Zakarpatská oblast
Z Multimediaexpo.cz
(rue) |
m (1 revizi) |
Verze z 21. 6. 2013, 12:34
Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, maďarsky Kárpátalja) je nejzápadnější oblast Ukrajiny. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však pokládáni za Ukrajince. V politice se objevují stále silnější požadavky autonomie. Hlavním městem je Užhorod. Kraj je poměrně turisticky přitažlivý, především pro milovníky horských túr.
Obsah |
Dějiny
V letech 1919–1938 patřila usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. města Čop a Velykyj Bereznyj.
Geografie
Oblast hraničí na západě s SR, na jihu s Maďarskem a Rumunskem a na severu s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihu k vrcholkům Karpat na severu; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a místy tvoří hranici s Rumunskem a Maďarskem. Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.
Administrativní členění
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) dělí na 13 rajónů. 5 měst oblastního významu (viz níže) je spravováno městskou radou podléhající přímo oblastní radě.
Města a obce
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. Ilnycja či Koločava, jež byly v minulosti sídly městského typu).
Doprava
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem země, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě stavěny tak, aby se sbíhaly v Budapešti. Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná trať (Lvov) – Volovec – Mukačevo – Čop, která je současti 5. panevropského dopravního koridoru; v Čopu jsou frekventované hraniční přechody se Slovenskem (Čierna nad Tisou) a Maďarskem (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[2] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do Užhorodu, Perečyna a dále směrem na Lvov. Třetí významnou osou je jednokolejová neelektrifikovaná trať Baťovo – Chust – Teresva – Solotvyno – Veliký Byčkov (poslední neni v provozu od r. 1995); úsek Teresva (město) – Dilove vede peáží přes rumunské Sighetu Marmaţiei, přičemž osobní i většinou nakladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvyně, na druhé v Rachově; úsek Rachiv – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z Koroleva do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach), a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy. Síť hlavních silnic je podobná železniční síti, napojuje však i Mižhirský rajón, který železnici nemá. Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českou republikou přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvyně).[3] V Užhorodě funguje také menší letiště. Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městské dopravy se v posledních letech zhostily hlavně maršrutky.
Turistické zajímavosti
|
|
|
Odkazy
- Zakarpatská oblast – informace + fotografie přírody i místních obyvatel
- Zakarpatská Ukrajina v zimě – fotogalerie a informace
- Zakarpatská Ukrajina – horská turistika – fotogalerie
- Ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net
- Půl čtvrté – filmový dokument o životě v Rachovském rajónu
- Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování
Poznámky a reference
- ↑ Odhad k roku 2006.
- ↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.
- ↑ BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa
| Ukrajina – Україна – (UA) |
|---|
| Oblasti a jejich správní centra |
|
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
| Města se zvláštním postavením |
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |