Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Svěcení
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 1. 11. 2013, 20:45
Svěcení (neboli konsekrace) je v náboženství slavnostní vyčlenění někoho nebo něčeho k liturgické službě nebo bohoslužebnému účelu. Vysvěceni bývají lidé s určitým náboženským vyvolením (šamani, kněží, proroci, králové). Katolická a pravoslavná církev označuje jako svěcení svátost, jíž jsou vzkládáním rukou ustanoveni ke službě biskupové, kněží a jáhni. Svěcení se odlišuje od žehnání, které se netýká pouze lidí, ale také předmětů. Zasvěceni bývají také lidé v různých obdobích života pomocí iniciačních rituálů, např. při narození (křest, obřízka), dospělost (biřmování) a manželství.
Obsah |
Svěcení osob
Svěcení do roku 1972
- nižší svěcení:
- vyšší svěcení:
- biskupské svěcení
Svěcení od roku 1972
tzv. služby (nejedná se o svěcení):
svěcení:
Svěcení kostela
V českém křesťanském prostředí se lze setkat též s pojmem svěcení kostela, svěcení oltáře nebo svěcená voda. Jedná se o běžně užívanou, avšak v řadě případů chybnou terminologii, neboť se ve skutečnosti jedná o žehnání. Na rozdíl od benedikce kostela, kterou může provést každý kněz, je k vysvěcení kostela oprávněn pouze biskup. K využívání kostela k bohoslužbám je nutná jeho benedikce, nikoli však jeho konsekrace. Konsekrace je navíc možná jen u kostelů s pevnou kamennou oltářní menzou (obětním stolem), nestačí pouze kámen s ostatky vložený do dřevěné „kulisy“). Svěcení kostela se koná až po jeho benedikci, a to několik měsíců nebo let po benedikci (je však znám i případ, že ke konsekraci došlo až po 120 letech od benedikce). V konsekrované stavbě lze – na rozdíl od stavby benedikované – uchovávat Nejsvětější svátost oltářní.
Průběh
Svěcení kostela navazuje na bohoslužbu slova. Po ní a po úvodní výzvě biskupa pronese jáhen lidu výzvu „Klekněme k modlitbě“ a následuje litanie ke všem svatým. Poté jsou lidé vyzváni „Vstaňte“ a biskup začne vlastní svěcení. Křižmem pomaže nejprve oltářní mensu a poté stěny kostela na čtyřech kamenech z topazu (dříve na dvanácti místech, často pak označených namalovanými nebo do stěny zapuštěnými kříži, symbolizujícími dvanáct apoštolů). Následně si biskup omyje ruce a okouří oltář kadidlem. Ministranti připraví oltářní plachtu a svíce, biskup předá jáhnovi zapálenou svíci, kterou zapálí svíce na oltáři a posléze se v kostele rozsvítí všechna světla. Po obětním průvodu pokračuje mše bohoslužbou oběti zakončenou chvalozpěvem Bože, chválíme tebe.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |