Abcházie
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 12. 2013, 09:33
Abcházie | ||
Abcházie | ||
Аҧсны (Apsny) Абхазия (Abchazija) აფხაზეთი (Apchazeti) | ||
Abcházská vlajka Státní znak Abcházie | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Suchumi | |
Rozloha: | 8 600 km2 (. na světě) z toho zanedbatelně % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Dombaj-Ul'gen (Домбай-Ульген) (4 046 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +3 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 216 000 (. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 29 (. na světě) | |
HDI: | () | |
Jazyk: | abchazština, gruzínština, ruština | |
Náboženství: | křesťanství | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | republika | |
Měna: | de facto ruský rubl, de iure gruzínské lari (RUR, GEL) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | GE | |
Telefonní předvolba: | +995 | |
Národní TLD: | .ge |
Abcházie (abchazsky Аҧсны, Apsny) je země na kavkazském pobřeží Černého moře. De iure jde o autonomní republiku Gruzie, po válce v roce 1992–1993 však vyhlásila nezávislost a fakticky kontroluje větší část svého území. Nezávislost došla mezinárodního uznání 26. srpna 2008 u Ruska,[1] pod jehož silným vlivem se Abcházie v současnosti nachází, a o několik dní později také u Nikaraguy.[2] V září 2009 došlo k uznání ze strany Venezuely[3] a 15. 12. 2009 ze strany Nauru.[4]
Dne 23. května 2011 Abcházii uznalo Vanuatu, 18. září 2011 ji uznalo Tuvalu.[5]
Abcházie leží v Asii, nedaleko od Evropy (některé názory vedou evropsko-asijskou hranici dokonce po hlavním hřebeni Kavkazu, tedy po hranici Abcházie s Ruskem. Hlavní město Abcházie, známé ve světě spíše pod gruzínským názvem Suchumi (správně Sochumi / სოხუმი), se abchazsky jmenuje Aqwa (Аҟəа).
Obsah |
Dějiny
Starověk a středověk
V 9. - 6. století př. Kr. patřilo území pod království Kolchida. Později v roce 63 př.Kr. bylo území přičleněno ke království Egrisi nebo Lazica podle kartvelského národa Lazů. Již v dobch Kolchidy připlouvali na abcházské pobřeží Černého moře řečtí obchodníci, kteří zde založili několik osad. Jednou z nich byla osada Dioscurias, ze které je dnes hlavní město Abcházie Suchumi. V průběhu 1. století dobyli území Římané a Abcházie se stala součástí Římské říše až do jejího rozpadu ve 4. století. Po kolapsu impéria byla Abcházie opět nezávislá, zůstala však pod silným vlivem Byzantské říše. V této době Abchazové přijali křesťanství. V 7. století bylo území autonomní oblastí Byzantské říše. V 8. století vzniklo nezávislé Abcházské království. Během 9. a 10. století sílila snaha abcházských i gruzínských králů sjednotit všechna území v okolí do jednoho státu, abcházští králové byli zpočátku úspěšnější, později se prosadili gruzínští vládcové Tao a Klardžeti. Prvním králem nově vzniklého království se stal v roce 1001 Bagrat III. z gruzínského rodu Bagrationi. Jeho otec se přiženil do rodiny abcházských králů, a když ta částečně vymřela v další generaci po meči, Bagrat (v Abcházii II.) odstranil svého posledního švagra Theodose Slepého a stal se abcházským králem. Později připojil gruzínská knížectví a stal se jako Bagrat III. králem Abcházů a Gruzínů. V 15. století se sjednocené království definitivně rozpadlo a v Abcházii začala vláda knížecí rodiny Shervashidze (abcházsky Čačba). V roce 1570 obsadili území Turci a abcházské knížectví se stalo poplatným říši. Mnoho obyvatel inklinovalo k islámu, přesto proběhlo několik tvrdě potlačených protitureckých povstání. Turci zřídili v Suchumi pevnost a nazvali ji Suchum-kale.
Nadvláda carského Ruska
V 19. století začínají po území toužit Rusové. To vede k ozbrojeným střetům s Tureckem. Obyvatelstvo bylo rozděleno na muslimy podporující Turky a křesťany inkliminující k carskému Rusku. V roce 1809 požádal místní vládce o ochranu ruského cara, a tak se Abcházie stala autonomní součástí Ruska. Ale po Krymské válce, která byla pro Rusy katastrofální, se Rusové museli z Abcházie stáhnout a přenechat ji Osmanské říši. Válka se vlekla až do roku 1864. Turci byli nakonec vytlačeni a Abcházie se stala opět součástí Ruska. Porážka Turků zapříčinila masivní emigraci muslimského obyvatelstva do Osmanské říše. Před odchodem tvořili muslimové 60% obyvatelstva. Území se tam stalo velice řídce obydlené. Začali přicházet křesťanští osadníci, převážně Rusové, Gruzínci a Arméni.
Sovětská nadvláda
V roce 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. Moci se chopili bolševici. Rusko se ocitlo uprostřed občanské války. V roce 1918 vznikla samostatná Gruzie pod vládou protibolševických menševiků. Nezávislý stát neměl dlouhé trvání a v roce 1921 podlehl útoku Rudé armády. V Abcházii byla vyhlášena Abcházská Sovětská Socialistická republika, která vytvořila fedraci s Gruzínskou SSR. O rok později, v prosinci 1922 pak Abcházsko-Gruzínská federace vytvořila spolu s Arménskou SSR a Azerbajdžánskou SSR Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Ta pak 30.prosince 1922 spolu s dalšími republikami vytvořila SSSR.
Podle nové ústavy z roku 1931 byl AbchSSR odňat status svazové republiky a ta se stala autonomní republikou uvnitř Gruzínské SSR. Stalin začal s likvidací místní inteligence, s kolektivizací zemědělství. Oblast se dostala pod silný vliv Gruzie (bylo zavedena gruzínská abeceda, na školách bylo zakázáno vyučovat abchazštinu, Gruzínci byli dosazováni do vedoucích míst země). Stalin chtěl do oblasti nastěhovat etnické Rusy a Gruzínce (v 90. letech tvořili Abchazové jen necelých 18% obyvatel). Místní menšinu Řeků, žijící zde 2 700 let, vysídlil v roce 1949 do střední Asie. Karta se obrátila až po Stalinově smrti v roce 1953, ovšem status SSR obnoven nebyl. Vedoucí místa ve státě byla uvolněna pro místní obyvatele, což se setkalo s velkou nevolí místních Gruzínců. Abchazština byla opět vyučována ve školách a stala se dokonce jedním z úředních jazyků, nápisy na veřejných místech byly trojjazyčné - ruské, gruzínské a abcházské. V roce 1990 byla moc zcela v rukách Abchazů, kteří ale přesto tvořili menšinu. Abcházie díky výborné poloze u Černého moře bohatla hlavně díky turismu. Někdy bývá označována jako „Sovětská riviéra“.
Boj za nezávislost a rozpad SSSR
Abcházie pocítila v 80. letech slábnoucí moc SSSR a začala klást požadavky na sebeurčení svého národa. Několikrát se neúspěšně pokusili v rámci SSSR přičlenit Abcházii ze sovětské Gruzie do sovětského Ruska. Později nárokovali abchazští komunisté vznik samostatné Abcházské SSR v rámci SSSR. Všechny snahy byly neúspěšné. Olej do ohně přidal ozbrojený střet 16. července 1989, kdy bylo při zápisu na univerzitu zabito 16 gruzínských studentů. V Suchumi propukl vážný ozbrojený konflikt, který musela hasit až Rudá armáda, která vyhlásila ve městě stanné právo. V roce 1990 abchazská vláda vyhlásila Abchazskou SSR a tím se v rámci SSSR odtrhla od Gruzie. Další impulz byl dán Abcházii rozpadem SSSR v roce 1991. Tentýž rok vznikla samostatná Gruzínská republika. Abcházie odmítla stát se pouhým regionem v rámci Gruzie, a tak se připravila na vyhlášení nezávislosti. Stalo se tak 23. července 1992.
Abcházsko - gruzínská válka
Po vyhlášení nezávislosti poslala Gruzie do Abcházie armádu. Rozhořely se těžké boje. Na stranu Abchazů se postavili dobrovolníci ze severokavkazských národů (angažovali se hlavně Čečenci). Rusové zprostředkovali vyjednávání v Moskvě, ale neúspěšně. Podporu poskytlo Abcházii Jelcinovo Rusko, a tak do konce roku 1992 znovuobsadila abchazská armáda valnou část svého území kromě hlavního města Suchumi. Koncem roku se ale stabilita samotné Gruzie začala otřásat v základech. Narostla kriminalita, ekonomika hrozila zhroucením. Gruzínci museli přistoupit k jednacímu stolu. Dohoda o stažení vojsk byla sepsána 27. července 1993. Podle ní měli na území dohlížet vojáci OSN. Po podepsání smlouvy Abcházie pokračovala ve zbrojení. Za podpory ruské armády vytlačila Gruzínce z Abcházie. Tímto vítezstvím začla nejčernější událost dějin Abcházie. Abchazské jednotky se společně s dobrovolníky ze severního Kavkazu pustily do etnických čistek po celé Abcházii. Odhaduje se, že během cíleného vyvražďování bylo zabito přes 30 000 Gruzínců. Následovala masivní emigrace všech Gruzínců z Abcházie. Podle odhadů odešlo ze země přes 250 000 lidí, většinou Gruzínců. Tento akt uvrhl Abcházii do mezinárodní izolace. V roce 1994 byl konečně uzavřen mír.
Poválečné období
Mírové jednotky, které byly poslány do Abcházie, byly složeny z ruských vojáků. Rusko nabídlo obyvatelům Abcházie ruské pasy, které v dnešní době má drtivá většina obyvatelstva země. Začalo se platit ruským rublem. Ruská armáda vyzbrojila abcházskou a ruský stát finančně podporoval abcházskou vládu. V roce 1998 vypuklo na východě země gruzínské povstání, které ale bylo velice rychle potlačeno. Konflikt vstoupil do dějin pod názvem Šestidenní válka.
Válka 2008
Střety obou armád na hranicích země byly velice časté. Gruzie přes celou válku až do roku 2008 držela abchazské území kolem soutěsky Kodori. V tomto místě probíhal boj mnohem intenzivněji než v jiných částech hranice. V roce 2008 Gruzie podnikla útok na separatistickou Jižní Osetii. Na stranu Osetinců se přidala ruská armáda a vytlačila Gruzínce. Abcházie reagovala vyhlášením války Gruzii a zaútočila. Byla vytvořena další bojová fronta proti Gruzii. Abcházská armáda s ruskou pomocí dobyla soutěsku Kodori a vyhnala kolabující gruzínskou armádu zcela ze svého území. Abcházský prezident požádal o uznání svého státu za nezávislý (viz 'Mezinárodní uznání Abcházie a Jižní Osetie'). Kladná odpověď mu přišla ale jen ze spřáteleného Ruska. Všechny západní země včetně České republiky odmítly uznat nezávislost země a trvají na územní celistvosti Gruzie.
Abcházie je členem Organizace nezastoupených států a národů.
Obyvatelstvo
Podle gruzínské ústavy jsou úředními jazyky abchazština a gruzínština. Abchazská separatistická vláda uznává abchazštinu a ruštinu. Před válkou byli Abchazové ve vlastní zemi menšinou a většinu (asi 40 %) tvořili Gruzíni. Většina gruzínsky mluvících obyvatel byla během války z Abcházie vyhnána. Národnostní složení podle sčítání lidu z roku 2003 bylo následující: většinu mají Abchazové 43,8%, Gruzínci tvoří 21,3%, Arméni 20,8%. Čtvrtým nejpočetnější etnikem jsou Rusové s 10,8%. Nepatrnou, ale historicky významnou menšinu tvoří Řekové, kteří byli v roce 1949 Stalinem deportováni do centrální Asie. Až po jeho smrti se mohli do vlasti vrátit. Během války jich mnoho uteklo do Řecka. Dnes tvoří asi 0,7% obyvatelstva Abcházie. Abchazové jsou pravoslavní křesťané. Významnou menšinou jsou sunnitští muslimové. Arméni vyznávají Arménskou apoštolskou církev.
Geografie
Rozlohou 8 600 km² je Abcházie trochu větší než třeba Plzeňský kraj. Její území je protažené ze severozápadu na jihovýchod v délce asi 200 km. Z jihozápadu je ohraničeno pobřežím Černého moře, hlavní město Suchumi leží zhruba v polovině pobřeží. Na severu a severovýchodě Abcházie hraničí s Ruskem, konkrétně s Krasnodarským krajem (menší část) a s Karačajevo-Čerkeskem (větší část). Hranici tvoří hlavní hřeben Velkého Kavkazu (zde s nejvyšší horou Dombaj-Ul'gen, 4046 m n.m.), který se postupně od moře vzdaluje: na severozápadě Abcházie je od něj asi 40 km, na jihovýchodě už je to téměř dvojnásobek. Na jihovýchodě sousedí Abcházie se zbytkem Gruzie.
Abcházie se nachází na , tedy ve stejné zeměpisné šířce jako např. Pyreneje, Bulharsko, Hokkaidó či Nová Anglie a v podobné zeměpisné délce jako např. východ Sýrie, saúdská Mekka nebo východní pobřeží Mosambiku.
Kromě pobřežní nížiny, která se rozšiřuje na jihovýchodě země, je povrch Abcházie hornatý a nadmořská výška postupně roste od moře směrem k ruské hranici. Říční síť není nijak rozvinutá, jde o řadu krátkých řek s malým povodím, které míří z kavkazských svahů přímo do moře. Např. Bzyb, Psou, Žvava-Kvara. Významnější řeky Kodori a Inguri lemují abchazskou hranici z gruzínské strany, ale z větší části již leží mimo její území. Jezera: Amtkel, Rica. Jeskyně: Voronija.
Významná města leží s výjimkou Tqwarčalu všechna v blízkosti mořského pobřeží. Od severozápadu k jihovýchodu to jsou: Gagra (Гагра), Gudauta (Гәдоуҭа), Aqwa (Sochumi) (Аҟәа), Očamčira (Очамчыра), Tkvarčal (Tkvarčeli, Тҟәарчал) a Gal (Гал).
Související články
Reference
- ↑ http://news.yahoo.com/s/ap/20080826/ap_on_re_eu/georgia
- ↑ http://iht.com/articles/2008/09/04/america/georgia.php
- ↑ Venezuela uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie
- ↑ Nejmenší republika světa uznala Abcházii, od Rusů dostane miliony
- ↑ http://www.mfaabkhazia.net/en/node/1082
Externí odkazy
- Oficiální stránky prezidenta Abcházie
- (rusky) Abhazia.com
- (anglicky) Abkhazia.org - základní informace o Abcházii
- (rusky) Apsny.ru - základní informace o Abcházii
- (rusky) Statistika obyvatelstva na Kavkaze podle regionů, včetně Abcházie
- Publication of the United States Institute of Peace: Sovereignty after Empire Self-Determination Movements in the Former Soviet Union
- The Autonomous Republic of Abkhazeti - from Georgian National Parliamentary Library
- "Former Soviet war zones | The hazards of a long, hard freeze", The Economist, 19 August, 2004
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |