Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Řezno
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1135“ textem „1135“) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
| web = www.regensburg.de | | web = www.regensburg.de | ||
| mapa = Soubor:Karte regensburg in deutschland.png | | mapa = Soubor:Karte regensburg in deutschland.png | ||
- | }} | + | }}'''Řezno''' ([[němčina|německy]] '''Regensburg''', lat. ''Castra Regina'', ''Reginum'', novolat. ''Ratisbona'', franc. ''Ratisbonne'') je [[Bavorsko|bavorské]] město, které leží na nejsevernějším ohybu řeky [[Dunaj]]. Na východ od města leží [[Bavorský les]]. Město má postavení městského okresu ''(Kreisfreie Stadt)'', zároveň je to správní středisko bavorského vládního obvodu [[Horní Falc]] a [[zemský okres|zemského okresu]] [[zemský okres Řezno|Řezno]]. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství (973). Keltské sídlo, které se zde nacházelo před vznikem germánského města, se nazývalo ''Radasbona'' nebo ''Ratispona''.<ref>Encyklopedie Universum, heslo ''Radasbona (Ratispona)''</ref> |
- | '''Řezno''' ([[němčina|německy]] '''Regensburg''', lat. ''Castra Regina'', ''Reginum'', novolat. ''Ratisbona'', franc. ''Ratisbonne'') je [[Bavorsko|bavorské]] město, které leží na nejsevernějším ohybu řeky [[Dunaj]]. Na východ od města leží [[Bavorský les]]. Město má postavení městského okresu ''(Kreisfreie Stadt)'', zároveň je to správní středisko bavorského vládního obvodu [[Horní Falc]] a [[zemský okres|zemského okresu]] [[zemský okres Řezno|Řezno]]. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství (973). Keltské sídlo, které se zde nacházelo před vznikem germánského města, se nazývalo ''Radasbona'' nebo ''Ratispona''.<ref>Encyklopedie Universum, heslo ''Radasbona (Ratispona)''</ref> | + | |
Historické centrum města je od roku [[2006]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. | Historické centrum města je od roku [[2006]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
Zeměpisné souřadnice: 49° 01' severní šířky a 12° 06' východní délky. | Zeměpisné souřadnice: 49° 01' severní šířky a 12° 06' východní délky. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor:Regensburg Braun-Hogenberg.jpg | + | [[Soubor:Regensburg Braun-Hogenberg.jpg|thumb|230px|Pohled na město (mezi 1572 a 1618)]] |
- | [[Soubor:Regensburg Steinerne Bruecke.jpg | + | [[Soubor:Regensburg Steinerne Bruecke.jpg|thumb|230px|Kamenný most]] |
- | Řezno bylo jedním z nejstarších německých městských sídlišť v Německu a ve 12. - 13. století největším a nejbohatším městem v jižním Německu. Již ve starověku zde existovalo | + | Řezno bylo jedním z nejstarších německých městských sídlišť v Německu a ve 12. - 13. století největším a nejbohatším městem v jižním Německu. Již ve starověku zde existovalo keltské středisko s názvem Radasbona, který se později přeměnil na ''Ratisbona''. Kolem roku 70 tu Římané založili vojenský tábor pro kohortu, který císař Marcus Aurelius roku 179 rozšířil na tábor pro legii s názvem ''Castra Regina'' („pevnost na řece Regen“). Ve 4. století bylo toto opevněné místo zničeno Germány. |
- | Počátkem 6. století se na troskách římského tábora usídlili | + | Počátkem 6. století se na troskách římského tábora usídlili Agilolfingové, vévodové utvářejícího se kmene Bavorů, kteří v 7. století přijali [[křesťanství]]. V roce 739 zde Svatý Bonifác ustanovil [[biskupství]]. Roku 788 ukončil vládu Agilolfingů Karel Veliký a Řezno se stalo jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídelním městem vládců východofranské říše. Sem roku 845 přišlo 14 českých velmožů, aby zde společně se svými družiníky přijali [[křest]]. V letech 899 – 973 se součástí řezenské [[diecéze]] staly také [[christianizace|christianizující]] se [[Čechy]]. Roku 973 bylo v [[Praha|Praze]] založeno se souhlasem řezenského biskupa Wolfganga (přes odpor kapituly) vlastní biskupství. |
- | Ve 12. a 13. století dosáhlo Řezno vrcholného rozkvětu. Rozšiřovalo své obchodní vazby, spojení bylo přes [[Brennerský průsmyk]] navázáno mimo jiné s [[Benátská republika|Benátkami]]. Ve městě byl ve 12. století postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mimo jiné [[Juditin most]] v Praze. Pro Prahu představovalo Řezno bránu na západ. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i řezenských biskupů, až se v roce 1245 stalo [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Ve 14. století je však zastínily tehdy se rychle rozvíjející [[Augsburg|Augšpurk]] a [[Norimberk]]. Roku 1542 přijala městská rada dočasně [[luteránství|luterské vyznání]]. | + | |
- | V letech 1663 | + | Ve 12. a 13. století dosáhlo Řezno vrcholného rozkvětu. Rozšiřovalo své obchodní vazby, spojení bylo přes [[Brennerský průsmyk]] navázáno mimo jiné s [[Benátská republika|Benátkami]]. Ve městě byl ve 12. století postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mimo jiné [[Juditin most]] v Praze. Pro Prahu představovalo Řezno bránu na západ. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i řezenských biskupů, až se v roce 1245 stalo [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Ve 14. století je však zastínily tehdy se rychle rozvíjející [[Augsburg|Augšpurk]] a [[Norimberk]]. Roku 1542 přijala městská rada dočasně [[luteránství|luterské vyznání]]. |
+ | |||
+ | V letech 1663 – 1802 se Řezno stalo stálým sídlem [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšského sněmu]], který představoval jakýsi předstupeň německého parlamentu. V roce 1803 ztratilo status svobodného města a jako světské knížectví připadlo [[mohuč]]skému arcibiskupovi Theodoru Karlovi von Dahlberg. Roku 1809 bylo dobyto [[Francie|Francouzi]] a roku 1810 připadlo Bavorsku. | ||
== Významné stavby == | == Významné stavby == | ||
- | * [[Steinerne Brücke]] (Kamenný most) byl postaven v letech | + | * [[Steinerne Brücke]] (Kamenný most) byl postaven v letech 1135–1146. Je nejstarším dochovaným a dodnes používaným mostem na sever od [[Alpy|Alp]] v [[Bavorsko|Bavorsku]], který se stal vzorem pro stavbu dalších mostů i v jiných evropských zemích ([[Londýn]], [[Avignon]]) a pravděpodobně i pro Kamenný most v [[Písek (město)|Písku]], [[Roudnice|Roudnici]] nad [[Labe]]m a [[Karlův most]] v [[Praha|Praze]]<ref>http://maka.webzdarma.cz/statnice/du_du06 </ref>. Díky tomuto [[gotika|gotickemu]] mostu město zbohatlo, na výběru [[mýtné|mýta]]. |
- | * [[Dom St. Peter]], [[katedrála]] je dominantou města; představuje jedno z hlavních děl bavorské [[gotika|gotiky]] (2.polovina 13. století - 1525, věže | + | * [[Dom St. Peter]], [[katedrála]] je dominantou města; představuje jedno z hlavních děl bavorské [[gotika|gotiky]] (2.polovina 13. století - 1525, věže 1859–1869). |
* [[Römerturm]], postavená kolem roku 1200, představuje pozůstatek vévodského dvorce [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], který vznikl na místě původní vévodské falce Agilolfingů, později využívané východofranskými králi a císaři. | * [[Römerturm]], postavená kolem roku 1200, představuje pozůstatek vévodského dvorce [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], který vznikl na místě původní vévodské falce Agilolfingů, později využívané východofranskými králi a císaři. | ||
* [[Alte Kapelle]], původně hradní [[kaple]] falce, dnes [[románská architektura|románská]] [[Loď (architektura)|loď]] ze druhé poloviny 12. století s vnitřní [[rokoko]]vou úpravou (1747). | * [[Alte Kapelle]], původně hradní [[kaple]] falce, dnes [[románská architektura|románská]] [[Loď (architektura)|loď]] ze druhé poloviny 12. století s vnitřní [[rokoko]]vou úpravou (1747). |
Aktuální verze z 16. 4. 2019, 07:58
Řezno (německy Regensburg, lat. Castra Regina, Reginum, novolat. Ratisbona, franc. Ratisbonne) je bavorské město, které leží na nejsevernějším ohybu řeky Dunaj. Na východ od města leží Bavorský les. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt), zároveň je to správní středisko bavorského vládního obvodu Horní Falc a zemského okresu Řezno. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství (973). Keltské sídlo, které se zde nacházelo před vznikem germánského města, se nazývalo Radasbona nebo Ratispona.[1]
Historické centrum města je od roku 2006 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Geografie
Poblíž města se vlévá řeka Řezná (zastarale Řezen,[2] německy Regen) do Dunaje.
Statistické údaje
Řezno je čtvrtým největším městem Bavorska. V současné době žije na jeho území 151 tisíc obyvatel. Rozloha katastru města činí 80,8 km², hustota zalidnění je 81 obyvatel/km². Leží v nadmořské výšce 326–471 m. Vozidla zde registrovaná mají státní poznávací značku R. Pro řezenská PSČ je stanoven rozsah 93001 až 93059. Zeměpisné souřadnice: 49° 01' severní šířky a 12° 06' východní délky.
Historie
Řezno bylo jedním z nejstarších německých městských sídlišť v Německu a ve 12. - 13. století největším a nejbohatším městem v jižním Německu. Již ve starověku zde existovalo keltské středisko s názvem Radasbona, který se později přeměnil na Ratisbona. Kolem roku 70 tu Římané založili vojenský tábor pro kohortu, který císař Marcus Aurelius roku 179 rozšířil na tábor pro legii s názvem Castra Regina („pevnost na řece Regen“). Ve 4. století bylo toto opevněné místo zničeno Germány. Počátkem 6. století se na troskách římského tábora usídlili Agilolfingové, vévodové utvářejícího se kmene Bavorů, kteří v 7. století přijali křesťanství. V roce 739 zde Svatý Bonifác ustanovil biskupství. Roku 788 ukončil vládu Agilolfingů Karel Veliký a Řezno se stalo jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídelním městem vládců východofranské říše. Sem roku 845 přišlo 14 českých velmožů, aby zde společně se svými družiníky přijali křest. V letech 899 – 973 se součástí řezenské diecéze staly také christianizující se Čechy. Roku 973 bylo v Praze založeno se souhlasem řezenského biskupa Wolfganga (přes odpor kapituly) vlastní biskupství.
Ve 12. a 13. století dosáhlo Řezno vrcholného rozkvětu. Rozšiřovalo své obchodní vazby, spojení bylo přes Brennerský průsmyk navázáno mimo jiné s Benátkami. Ve městě byl ve 12. století postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mimo jiné Juditin most v Praze. Pro Prahu představovalo Řezno bránu na západ. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i řezenských biskupů, až se v roce 1245 stalo svobodným říšským městem. Ve 14. století je však zastínily tehdy se rychle rozvíjející Augšpurk a Norimberk. Roku 1542 přijala městská rada dočasně luterské vyznání.
V letech 1663 – 1802 se Řezno stalo stálým sídlem říšského sněmu, který představoval jakýsi předstupeň německého parlamentu. V roce 1803 ztratilo status svobodného města a jako světské knížectví připadlo mohučskému arcibiskupovi Theodoru Karlovi von Dahlberg. Roku 1809 bylo dobyto Francouzi a roku 1810 připadlo Bavorsku.
Významné stavby
- Steinerne Brücke (Kamenný most) byl postaven v letech 1135–1146. Je nejstarším dochovaným a dodnes používaným mostem na sever od Alp v Bavorsku, který se stal vzorem pro stavbu dalších mostů i v jiných evropských zemích (Londýn, Avignon) a pravděpodobně i pro Kamenný most v Písku, Roudnici nad Labem a Karlův most v Praze[3]. Díky tomuto gotickemu mostu město zbohatlo, na výběru mýta.
- Dom St. Peter, katedrála je dominantou města; představuje jedno z hlavních děl bavorské gotiky (2.polovina 13. století - 1525, věže 1859–1869).
- Römerturm, postavená kolem roku 1200, představuje pozůstatek vévodského dvorce Wittelsbachů, který vznikl na místě původní vévodské falce Agilolfingů, později využívané východofranskými králi a císaři.
- Alte Kapelle, původně hradní kaple falce, dnes románská loď ze druhé poloviny 12. století s vnitřní rokokovou úpravou (1747).
- Thurn und Taxis Schloß (zámek sv. Emmerama), původně klášter, byl během 19. století přestavěn knížaty Thurn-Taxis na zámecké sídlo, které dodnes obývají (prohlídka možná). [1]
Panorama
Významné osobnosti spjaté s Řeznem
- Svatý Bonifác založil v Řezně roku 739 biskupství
- Johannes Aventinus (1477 – 1534), německý historik a filolog
- Albrecht Altdorfer, německý malíř a mědirytec (* kol. 1480 - † 12. 2. 1538)
- Don Juan de Austria (1547 - 1578), syn císaře Karla V. a dcery řezenských měšťanů Barbory Blombergové
- Johann Nepomuk Mälzel (1772 – 1838), německý hudebník a vynálezce metronomu
- Johannes Kepler (1571 - 1630), německý matematik a astronom, zemřel v Řezně. V jeho úmrtním domě bylo zřízeno muzeum (Kepplerhaus).
Partnerská města
- Brixen, Itálie, 1969
- Clermont-Ferrand, Francie, 1969
- Oděsa, Ukrajina, 1980
- Plzeň, ČR, 1993
- Tempe, Arizona, USA, 1981
- Budavár, Maďarsko, 2005
- Čching-tao, Čína, 2009[4]
Reference
- ↑ Encyklopedie Universum, heslo Radasbona (Ratispona)
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Řezen
- ↑ http://maka.webzdarma.cz/statnice/du_du06
- ↑ http://www.mittelbayerische.de/index.cfm?pid=3076&pk=435740&p=1
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |