Pytláctví

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Pytláctví

Pytláctví je nelegální lov. Může jít o trestný čin nebo přestupek při neoprávněném provozování myslivosti nebo rybářství za účelem zisku nebo ze vrozené náruživosti. Nezákonnost tohoto činu může být způsobena tím, že není doba lovu pro danou zvěř, lovec nebo rybář nevlastní platnou licenci, zvěř je na nehonební půdě, právo lovit tuto zvěř vlastní někdo jiný, byl použit nelegální způsob lovu (např. přisvětlení, použití kuše nebo luku apod.), zvěř nebo ryby jsou chráněny zákonem.

V chudých regionech je dominantní motivací regionální poptávka po zvěřině nebo mezinárodní obchod s trofejemi a živými zvířaty. Pytláctví může v extrémních případech, spolu s likvidací přirozených biotopů, vest k ohrožení nebo dokonce vyhubení některých živočišných druhů. Pokusy o zákazy nebo regulaci takového obchodu vedou ke zvyšování cen na černém trhu a často problém prohlubují. Nejúčinnější prevencí jsou pravděpodobně farmové chovy cílových druhů, ochrana přirozených ekosystémů a současně ekonomický rozvoj chudých oblastí.

Pytláctví v České republice

Pytláctví je v České republice i ve světě poměrně rozšířené a i přes určité pokroky se ho nedaří vymýtit. V českých podmínkách jde o starou "lidovou tradici", která ma také kořeny ekonomicko sociální. Lov některých druhů zvěře náležel ve středověku panovníkovi nebo šlechtě a sprostí lidé byli z tohoto druhu lovu vyloučeni. Lesy ale byly hluboké a zvěřina vždy představovala vítané zpestření monotonního jídelníčku. Snad z těch dob pochází rčení "Krást a pytlačit na panským to není hřích". Z minulosti jsou z našeho území známy četné přestřelky mezi lesnickým personálem a přistiženými pytláky, které skončily smrtí nebo zmrzačením některého z aktérů. Pytláci se stejně jako psanci nebo později pašeráci se potom často stávali opěvovanými lidovými hrdiny. Památkou na takové události bývají v lesích umístěné pomníčky a kříže (například Stammelova smrt a Hennrichův kříž v Jizerských horách).

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. v ustanovení §304, který se mimo jiné zabývá tímto způsobem porušování zákona, používá tento pojem jen pro nadpis paragrafu, nicméně z vymezení plyne jistá skutková podstata trestného činu.^[1] Trestní zákoník trestá pytláctví odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.^[1] V taxativně vymezených případech může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.^[1]

Krom pytláků, kteří loví, aby si opatřili vzrušení, maso nebo trofeje, na které nemají nárok, a případně je dál zpeněžili, hraje na českém území roli též pytláctví samotných myslivců, zaměřené především na chráněné a přísně chráněné dravce živící se zvířaty, které jsou objektem zájmu myslivců. Myslivci považují tyto dravce za nežádoucí konkurenci a v řadě případů zákony a vyhlášky o jejich ochraně prostě ignorují, přičemž v některých případech nejde o postoj, který by se dal přičíst pouze několika jednotlivcům, ale o převažující mentalitu v celé myslivecké komunitě (viz např. rys ostrovid).

Změna postihů pytláků

(zjednodušený výklad)

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. změnil dosavadní náhled na škodlivost pytláctví. Nově totiž formuluje skutkovou podstatu trestného činu pytláctví v § 304.

• Podle předcházející trestněprávní úpravy se trestného činu pytláctví dopustil ten, „kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby“. Z toho je zřejmé, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačovalo samotné jednání, tedy lov, a vůbec nebylo nutné, aby pytlák něco ulovil.

• Podle nové úpravy se trestného činu pytláctví dopustil ten, „kdo neoprávněně ulovil zvěř nebo ryby“. Znamená to, že pokud někdo neoprávněně loví, avšak dosud nic neulovil, dopouští se pouze přestupku. Za trestný čin pytláctví může být postižen trestem odnětí svobody až na dvě léty, ve zvlášť vyjmenovaných případech až na 5 let... atd.^[1]

Protože však nedošlo ke změně zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je nejen pokus o ulovení, ale také je-li ulovením způsobena škoda menší než 5000 Kč, vždy pouhý přestupek a ne trestný čin. Za přestupek pytláctví může být podle přestupkového zákona uložena pokuta do výše 8000 Kč, podle zákona o rybářství může být za přestupek pytláctví na rybářských revírech uložena pokuta až 30 000 Kč. Za přestupky jsou menší sankce, vymahatelnost uložených pokut je často velmi problematická, trestnost přestupků se promlčuje podstatně dříve než u trestných činů, přestupky se nezaznamenávají do trestního rejstříku ….^[2]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3} Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Dostupné online.
2. ↑ www.myslivost.cz

Externí odkazy

• Trestní zákon - Část II. - Hlava III. - Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných - bussiness.center.cz