov