Singapur

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 18. 11. 2021, 10:56

Singapur
Republic of Singapore 新加坡共和国 Republik Singapura சிங்கப்பூர் குடியரசு
Singapurská vlajka
Majulah Singapura (Singapure, vpřed!)
Singapurská hymna
Geografie
Hlavní město:	Singapur
Rozloha:	710,2 (187. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Bukit Timah (166 m n.m.)
Časové pásmo:	+8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	4 839 400 (114. na světě)
Hustota zalidnění:	6 814 (2. na světě)
HDI:	0,918 (vysoký)
Jazyk:	čínština (úřední), malajština (úřední a státní), tamilština (úřední), angličtina (úřední)
Náboženství:	buddhisté (Číňané), muslimové (Malajci), křesťané, hinduisté, sikhové, taoisté, konfuciáni
Státní útvar
Státní zřízení:	republika
Měna:	singapurský dolar (SGD)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	SGP
Telefonní předvolba:	65
Národní TLD:	.sg

Singapur, plným názvem Singapurská republika, je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 63 ostrůvcích. Plochu některých z nich Singapur zvětšuje vysušováním moře. Leží asi jeden stupeň zeměpisné šířky (137 kilometrů) severně od rovníku, na jih od Malajského poloostrova (a tedy Malajsie), od něhož je oddělen Johorským průlivem. Na jihu hraničí s Ostrovy Riau, jež náležejí k Indonésii.

Žije zde 5,89 milionu obyvatel. Singapur tak má druhou největší hustotu osídlení na světě. Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Mnohonárodnostní charakter státu je zakotven v ústavě. Většinovým etnikem jsou nicméně Číňané. Velkými menšinami jsou Malajci a Indové.

Moderní Singapur vznikl v roce 1819 jako obchodní základna Britského impéria. Během druhé světové války byl okupován Japonskem, po ní se vrátil pod britskou kontrolu. V roce 1959 získal samosprávu a v roce 1963 se stal součástí nové federace Malajsie. Ideologické rozdíly a národnostní spory vedly k tomu, že byl Singapur o dva roky později z federace vyloučen a stal se nezávislou zemí.

Po těžkých začátcích státu v 60. letech a navzdory nedostatku přírodních zdrojů se Singapur rychle rozvinul a stal se jedním ze čtyř asijských tygrů založených na zahraničním obchodu a strategii daňového ráje. V indexu lidského rozvoje OSN je na devátém místě na světě a má druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly) na obyvatele na světě. Singapur je jedinou zemí v Asii s ratingem AAA od všech hlavních ratingových agentur. Je to hlavní finanční a přepravní uzel oblasti, od roku 2013 se soustavně řadí mezi nejdražší města pro život. Vykazuje vysokou úroveň vzdělávání, zdravotní péče, kvality života, osobní bezpečnosti. Singapurci si užívají jednu z nejdelších délek života na světě, nejrychlejší připojení k internetu a jednu z nejnižších kojeneckých úmrtností na světě.

Geografie

Singapur se skládá ze 63 ostrovů, včetně hlavního ostrova Pulau Ujong (je označován též jako ostrov Singapur). Ten je oddělen od Malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem. Existují dvě hráze, které ostrov s poloostrovem spojují. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. To je nejvyšší bod celého Singapuru. Největšími z vedlejších singapurských ostrovů jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a Sentosa. Za časů britské nadvlády patřily k Singapuru i Vánoční ostrov a Kokosové ostrovy, avšak v roce 1957 byly předány Austrálii.

Mnohé singapurské ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km² na 710 km², což představuje nárůst o přibližně 22%. Do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km².^[1] Typ písku používaný při těchto rekultivacích je specifický, nachází se spíše v řekách, písek z pouští naopak použít nelze, proto je tento typ písku velmi vzácný a velmi žádaný. Singapur ho musí dovážet, v roce 2010 to bylo téměř 15 milionů tun. Poptávka je taková, že Indonésie, Malajsie a Vietnam v posledních letech omezily nebo úplně zakázaly vývoz tohoto písku do Singapuru. Výsledkem je, že Singapur v roce 2016 změnil vysoušecí techniku, vytvoří nejprve hráze, které část moře oddělí, a poté vodu z této oblasti odčerpá.^[2] Singapur se nicméně obává, že změna klimatu a eventuálně stoupající hladina moří v příštích desetiletích by mohly jeho nízko položené pobřeží ohrozit. Odhaduje, že bude muset v průběhu příštího století vynaložit 100 miliard dolarů na řešení tohoto problému.^[3] Využít k tomu chce uhlíkovou daň, kterou jako první země v jihovýchodní Asii vybírá.^[4]

Singapurská botanická zahrada

Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. Monzuny přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny durian. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra.^[5] V Singapuru nelze odlišit roční období, počasí je poměrně konstantní. Teploty se obvykle pohybují od 23 do 32 °C.

Masivní urbanizace Singapuru vedla k tomu, že země ztratila 95% svých historických lesů. Nyní se více než polovina přirozeně se vyskytující fauny a flóry v Singapuru nachází v přírodních rezervacích, jako je přírodní rezervace Bukit Timah nebo mokřadní rezervace Sungei Buloh. Ty však tvoří pouze 0,25% rozlohy Singapuru. V roce 1967 představila vláda v rámci boje proti tomuto poklesu přírodního prostoru program Singapuru jako „zahradního města“. Téměř 10% singapurské půdy bylo vyčleněno pro parky a zahrady. Mezi nejznámější zahrady v Singapuru patří Singapurská botanická zahrada, 161 let stará tropická zahrada a první singapurská položka na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jednu ze tří zahrad na světě, které se do seznamu dostaly.^[6]

Historie

Singapur založil v roce 1819 Sir Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti. V roce 1867 se stal britskou korunní kolonií. Přístav je velice strategické místo a Britové zde udržovali početnou vojenskou posádku. I přesto byl přístav dobyt během druhé světové války Japonci. Na konci války s blížící se porážkou Japonska získali přístav opět Britové. Singapur byl přijat do Malajské federace roku 1963, ale roku 1965 vystoupil a zůstal dodnes nezávislou republikou. Hlavou je prezident. Zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který má 81 členů.

Galerie Singapuru

Marina Bay Sands	Ráno v Singapuru
Singapur v noci	Singapur v noci
10 hodin v Singapuru	Letiště Singapur-Changi

Obyvatelstvo

Singapur je jedním z vůbec nejhustěji zalidněných států na planetě, a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci. V roce 2000 činil počet obyvatel 4 117 700, roku 2012 již 5 312 400, odhad z roku 2020 činí 5 685 800 lidí, což je srovnatelné s mnoha rozlohou většími státy, jako např. Slovensko, Finsko a Turkmenistán. Úhrnná porodnost je ale nízká (dokonce nejnižší na světě: 0,8 dítěte na ženu), populace ale nadále roste, a to díky imigraci. Vláda se snaží podpořit i porodnost, ale s malými úspěchy.^[7] Podle sčítání lidu v roce 2010 se téměř 23% singapurských obyvatel (tj. občanů a lidí s trvalým pobytem) narodilo v zahraničí. Pokud by byli započítáni tzv. nerezidenti, tedy lidé, kteří obvykle přijeli do Singapuru za prací, pak se téměř 43% populace narodilo v zahraničí. Podíl těchto nerezidentů roste, v roce 1970 byl 2,9%, v roce 2014 již 29,3%.

Náboženské složení oficiálních rezidentů v městě je velice pestré. Obyvatelé jsou z 55 % buddhisté, z 15,5 % muslimové, z 12,5 % křesťané a z 3,5 % hinduisté. Data o náboženském, stejně jako etnickém, složení ale nezahrnují nerezidenty.

Před rokem 2010 se každá osoba mohla registrovat jako člen pouze jednoho etnika, při smíšeném původu rozhodoval původ otce. Od roku 2010 se lidé mohou hlásit k více etnikům, musí ale vybrat jedno primární a ne více než dvě.

Střední věk singapurských obyvatel byl v roce 2017 40,5 roku. Pro Singapur je typické, že lidé vlastní nemovitosti, 91% rezidentských domácností vlastní nemovitost, ve kterých žijí. Kvůli nedostatku půdy však není typické, že by lidé žili v rodinných domech, naopak 78,7% rezidentských domácností žije ve výškových bytových domech, které postavila vláda (přesněji Rada pro bydlení a rozvoj), a aby je v těchto domech udržela, je bydlení v nich značně dotováno.

Singapur má čtyři oficiální jazyky: angličtinu, malajštinu, mandarínštinu a tamilštinu. Podle sčítání lidu z roku 2020 48,3 Singapurců mluví doma anglicky, 29,9 mandarínsky. Asi 9 procent lidí doma mluví dalšími čínskými dialekty a malajsky. Malajština byla k oficiálním jazykům přidána v době připojení k Malajsii v roce 1963. Zůstala jím i po vyhlášení samostatnosti, aby její vyjmutí ze seznamu úředních jazyků nepůsobilo agresivně a nepřátelsky na sousedy, nicméně v běžném životě je dosti upozaděna a nijak se její užívání nepodporuje. Anglicky rozumí prakticky všichni obyvatelé. Singapurská ústava a všechny vládní právní předpisy jsou psány v angličtině a pokud je u singapurských soudů použit jiný jazyk než angličtina, jsou požadováni tlumočníci. To, že Singapur vsadil na angličtinu jako kulturní tmel, mu významně pomohlo stát se obchodní velmocí, neboť byznysmeni z celého světa, kteří užívají angličtinu jako globální esperanto či lingua franca, se díky tomu cítí v Singapuru velmi komfortně, užívání tlumočníků je prakticky zbytečné. Singapurci jsou v drtivé většině dvojjazyční, přičemž jejich prvním jazykem je obvykle angličtina. Singapurská angličtina je do značné míry založena na britské angličtině, vzhledem k postavení země jako bývalé britské kolonie. Formy angličtiny mluvené v Singapuru jsou však různorodější, častá je hovorová forma známá jako singlish.^[8] Vláda však tuto místní variantu angličtiny nepodporuje, tvrdí, že tato pokroucená "kreolština" Singapurce znevýhodňuje a ve školách se tak klade velký důraz na výuku standardní britské angličtiny.^[9] Ta je vyžadována i v médiích.

Hospodářství

Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku: Ekonomika Singapuru.

Singapurský přístav, jeden z nejvíce vytížených na světě

Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Společně s Hongkongem, Tchaj-wanem a Jižní Koreou tvoří čtveřici takzvaných Asijských Tygrů. Ekonomika země je vysoce závislá na vývozu. Největším obchodním partnerem Singapuru je Malajsie. V roce 2014 Malajsie absorbovala 18 procent singapurského exportu. Dvoustranný obchod těchto dvou zemí dosáhl v roce 2012 zhruba 91 miliard USD, což představuje více než pětinu celkového obchodu v rámci ASEAN.

Pro singapurskou ekonomiku je typické, že je v ní uplatňována vysoká úloha státu, který vlastní zásadní podíly ve firmách tvořících asi až 60 % HDP, stát ale většinou není ve firmách zastoupen jako vlastník přímo, nýbrž prostřednictvím jiných entit, především investičních fondů. Státní investiční fond Temasek Holdings drží většinový podíl v mnoha velkých národních společnostech jako např. ST Engineering, Singapore Airlines, SingTel a MediaCorp.

Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2–3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a výjimečnou kvalitou života (výzkum od The Economist Inteligence Unit dokonce označil Singapur jako zemi s vůbec nejvyšší kvalitou života na planetě).

Singapur, i přes svoji vysokou ekonomickou vyspělost, vykazuje nebývale rychlé tempo růstu ekonomiky, které v roce 2006 činilo 7,9 % a v roce 2010 dokonce 14,7 %.^[10] Singapurská ekonomika se vyznačuje volným trhem^[11][12], zároveň byla ohodnocena jako třetí nejméně zkorumpovaná na světě^[13] s nízkými daňovými sazbami (14,2 % hrubého domácího produktu).^[14] Singapur má třetí nejvyšší HDP na hlavu z hlediska parity kupní síly (PPP). Také singapurský poměr obchodu k HDP je jeden z nejvyšších na světě.

Singapurské banky jsou známy svou nabídkou špičkových podnikových bankovních účtů, čímž je město považované za jedno ze světových finančních center. Podle studie Global Financial Centres Index 2020 se Singapur ukázal jako šesté nejvíce konkurenceschopné finanční centrum na světě.^[15] Podle Human Rights Watch je Singapur neblaze proslulý hostováním bankovních účtů, které obsahují špinavě získané zisky zkorumpovaných vůdců a jejich spolupracovníků.^[16] Podle mnohých kritiků převzal žezlo "krále bankovního tajemství" od Švýcarska, které pod mezinárodním tlakem od striktního krytí všech majitelů účtů ustoupilo.

Singapur se snaží co nejvíce podporovat a rozvíjet svůj biotechnologický průmysl. Několik předních výrobců léčiv založilo své závody právě v Singapuru – například GlaxoSmithKline (GSK). V roce 2017 farmaceutický gigant GSK přesunul své asijské ústředí do Singapuru.^[17] Farmaceutika nyní tvoří více než 8 % průmyslové výroby v zemi.^[18]

Energetika

Singapur je nákladovým střediskem a předním centrem obchodování s ropou v Asii. Ropný průmysl tvoří 5 % HDP Singapuru a země je jedním ze tří největších exportních rafinérských center na světě. V roce 2007 vyvezl 68,1 milion tun ropy. Ropný průmysl přispěl jak k podpoře chemického průmyslu, tak i k výrobě ropných a plynových zařízení. Singapur má 70 % světového trhu jak pro zvedací soupravy, tak pro přeměnu vykládacích jednotek Floating Production Storage. Ovládá také 20 % světového trhu s opravami lodí. V roce 2015 zaměstnal námořní a pobřežní průmysl téměř 79 000 pracovníků.

Doprava

Singapur náleží mezi nejdůležitější dopravní uzly na planetě. Je druhým největším přístavem na světě. Letiště Changi potom slouží jako letecký uzel mezi Evropou, Asií a Austrálií. V Singapuru existuje také systém podzemní rychlodráhy. První linka byla otevřena v roce 1987, čímž se systém stal druhým nejstarším v jihovýchodní Asii. Síť se rychle rozrůstala, což byl výsledek snahy Singapuru o vybudování rozvinuté železniční sítě jako nosného systému městské hromadné dopravy. V roce 2019 systém přepravil denně 3,4 milionu cestujících. Metro má 187 stanic a délka sítě je 203 km se standardním rozchodem. MRT doplňuje síť regionální lehké železnice, anglicky Light Rapid Transit nebo LRT, která se napojuje na stanice metra.

Mýtný systém (congestion charge) zavedl Singapur pravděpodobně jako první na světě, a to již od roku 1975 formou vydávání licencí za vjezd do centra.^[19]

S Malajsií je Singapur spojen 2 mosty.

Armáda

Singapurský tank Leopard 2SG (2020)

Singapur má armádu čítající přes 50 000 vojáků. Náklady na ozbrojené síly činí 3,7 % státního rozpočtu a v přepočtu na hlavu jsou 4. nejvyšší na světě. Singapur investuje do zbrojení více než jeho mnohem lidnatější sousedé Malajsie a Indonésie. Když se Singapur v roce 1965 oddělil od Malajsie, požádal o spolupráci Izrael, se kterým sdílel v té době podobnou situaci jako neuznaný stát obklopený státy s převážně muslimským obyvatelstvem. Izrael Singapuru poskytl vojenskou pomoc. Vzhledem ke své relativně malé rozloze spoléhá ve své bezpečnostní koncepci především na odstrašení a případný preventivní úder na území protivníka s cílem vyhnout se boji přímo v Singapuru, kde by byly možnosti obrany velmi omezené.

Reference

1. ↑ VOKÁČ, Luděk. Singapur: Diktatura, kde by chtěl žít každý. Česká pozice [online]. . Dostupné online.  
2. ↑ NG JUN SEN. New ideas to feed a growing island. The Straits Times [online]. 2018-02-04 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  ( ) 
3. ↑ Singapore Budget 2020: New coastal and flood protection fund to protect Singapore against rising sea levels. The Straits Times [online]. 2020-02-18 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  ( ) 
4. ↑ Singapore Budget 2018: Carbon tax of $5 per tonne of greenhouse gas emissions to be levied. The Straits Times [online]. 2018-02-19 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  ( ) 
5. ↑ Extrémní gastronomie: durian je superzdravé ovoce, které výjimečně páchne. iDNES.cz [online]. 2018-09-09 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  ( ) 
6. ↑ SIAU MING EN. Botanic Gardens is S’pore’s first UNESCO World Heritage Site. TODAYonline [online].  [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  
7. ↑ O’CALLAGHAN, John. Tiny Singapore risks economic gloom without big baby boom. Reuters, 2012-08-31. Dostupné online [cit. 2021-08-27]. (en) 
8. ↑ The rise of Singlish. BBC News, 2015-08-06. Dostupné online [cit. 2021-08-27]. (en-GB) 
9. ↑ A War of Words Over 'Singlish' | TIME. web.archive.org [online]. 2007-04-29 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.  
10. ↑  [cit. 05-01-2011]. Dostupné online.

     

11. ↑ Central Intelligence Agency, Intelligence Estimate, Possible Developments from the Palestine Truce, August 31, 1948, Secret, CIA.. U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009 [online].  [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.  
12. ↑ SHI, Xunpeng; VARIAM, Hari M.P.. Key elements for functioning gas hubs: A case study of East Asia. Natural Gas Industry B, 2018-03, roč. 5, čís. 2, s. 167–176. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 2352-8540. DOI:10.1016/j.ngib.2018.03.001.  
13. ↑ Figure 2.7. Transparency International Corruption Perceptions Index. dx.doi.org [online].  [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.  
14. ↑ 3 The Website as Archived Object. [s.l.] : The MIT Press. Dostupné online. ISBN 978-0-262-31338-4.  
15. ↑ The Global Financial Centres Index 28. Longfinance.net [online]. září 2020 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.  
16. ↑ World Report 2011. web.archive.org [online]. 2012-10-13 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.  
17. ↑ MCNULTY, Yvonne. Straits Times Index (Singapore). Thousand Oaks : SAGE Publications, Inc.. DOI: 10.4135/9781412964289. Dostupné online. S. 1508–1508.  
18. ↑ Economic Survey of Singapur 2012. web.archive.org [online]. 2015-02-26 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.  
19. ↑ Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, Ekologický institut Veronica, Brno 2010, ISBN 978-80-87308-02-8

Externí odkazy

• Singapore Government Online Portal (anglicky)
• Singapore from UCB Libraries GovPubs (anglicky)
• BBC News – Singapore profile (anglicky)
• Blog o životě v Singapuru (2008)
• Leopard 2SG: Southeast Asia’s most formidable Main Battle Tank Force (anglicky)
• AC24.cz – Nejproočkovanější země na světě, Gibraltar (118 procent očkovaných), hlásí strmý nárůst nakažených a ruší Vánoce !!
  V Singapuru, kde bylo naočkováno 94 % obyvatel se počet případů a úmrtí koncem října vyšplhal na rekordní úroveň...