Boňov

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 4. 2022, 09:55

Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou, památkově chráněná jako vesnická památková zóna.^[1] V roce 2001 zde žilo 99 obyvatel.

Geografická charakteristika

Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice č. II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice č. III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu. Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (556 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).

Historie

V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici č. II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.^[2] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).^[3] Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno r. 1957.

Pohledy z Boňova

Kaple na návsi

Opravená usedlost

Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války

Pamětihodnosti

• kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století^[5]
• obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)^[6]
• z Boňova pocházeli František Durda, Michal Kratochvíl a František Pelán, oběti tzv. jaroměřického procesu z června 1944.

Reference

1. ↑ Záznam v rejstříku MonumNet
2. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. S. 177–178.  
3. ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.  
5. ↑ Boňov na stránkách Města Jaroměřice nad Rokytnou
6. ↑ Vesnická památková zóna Boňov na stránkách Krajského úřadu kraje Vysočina

Související články

• Dějiny šly krajem – kniha od Jaroslava Krčála o příběhu Františka Durdy, Michala Kratochvíla a Františka Pelána
• Operace Spelter – paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie
• Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou