Žalý (Krkonoše)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 13. 3. 2018, 08:09

Žalý (německy: Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka.

Obsah

1 Vrcholy
2 Rozhledna
3 Přístup
4 Literatura
5 Externí odkazy

Vrcholy

Žalý je tvořen dvěma vrcholy:

Zadní Žalý (německy: Hinterer Heidelberg) - vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích

. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem.

Přední Žalý (německy: Vorderer Heidelberg) - níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích

. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice, která je v provozu i v létě.

Rozhledna

V roce 1836 byla na vrcholu Předního Žalého vybudována hrabětem Janem Nepomukem Františkem Harrachem dřevěná rozhledna. Ta byla v roce 1889 nahrazena montovanou železnou vyhlídkovou věží s výškou 15 metrů a v roce 1890 doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V této době se Žalý stal vyhledávaným cílem turistických výprav z blízkého Benecka i vzdálenějších míst. V roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou věží o výšce 18 metrů, vybudovanou s ohledem na očekávaný vzrůst okolních smrků, přesto ale bylo nutno pro zachování výhledu provést v šedesátých letech částečné odlesnění vrcholové partie. Dne 19. srpna 1900 vyhořela dřevěná restaurace (ta je v roce 2009 rekonstruována). V roce 1904 dal Harrach postavit novou hospodu, která byla po první světové válce zrekonstruována a v roce 1939 rozebrána. Jde o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších.

Z rozhledny lze přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.

Přístup

Přes Žalský hřbet vede červeně značená Bucharova cesta, pojmenovaná po Janu Bucharovi (1859–1932), řídícímu učiteli a propagátorovi lyžování a turistiky v Krkonoších. Vrchol Zadního i Předního Žalého se nachází několik desítek metrů nad touto cestou. Další možností je použití sedačkové lanovky z Herlíkovic.

Literatura

LOKVENC, Theodor. Rozhledna na Předním Žalém. Krkonoše, únor 1997, roč. XXX, čís. 2, s. 14–15.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 == Přístup ==
-Přes Žalský hřbet vede červeně {{Turistická značka|červená}} značená Bucharova cesta, pojmenovaná po Janu Bucharovi (1859–1932), řídícímu učiteli a propagátorovi lyžování a turistiky v Krkonoších. Vrchol Zadního i Předního Žalého se nachází několik desítek metrů nad touto cestou. Další možností je použití sedačkové lanovky z Herlíkovic.
+Přes Žalský hřbet vede červeně [[Soubor:Stripe-marked trail red.png|20px]] značená Bucharova cesta, pojmenovaná po Janu Bucharovi (1859–1932), řídícímu učiteli a propagátorovi lyžování a turistiky v Krkonoších. Vrchol Zadního i Předního Žalého se nachází několik desítek metrů nad touto cestou. Další možností je použití sedačkové lanovky z Herlíkovic.
 == Literatura ==