Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Myanmar
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| předvolba = +95 | | předvolba = +95 | ||
| čas = +6,5 | | čas = +6,5 | ||
| - | }} | + | }}'''Myanmar''' (nebo také '''Myanma''', oficiálně '''Myanmarský svaz''', dříve '''Barma''') je přímořský stát v [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]] při pobřeží [[Bengálský záliv|Bengálského zálivu]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Indie]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Laos]], [[Bangladéš]] a [[Thajsko]]. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je [[Naypyidaw]]. Úředním jazykem je [[barmština]] většina obyvatel se hlásí k [[budhismus|budhismu]]. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi [[Barmánci]] a ostatními etniky. |
| - | + | ||
| - | '''Myanmar''' (nebo také '''Myanma''', oficiálně '''Myanmarský svaz''', dříve '''Barma''') je přímořský stát v [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]] při pobřeží [[Bengálský záliv|Bengálského zálivu]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Indie]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Laos]], [[Bangladéš]] a [[Thajsko]]. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je [[Naypyidaw]]. Úředním jazykem je [[barmština]] většina obyvatel se hlásí k [[budhismus|budhismu]]. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi [[Barmánci]] a ostatními etniky. | + | |
== Geografie == | == Geografie == | ||
| Řádka 51: | Řádka 49: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Balloon ride over Bagan, Myanmar-Flickr.jpg|thumb|200px|left|Bagan (2014)]] |
Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům [[Mongolsko|Mongolů]]. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno [[Spojené království|Velkou Británií]] (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k [[Britská Indie|Britské Indii]]. Od roku [[1937]] britská korunní kolonie. | Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům [[Mongolsko|Mongolů]]. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno [[Spojené království|Velkou Británií]] (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k [[Britská Indie|Britské Indii]]. Od roku [[1937]] britská korunní kolonie. | ||
Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] ([[1942]]–[[1945]]) okupována [[Japonsko|Japonskem]], které v srpnu [[1943]] poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu [[1948]] byla vyhlášena nezávislost země pod názvem '''Barmský svaz''' ([[1974]]–[[1989]] s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). | Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] ([[1942]]–[[1945]]) okupována [[Japonsko|Japonskem]], které v srpnu [[1943]] poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu [[1948]] byla vyhlášena nezávislost země pod názvem '''Barmský svaz''' ([[1974]]–[[1989]] s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). | ||
| - | V roce [[1962]] vojenský převrat vynesl k moci generála [[U Nei Win]]a, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech [[1987]]–[[1988]] se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. [[Vojenská junta]] tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce [[1990]] vyhrála s převahou [[Národní liga za demokracii]] (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD [[ | + | V roce [[1962]] vojenský převrat vynesl k moci generála [[U Nei Win]]a, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech [[1987]]–[[1988]] se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. [[Vojenská junta]] tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce [[1990]] vyhrála s převahou [[Národní liga za demokracii]] (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD [[Aung San Suu Kyi]], budoucí nositelku [[Nobelova cena míru|Nobelovy ceny míru]], zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v [[barmština|barmštině]]. |
== Současnost == | == Současnost == | ||
Proti ústřední vládě vedou nebarmská [[etnikum|etnika]] [[Karenové]], [[Šanové]], [[Kačjinové]] a [[Rohingové]] boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=153355 Barmu svírá genocida a zapomenutá válka], aktuálně.cz</ref>, vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.<ref>[http://hrw.org/doc/?t=asia&c=burma Human Rights Watch o barmské diktatuře]</ref> I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování [[Lidská práva|lidských práv]].<ref>[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/ce280/ce28020061118cs04730475.pdf Usnesení Evropského parlamentu o Barmě]</ref> | Proti ústřední vládě vedou nebarmská [[etnikum|etnika]] [[Karenové]], [[Šanové]], [[Kačjinové]] a [[Rohingové]] boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=153355 Barmu svírá genocida a zapomenutá válka], aktuálně.cz</ref>, vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.<ref>[http://hrw.org/doc/?t=asia&c=burma Human Rights Watch o barmské diktatuře]</ref> I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování [[Lidská práva|lidských práv]].<ref>[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/ce280/ce28020061118cs04730475.pdf Usnesení Evropského parlamentu o Barmě]</ref> | ||
| - | Vojenská junta má politickou podporu [[Čína|Číny]] a [[Rusko|Ruska]], které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny | + | Vojenská junta má politickou podporu [[Čína|Číny]] a [[Rusko|Ruska]], které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil<ref>[http://www.blisty.cz/2007/10/26/art36888.html Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic]</ref> V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného [[reaktor]]u a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.<ref> [[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu], respekt.cz</ref> |
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| - | + | {{Viz též|Demografie Myanmaru}} | |
| - | + | [[Soubor:Karen Padaung Girl Portrait.jpg|thumb|222px|Dívka z etnické skupiny Padaung]] | |
| - | + | Celkový počet obyvatel Myanmaru bývá uváděn mezi 48 a 55 miliony. V červenci roku 2009 odhadovala [[Organizace spojených národů]] počet obyvatel země na 50 milionů. Průměrný roční [[přirozený přírůstek]] obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a [[střední délka života]] asi 63 let. | |
| - | + | ||
| - | + | Antropologicky patří obyvatelstvo Myanmaru z 98% k [[Mongoloidní rasa|mongolskému typu]]. V současné době junta v Myanmaru oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni [[Barmánci]], [[Šanové]], [[Kačjinové]], [[Čjinové]], [[Rakhinové]], [[Karenové]], [[Monové]] a [[Kajaové]]. Z celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. [[Indové]] tvoří asi 2 % a [[Číňané]] 3 % z celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika. | |
| - | + | ||
| - | + | === Jazyky === | |
| - | + | Úředním a zároveň nejrozšířenějším jazykem v zemi je [[barmština]], která je mateřským jazykem přibližně pro 60 % populace. Největší etnické skupiny hovoří vlastními jazyky, které se dále rozvětvují v řadu dialektů. Barmánci, Karenové, Šanové a Monové používají písmo založené na slabičném písmu indického původu. Kačjinové a Čjinové píší [[latinka|latinkou]]. Mnohé dialekty vlastní písmo nemají. Míra gramotnosti je odhadována asi na 80–90 %. | |
| - | + | ||
| - | + | === Náboženství === | |
| + | {{bar box | ||
| + | |title=Náboženství v Barmě (Pew Research)<ref name="pew">[http://www.globalreligiousfutures.org/countries/burma-myanmar/religious_demography#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2010 Pew Research Center's Religion & Public Life Project: Burma]. [[Pew Research Center]]. 2010.</ref> | ||
| + | |float=right | ||
| + | |bars= | ||
| + | {{bar percent|[[Buddhismus]]|Gold|80}} | ||
| + | {{bar percent|[[Křesťanství]]|GreenYellow|7}} | ||
| + | {{bar percent|Lidová náboženství|DodgerBlue|6}} | ||
| + | {{bar percent|[[Islám]]|Green|4}} | ||
| + | {{bar percent|[[Hinduismus]]|OrangeRed|2}} | ||
| + | {{bar percent|Ostatní|Grey|1}} | ||
| + | }} | ||
| + | Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v Myanmaru je [[Théraváda|théravádský buddhismus]], který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických [[mnich]]ů a výdajů na náboženství je Myanmar nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti. | ||
| + | |||
| + | Nejstarším náboženstvím uznávaným na území Myanmaru je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace. | ||
| + | Během 19. a 20. století Britští kolonisté odvedli miliony [[Indové|indických]] hinduistů na práci v Barmě, kde pracovali především na plantážích a v dolech, ale prosadili se také v obchodě. | ||
| + | Po vyhlášení nezávislosti na Británii xenofobní politika hlavy státu [[Nei Win]]a vykázala ze země mezi léty [[1963]] a [[1967]] na | ||
| + | 300 000 myanmarských etnických obyvatel a přibližně 100 000 čínských obyvatel. | ||
| + | Indická politika podporující demokratické protesty v Myanmaru zvýšila perzekuci hinduistů a vedla k podpoře Myanmaru zbývajících skupin rebelů, kteří se usídlili v severovýchodní Indii. | ||
| + | Situace se mění od roku [[1990]], kdy otevření se myanmarského trhu a navázání nových ekonomických vztahů vede k větší toleranci hinduistů a menších náboženských skupin. | ||
| + | |||
| + | Ke křesťanství se podle výzkumu hlásí 4-7 % obyvatelstva. Čtyři pětiny jsou protestanti, zbylá jedna pětina je tvořena baptisty a katolíky. | ||
| + | Křesťané čelí náboženským perzekucím a je pro ně velmi těžké až nemožné navázat pracovní poměr v armádě, či státní správě, což je v Myanmaru hlavní cesta k úspěchu ve společnosti. V jihovýchodní části země docházelo k vypalování křesťanských kostelů. | ||
| + | |||
| + | Dle sčítání lidu provedeného vládou Myanmaru [[islám]] na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území Myanmaru žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustředují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. [[Rohingyové]], hlavně na severu východního [[Arakanský stát|státu Rakhin]], kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. | ||
| + | Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingyů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/rohingove-a-uprchlicka-krize-v-barme-d7v-/zahranicni.aspx?c=A150526_134343_zahranicni_ert Barma staví koncentráky pro muslimy, jedinou nadějí je pro ně útěk]". ''iDnes.'' 28. května 2015.</ref> Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/v-barme-volili-do-parlamentu-favoritkou-je-drzitelka-nobelovy-ceny-su-tij-1r8-/zahranicni.aspx?c=A151108_134146_zahranicni_kha Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí]". ''iDnes.'' 8. listopadu 2015.</ref> | ||
| + | |||
| + | Z původních tisíců obyvatel vyznávajících [[judaismus]] zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě Myanmaru Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka. | ||
| + | |||
| + | Zbylá procenta věřících tvoří menšiny vyznávající tradiční východoasijská či animistická náboženství. | ||
| + | |||
== Administrativní dělení == | == Administrativní dělení == | ||
| - | [[Soubor:Subdivisionsmyanmar.png|thumb| | + | [[Soubor:Subdivisionsmyanmar.png|thumb|222px|Administrativní rozdělení Myanmaru]] |
=== Státy === | === Státy === | ||
* [[Chinský stát]] | * [[Chinský stát]] | ||
| Řádka 97: | Řádka 125: | ||
* [[Iravádí]] | * [[Iravádí]] | ||
* [[Aun Schan Su Ťij]] | * [[Aun Schan Su Ťij]] | ||
| - | * [[Than | + | * [[Than Šwei]] |
* [[Karenové]] | * [[Karenové]] | ||
| - | * [[ | + | * [[Cyklón Nargis]] |
== Reference == | == Reference == | ||
| Řádka 108: | Řádka 136: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Maynmar}}{{Commonscat|Maynmar}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Myanmar| ]] | [[Kategorie:Myanmar| ]] | ||
[[Kategorie:Státy Asie]] | [[Kategorie:Státy Asie]] | ||
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | ||
Verze z 6. 6. 2019, 15:41
| Myanmar | ||
| Myanmarský svaz | ||
 Pye Tawngsu Myanma Naingngan | ||
 
| ||
| Myanmarská vlajka | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Barmská hymna – Gba Majay Bma | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Naypyidaw ( )
| |
| Rozloha: | 678 500 km2 (39. na světě) z toho 3,06 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Hkakabo Razi (60px) (5 881 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +6,5 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 42 900 000 (28. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 62 obyv. (127. na světě) | |
| HDI: | 0,585 (střední) | |
| Jazyk: | barmština | |
| Náboženství: | buddhismus (89 %), křesťanství (5 %), islám (4 %) | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | vojenská junta | |
| Měna: | myanmarský kyat (= 100 pyas) (MMK) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | MYA | |
| Telefonní předvolba: | +95 | |
| Národní TLD: | .mm | |
Myanmar (nebo také Myanma, oficiálně Myanmarský svaz, dříve Barma) je přímořský stát v Jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu v Indickém oceánu. Jeho sousedy jsou Indie, Čína, Laos, Bangladéš a Thajsko. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je Naypyidaw. Úředním jazykem je barmština většina obyvatel se hlásí k budhismu. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi Barmánci a ostatními etniky.
Obsah |
Geografie
Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravádí. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda. Barma je společně s Kambodžou a Laosem jeden z nejchudších států v Asii.
Historie
Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie.
Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz).
V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aung San Suu Kyi, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině.
Současnost
Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové, Kačjinové a Rohingové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy[1], vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.[2] I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování lidských práv.[3]
Vojenská junta má politickou podporu Číny a Ruska, které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil[4] V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného reaktoru a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.[5]
Obyvatelstvo
Celkový počet obyvatel Myanmaru bývá uváděn mezi 48 a 55 miliony. V červenci roku 2009 odhadovala Organizace spojených národů počet obyvatel země na 50 milionů. Průměrný roční přirozený přírůstek obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a střední délka života asi 63 let.
Antropologicky patří obyvatelstvo Myanmaru z 98% k mongolskému typu. V současné době junta v Myanmaru oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni Barmánci, Šanové, Kačjinové, Čjinové, Rakhinové, Karenové, Monové a Kajaové. Z celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. Indové tvoří asi 2 % a Číňané 3 % z celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika.
Jazyky
Úředním a zároveň nejrozšířenějším jazykem v zemi je barmština, která je mateřským jazykem přibližně pro 60 % populace. Největší etnické skupiny hovoří vlastními jazyky, které se dále rozvětvují v řadu dialektů. Barmánci, Karenové, Šanové a Monové používají písmo založené na slabičném písmu indického původu. Kačjinové a Čjinové píší latinkou. Mnohé dialekty vlastní písmo nemají. Míra gramotnosti je odhadována asi na 80–90 %.
Náboženství
| Náboženství v Barmě (Pew Research)[6] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Buddhismus | 80 % | |||
| Křesťanství | 7 % | |||
| Lidová náboženství | 6 % | |||
| Islám | 4 % | |||
| Hinduismus | 2 % | |||
| Ostatní | 1 % | |||
Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v Myanmaru je théravádský buddhismus, který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických mnichů a výdajů na náboženství je Myanmar nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti.
Nejstarším náboženstvím uznávaným na území Myanmaru je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace. Během 19. a 20. století Britští kolonisté odvedli miliony indických hinduistů na práci v Barmě, kde pracovali především na plantážích a v dolech, ale prosadili se také v obchodě. Po vyhlášení nezávislosti na Británii xenofobní politika hlavy státu Nei Wina vykázala ze země mezi léty 1963 a 1967 na 300 000 myanmarských etnických obyvatel a přibližně 100 000 čínských obyvatel. Indická politika podporující demokratické protesty v Myanmaru zvýšila perzekuci hinduistů a vedla k podpoře Myanmaru zbývajících skupin rebelů, kteří se usídlili v severovýchodní Indii. Situace se mění od roku 1990, kdy otevření se myanmarského trhu a navázání nových ekonomických vztahů vede k větší toleranci hinduistů a menších náboženských skupin.
Ke křesťanství se podle výzkumu hlásí 4-7 % obyvatelstva. Čtyři pětiny jsou protestanti, zbylá jedna pětina je tvořena baptisty a katolíky. Křesťané čelí náboženským perzekucím a je pro ně velmi těžké až nemožné navázat pracovní poměr v armádě, či státní správě, což je v Myanmaru hlavní cesta k úspěchu ve společnosti. V jihovýchodní části země docházelo k vypalování křesťanských kostelů.
Dle sčítání lidu provedeného vládou Myanmaru islám na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území Myanmaru žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustředují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. Rohingyové, hlavně na severu východního státu Rakhin, kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingyů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů.[7] Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat.[8]
Z původních tisíců obyvatel vyznávajících judaismus zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě Myanmaru Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka.
Zbylá procenta věřících tvoří menšiny vyznávající tradiční východoasijská či animistická náboženství.
Administrativní dělení
Státy
- Chinský stát
- Kachinský stát
- Kayinský stát (Karenský stát)
- Kayahšký stát
- Monský stát
- Rakhinský stát (Arkan)
- Shanský stát
Oblasti
- Bagská oblast
- Iravádská oblast
- Magvajská oblast
- Madalajská oblast
- Sagaingská oblast
- Taninthariská oblast
- Yangonská oblast
Související články
Reference
- ↑ Barmu svírá genocida a zapomenutá válka, aktuálně.cz
- ↑ Human Rights Watch o barmské diktatuře
- ↑ Usnesení Evropského parlamentu o Barmě
- ↑ Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic
- ↑ Miroslav Šuta: Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu, respekt.cz
- ↑ Pew Research Center's Religion & Public Life Project: Burma. Pew Research Center. 2010.
- ↑ "Barma staví koncentráky pro muslimy, jedinou nadějí je pro ně útěk". iDnes. 28. května 2015.
- ↑ "Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí". iDnes. 8. listopadu 2015.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |