Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Myanmar
Z Multimediaexpo.cz
(+ Mapa umístění) |
m (1 revizi) |
Verze z 25. 7. 2013, 08:13
Myanmar | ||
Myanmarský svaz | ||
Pye Tawngsu Myanma Naingngan | ||
Myanmarská vlajka | ||
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
Barmská hymna – Gba Majay Bma | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Naypyidaw () | |
Rozloha: | 678 500 km2 (39. na světě) z toho 3,06 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Hkakabo Razi (60px) (5 881 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +6,5 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 42 900 000 (28. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 62 obyv. (127. na světě) | |
HDI: | 0,585 (střední) | |
Jazyk: | barmština | |
Náboženství: | buddhismus (89 %), křesťanství (5 %), islám (4 %) | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | vojenská junta | |
Měna: | myanmarský kyat (= 100 pyas) (MMK) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | MYA | |
Telefonní předvolba: | +95 | |
Národní TLD: | .mm |
Myanmar (nebo také Myanma, oficiálně Myanmarský svaz, dříve Barma) je přímořský stát v Jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu v Indickém oceánu. Jeho sousedy jsou Indie, Čína, Laos, Bangladéš a Thajsko. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je Naypyidaw. Úředním jazykem je barmština většina obyvatel se hlásí k budhismu. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi Barmánci a ostatními etniky.
Obsah |
Geografie
Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravádí. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda. Barma je společně s Kambodžou a Laosem jeden z nejchudších států v Asii.
Historie
Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie.
Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz).
V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aun Schan Su Ťij, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině.
Současnost
Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové, Kačjinové a Rohingové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy[1], vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.[2] I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování lidských práv.[3]
Vojenská junta má politickou podporu Číny a Ruska, které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil[4] V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného reaktoru a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.[5]
Obyvatelstvo
Barmská vláda rozeznává devět hlavních etnických skupin:
Administrativní dělení
Státy
- Chinský stát
- Kachinský stát
- Kayinský stát (Karenský stát)
- Kayahšký stát
- Monský stát
- Rakhinský stát (Arkan)
- Shanský stát
Oblasti
- Bagská oblast
- Iravádská oblast
- Magvajská oblast
- Madalajská oblast
- Sagaingská oblast
- Taninthariská oblast
- Yangonská oblast
Související články
Reference
- ↑ Barmu svírá genocida a zapomenutá válka, aktuálně.cz
- ↑ Human Rights Watch o barmské diktatuře
- ↑ Usnesení Evropského parlamentu o Barmě
- ↑ Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic
- ↑ Miroslav Šuta: Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu, respekt.cz
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |