Zemětřesení

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 6. 2019, 13:06

Následky zemětřesení v Christchurchi 2011

Zničený dům po zemětřesení v Číně 2008

Zničená ulice po zemětřesení v Kóbe 1995

Výskyt zemětřesení ve světě

Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie.

Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.

K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru. Například zemětřesení v rakouském Ebreichsdorfu 11. července 2000 mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v epicentru VI stupňů EMS-98, v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň EMS-98.

Zemětřesení způsobuje pohyb litosférických desek.Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností. Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami.

Obsah

1 Druhy zemětřesení
2 Výskyt zemětřesení
3 Mechanismus zemětřesení
- 3.1 Seismické vlny
4 Energie zemětřesení a jeho velikost
- 4.1 Makroseismické účinky zemětřesení
- 4.2 Magnitudo
5 Zemětřesení z hlediska statistiky
6 Nejsilnější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí
7 Zemětřesení v Česku
8 Pojmy
9 Související články
10 YouTube
11 Reference
12 Externí odkazy

Druhy zemětřesení

Podle původu:

řítivá – přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody.
sopečná (vulkanická) – 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích.
tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů.

Podle hloubky:

mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení
středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení
hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení

Výskyt zemětřesení

Zemětřesení tektonického původu se vyskytují v místech s poruchami zemské kůry (nazývané také jako zlomy anebo dislokace), kde dochází k pohybu jednotlivých horninových bloků. Velká většina takovýchto zlomů je umístěna při okrajích tektonických desek, kde dochází k jejich vzájemné interakci. Více jak 75 % tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh. Dalších 15 až 20 % v zóně, která se táhne od Azor přes Severní Afriku, Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Alpy, Dinárské hory, Turecko, Írán až po Himaláje. Ostatní tektonická zemětřesení připadají na oblast středooceánských hřbetů a v minimálním množství ještě na vnitrodesková zemětřesení.

Masivní výskyt zemětřesení v konvergentních, divergentních a transformních okrajích tektonických desek je jedním z faktorů podporující teorii deskové tektoniky. Jednotlivé typy okrajů a jejich interakce produkují charakteristický typ zemětřesení (např. zemětřesení transformních okrajů mají ohniskovou hloubku přibližně 100 km, v případě konvergentních okrajů je charakteristický výskyt ve větších hloubkách lemující poklesávající desku – tzv. benioffova zóna).

Mechanismus zemětřesení

Související informace lze nalézt také v článku: Zlom

Většina zemětřesení se vyskytuje na aktivních zlomech. Zlom představuje oslabenou zónu mezi dvěma bloky hornin, které jsou tvořeny horninami vzniklé vysokotlakou metamorfózou (mylonity, tektonity až pseudotachylity). Hloubka zlomu je často jen několik metrů, v porovnání s jeho délkou, které může být až stovky kilometrů. Zlomy se vyskytují na okrajích litosférických desek, ale také uvnitř těchto desek. Některé vystupují na povrch Země, ale většina jich je umístěna pod jejím povrchem.

Jednotlivé horninové bloky se pohybují podél zlomu různými rychlostmi (od několika mm až po cm za rok, směr pohybu je protisměrný, případně rovnoběžný s rozdílnými rychlostmi jednotlivých bloků). Jak dojde k jejich zaklínění začne se kinetická energii pohybu akumulovat v podobě potenciální energie. Časem tak dochází k deformaci zaklíněných částí a jejich okolí. Třecí síly můžou být oslabované silikagelem, který vzniká reakcí oxidu křemičitého s vodou a současně působí jako mazivo. Platí všeobecný vztah, že se zvyšujícím se obsahem SiO₂ v hornině (jako např. granit či gabro) klesá tření v horninových blocích.

Proces kumulace potenciální energie je pomalý, trvá několik desítek až stovek let, přičemž dochází k fyzikálním a chemickým změnám na zlomové ploše. Faktorem, který hraje důležitou úlohu při spouštění zemětřesení je voda. Její uvolňování (např. dehydratací serpentinitu) a následným tlakovým nasycením zaklesnutých částí dochází ke vzniku mikrotrhlin. Narůst počtu mikrotrhlin má za následek překročení mezi pevnosti horniny a vede ke vzniku trhliny.

Pokud napětí naroste příliš, dojde k tomu, že se zaklesnuté bloky nenávratně posunou do nové polohy. Během pohybu dojde k emisi seismických vln, které vznikají po celé délce porušené oblasti (tzv. ohnisko zemětřesení). Místo výskytu trhliny se nazývá hypocentrum a kolmý průmět hypocentra na povrch Země se pak nazývá epicentrum. Jednotlivé horninové bloky se však po uvolnění napětí nedostanou do poloh, kam by se dostaly, kdyby nedošlo k zaklesnutí. Rozdíl mezí původní a novou polohou se nazývá diskontinuita. Její velikost je řádově v několika metrech, při největších zemětřesení může dosahovat až 10 metrů. Rychlost posunu bloků se nazývá rychlost posunutí a čas, během kterého k tomuto posunutí došlo se nazývá náběhový čas.

Z hypocentra se trhlina šíří po deformované zlomové ploše všemi směry, jediným omezením je geometrie zlomu a změna fyzikálních podmínek (např. pokud nenarazí na volný povrch anebo na místo s deformací nepostačující na šíření trhliny). Místa, kde se šíření trhliny zastaví, může energii akumulovat a stát se tak místem menších zemětřesení v podobě tzv. dotřesů. Předtřesy jsou naopak menší zemětřesení, které předcházejí hlavnímu otřesu a upozorňují na příchod hlavního úderu. Jejich vznik je spojován s existencí míst s velmi velkým napětím, které se během uvolnění nerozšíří na celou zlomovou plochu, ale dojde tak pouze k lokálně omezenému uvolnění. Jak je zlom nehomogenní a neudrží kumulaci napětí, dochází k zemětřesným rojům - sérii slabších zemětřesení v relativně krátkém čase (týdny až měsíce). Vícenásobné zemětřesení nastává tehdy, když se v krátkém časovém sledu (sekundy až minuty) uvolní energie v podobě sérií izolovaných zemětřesení.

Zemětřesení není jedinou událostí, ke které na zlomě dochází. Je jen krátkou epizodou tektonického vývoje v oblasti. Po uvolnění nahromaděné energie se celý cyklus opakuje. Hypocentrum a porušená část zlomové plochy však zpravidla nebývá shodná s předcházející oblastí zemětřesení.

Schéma mechanismu pohybů horninových bloků ve zlomové zóně
A. Násun,
B. Pokles,
C. Směrový posun

Seismické vlny

Související informace lze nalézt také v článku: Seismická vlna

Seismické vlny jsou elastické vlny šířící se v zemském tělese, které jsou vyzařované v důsledku šíření trhliny ve zlomě. Jsou jedním z projevů zemětřesení a připadá na ně asi 30 % celkové uvolněné energie (zbytek spotřebuje uvolnění zaklesnutých bloků, jejich posun a přeměna na teplo). Vyjma zemětřesení mohou být vytvářeny i fázovými přechody v zemském nitru, dopady meteoritů, svahovými sesuvy anebo projevy lidské činnosti (výbuchy, start rakety atd.). Výzkum šíření zemětřesných vln poskytuje informace o vnitřní stavbě Země pomocí vzniku seismických modelů Země.

Seismické vlny se rozděluji na povrchové a prostorové. Povrchové vlny se šíří jen po zemském povrchu do určité hloubky (tato hloubka závisí na periodě, např. dlouhoperiodické povrchové seismické vlny s periodou okolo 200 s zasahují do svrchního pláště) Dělí se na Rayleighovy vlny a Loveovy vlny. Prostorové vlny se naopak můžou šířit i do nitra zemského tělesa. Rozdělují se na primární (tzv. P-vlny, či podélné vlny), které se šíří celou Zemí a na sekundární (S-vlny, či příčné), které nemohou procházet kapalinami a tedy vnějším jádrem Země. Jak se seismické vlny šíří tělesem Země, dochází k jejich postupnému útlumu vlivem zmenšování jejich amplitudy s časem. Současně horniny se nechovají zcela elasticky a část mechanické energie vlnění se přemění na teplo.

Energie zemětřesení a jeho velikost

Energii uvolněnou zemětřesením, respektive část vyzářená v podobě seismických vln, zaznamenávají seismometry a seismografy. Účinky na lidi a stavby měří makroseismická stupnice intenzity a na odhad velikosti uvolněné energie se využívá magnitudo a seismické momenty.

Makroseismické účinky zemětřesení

Makroseismické účinky zemětřesení jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě, na budovách a lidech v určité lokalitě. Jsou definované za pomoci tzv. makroseismické intenzity, které je určována škálou makrosiesmické stupnice. Jeden stupeň této stupnice je charakterizovaný souborem pozorovatelných projevů. Například třetí stupeň Mercalliho stupnice je typický slabými otřesy, které může pocítit člověk na vyšších poschodích budov, případně jako projev rozkývání zavěšených předmětů. Posledná dvanáctý stupeň této stupnice se pak projevuje destrukcemi velkých staveb, zdvíháním či poklesáváním povrchu Země a vznikem trhlin.

V součanosti se využívají dvanácti stupňové stupnice (MCS, MM, EMS-98, MKS) a sedmistupňová stupnice JMA. Jednotlivé stupnice jsou využívány v různých státech, např. JMA je využívána v Japonsku a pro evropské státy EMS-98.

Magnitudo

Definování síly zemětřesení pomocí stupnic je poměrně subjektivní, jelikož záleží na pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod. Proto se zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě magnituda, které je funkcí dekadického logaritmu amplitudy vlny. Měření síly zemětřesení pomocí magnituda navrhl poprvé japonský seismolog Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století a do praxe uvedli Charles Richter a Beno Gutenberg v roce 1935. Na základě jejich práce vznikla metoda, která umožňovala analyzovat seismogramy pro zemětřesení v jižní Kalifornii. Tato metoda měří tzv. lokální magnitudo (M_L) jako dekadický logaritmus poměru amplitudy a periody seismické vlny, veřejnosti známa jako Richterova stupnice. Richter se při jejím pojmenování inspiroval hvězdnou magnitudou. V souvislosti s Richterovou stupnicí je rozšířená častá chyba mezi veřejností využívat tuto stupnici celosvětově. Samotná stupnice byla totiž vymyšlena pouze pro měření síly zemětřesení v jižní Kalifornii.

Zemětřesení z hlediska statistiky

Jako velká zemětřesení označujeme ta, která jsou schopna vážně poškodit budovy blízko epicentra. Odpovídají 6. stupni Richterovy stupnice.^[1] U ničivých zemětřesení je v hustě osídlených oblastech většinou více než 1000 obětí, v řidčeji osídlených oblastech více jak 100 obětí. Jako velká ničivá zemětřesení označují různí autoři ta s více než 10, 20 nebo 50 tisici oběťmi.

Od roku 1900 do roku 2010 proběhlo ve světě nejméně 126 ničivých zemětřesení, z toho - podle různých autorů 11 až 25 velkých ničivých zemětřesení. Velké ničivé zemětřesení má v uvedeném období průměrný počet obětí 60 (resp 61) tisíc. To představuje jedno velké ničivé zemětřesení průměrně za 4,5 až 10 let; nejméně 1 ničivé zemětřesení ročně; 1 velké zemětřesení několikrát za rok. (ČT1; ^[2])

Nejsilnější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam zemětřesení a Seznam zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí.

**Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí**
Postižená oblast	Počet obětí	Rok	Stupeň Richterovy škály
Sumatra, Indonésie (viz Zemětřesení v Indickém oceánu 2004)	283 106	2004	9,1
Ťan-šan, Čína	240 000	1976	8,2
Čching-chaj, Čína	200 000	1927	7,9
Kan-su, Čína	180 000	1920	8,6
Kantó, Japonsko (viz Velké zemětřesení v Kantó)	143 000	1923	8,3
Haiti (viz Zemětřesení na Haiti 2010)	200 000	2010	7,1
Ašchabad, Turkmenistán	110 000	1948	7,3
Messina, Itálie	83 000	1908	7,5
Peru	50 000	1970	7,7
Kašmír, Pákistán	86 000	2005	7,6

Zemětřesení v Česku

V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou Mariánskolázeňský zlom, zejména Kraslicko v Karlovarském kraji a Hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj ze zimy 1985—1986 s epicentrem u vsi Nový Kostel. Nejsilnější otřes 21. prosince 1985 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,6 až 4,8.^[3]^[4] Nejsilnější zemětřesení na Hronovsku bylo naměřeno v roce 1901, mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice.^[5]

Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor. Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušnohorské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní důlní činností.^[6] Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení.^[5]

Pojmy

Ohnisko zemětřesení

Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.

Hypocentrum

Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.

Epicentrum

Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.

Hloubka ohniska

Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.

Epicentrální vzdálenost

Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.

Epicentrální čas

Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.

Pleistoseistní oblast

Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.

Intenzita zemětřesení

Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.

Zemětřesné roje

Pokud se objeví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity – nejsme-li tedy schopni určit hlavní a nazýváme to zemětřesné roje.

Související články

YouTube

MASSIVE EARTHQUAKE – Most Powerful Earthquakes

Strongest Earthquake Videos Caught On Camera

5 of Biggest Earthquake caught on Live CCTV Camera

Scary Earthquake Footage Compilation (2018)

Reference

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zemětřesení

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zemětřesení

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.converter.cz/tabulky/richterova-stupnice.htm

[1] ttp://earthquake.usgs.gov/earthquakes/world/world_deaths.php

[webnet1-2] Geofyzikální ústav AVČR – Zemětřesení v západních Čechách

[cgs1-3] Česká geologická služba – Seismicky aktivní oblasti v ČR

[cn1-4] 5,0 ^5,1 České noviny – Nejsilnější otřesy zaznamenalo území ČR v 80. letech

[usar1-5] USAR – Co je to zemětřesení a jak probíhá

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádka 51: / Řádka 51: @@
 == Energie zemětřesení a jeho velikost ==
 Energii uvolněnou zemětřesením, respektive část vyzářená v podobě seismických vln, zaznamenávají [[seismometr]]y a [[seismograf]]y. Účinky na lidi a stavby měří makroseismická stupnice intenzity a na odhad velikosti uvolněné energie se využívá [[magnitudo]] a seismické momenty.
 === Makroseismické účinky zemětřesení ===
 Makroseismické účinky zemětřesení jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě, na budovách a lidech v určité lokalitě. Jsou definované za pomoci tzv. makroseismické intenzity, které je určována škálou [[makroseismická stupnice|makrosiesmické stupnice]]. Jeden stupeň této stupnice je charakterizovaný souborem pozorovatelných projevů. Například třetí stupeň Mercalliho stupnice je typický slabými otřesy, které může pocítit člověk na vyšších poschodích budov, případně jako projev rozkývání zavěšených předmětů. Posledná dvanáctý stupeň této stupnice se pak projevuje destrukcemi velkých staveb, zdvíháním či poklesáváním povrchu Země a vznikem trhlin.
@@ Řádka 61: / Řádka 59: @@
 === Magnitudo ===
 Definování síly zemětřesení pomocí stupnic je poměrně subjektivní, jelikož záleží na pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod. Proto se zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě magnituda, které je funkcí dekadického [[logaritmus|logaritmu]] amplitudy vlny. Měření síly zemětřesení pomocí magnituda navrhl poprvé japonský seismolog [[Kijoo Wadati]] ve 30. letech [[20. století]] a do praxe uvedli [[Charles Richter]] a [[Beno Gutenberg]] v roce [[1935]]. Na základě jejich práce vznikla metoda, která umožňovala analyzovat seismogramy pro zemětřesení v jižní [[Kalifornie|Kalifornii]]. Tato metoda měří tzv. lokální magnitudo (M<sub>L</sub>) jako dekadický logaritmus poměru amplitudy a periody seismické vlny, veřejnosti známa jako [[Richterova stupnice]]. Richter se při jejím pojmenování inspiroval [[Hvězdná velikost|hvězdnou magnitudou]]. V souvislosti s Richterovou stupnicí je rozšířená častá chyba mezi veřejností využívat tuto stupnici celosvětově. Samotná stupnice byla totiž vymyšlena pouze pro měření síly zemětřesení v jižní Kalifornii.
@@ Řádka 103: / Řádka 100: @@
 == Zemětřesení v Česku ==
-V [[Česká republika|Česku]] bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou [[Mariánskolázeňský zlom]], zejména [[Kraslice|Kraslicko]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] a [[Hronovsko-poříčský zlom]] v [[Královéhradecký kraj|kraji Královéhradeckém]]. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj ze zimy [[1985]]—[[1986]] s epicentrem u vsi [[Nový Kostel]]. Nejsilnější otřes [[21. prosince]] 1985 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,6 až 4,8.<ref name="webnet1">[http://rebel.ig.cas.cz/seismo/Webnet/west-bohCZ.php Geofyzikální ústav AVČR – Zemětřesení v západních Čechách]</ref><ref name="cgs1">[http://nts2.cgu.cz/pls/portal30/PORTAL30.wwv_media.show?p_id=15947&p_currcornerid=1&p_settingssetid=13227&p_settingssiteid=53&p_siteid=53&p_type=text&p_textid=15948 Česká geologická služba – Seismicky aktivní oblasti v ČR]</ref> Nejsilnější zemětřesení na [[Hronov]]sku bylo naměřeno v roce [[1901]], mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice.<ref name="cn1">[http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=337851  České noviny – Nejsilnější otřesy zaznamenalo území ČR v 80. letech]</ref>
+V [[Česká republika|Česku]] bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou [[Mariánskolázeňský zlom]], zejména [[Kraslice|Kraslicko]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] a [[Hronovsko-poříčský zlom]] v [[Královéhradecký kraj|kraji Královéhradeckém]]. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj ze zimy [[1985]]—[[1986]] s epicentrem u vsi [[Nový Kostel]]. Nejsilnější otřes [[21. prosinec|21.&nbsp;prosince]] 1985 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,6 až 4,8.<ref name="webnet1">[http://rebel.ig.cas.cz/seismo/Webnet/west-bohCZ.php Geofyzikální ústav AVČR – Zemětřesení v západních Čechách]</ref><ref name="cgs1">[http://nts2.cgu.cz/pls/portal30/PORTAL30.wwv_media.show?p_id=15947&p_currcornerid=1&p_settingssetid=13227&p_settingssiteid=53&p_siteid=53&p_type=text&p_textid=15948 Česká geologická služba – Seismicky aktivní oblasti v ČR]</ref> Nejsilnější zemětřesení na [[Hronov]]sku bylo naměřeno v roce [[1901]], mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice.<ref name="cn1">[http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=337851  České noviny – Nejsilnější otřesy zaznamenalo území ČR v 80. letech]</ref>
-Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou [[Český les]], [[Okres Opava|Opavsko]] a východní část [[Krušné hory|Krušných hor]]. Kromě toho na [[Okres Ostrava|Ostravsku]], [[Okres Kladno|Kladensku]] a v [[podkrušnohorská pánev|Podkrušnohorské pánvi]] dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní [[důl]]ní činností.<ref name="usar1">[http://www.usar.cz/webmagazine/articles.asp?ida=92&idk=283  USAR – Co je to zemětřesení a jak probíhá]</ref> Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky [[Alpy|alpských]] zemětřesení.<ref name="cn1" />
+Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou [[Český les]], [[Okres Opava|Opavsko]] a východní část [[Krušné hory|Krušných hor]]. Kromě toho na [[Okres Ostrava-město|Ostravsku]], [[Okres Kladno|Kladensku]] a v [[podkrušnohorská pánev|Podkrušnohorské pánvi]] dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní [[důl]]ní činností.<ref name="usar1">[http://www.usar.cz/webmagazine/articles.asp?ida=92&idk=283  USAR – Co je to zemětřesení a jak probíhá]</ref> Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky [[Alpy|alpských]] zemětřesení.<ref name="cn1" />
 == Pojmy ==
-'''Ohnisko zemětřesení'''
+* '''Ohnisko zemětřesení'''
+: Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.
+* '''Hypocentrum'''
+: Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.
+* '''Epicentrum'''
+: Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.
+* '''Hloubka ohniska'''
+: Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.
+* '''Epicentrální vzdálenost'''
+: Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.
+* '''Epicentrální čas'''
+: Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.
+* '''Pleistoseistní oblast'''
+: Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.
+* '''Intenzita zemětřesení'''
+: Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.
+* '''Zemětřesné roje'''
+: Pokud se objeví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity – nejsme-li tedy schopni určit hlavní a nazýváme to zemětřesné roje.
-Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.
+== Související články ==
-'''Hypocentrum'''
-Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.
-'''Epicentrum'''
-Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.
-'''Hloubka ohniska'''
-Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.
-'''Epicentrální vzdálenost'''
-Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.
-'''Epicentrální čas'''
-Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.
-'''Pleistoseistní oblast'''
-Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.
-'''Intenzita zemětřesení'''
-Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.
-'''Zemětřesné roje'''
-Pokud se objeví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity - nejsme-li tedy schopni určit hlavní, nazýváme toto zemětřesné roje.
-=== Související články ===
 * [[tsunami]]
 * [[seismická vlna]]
@@ Řádka 151: / Řádka 131: @@
 * [[sopka]]
+== YouTube ==
+{| border="4" width="442" align="left"
+|  {{#widget:YouTube|id=QON-DcF67iE}}
+|- align="center"
+| '''MASSIVE EARTHQUAKE – Most Powerful Earthquakes'''
+|}
+{| border="4" width="442" align="right"
+|  {{#widget:YouTube|id=1B_smrjViZo}}
+|- align="center"
+| '''Strongest Earthquake Videos Caught On Camera'''
+|}
+<br style="clear: both;" />
+{| border="4" width="442" align="left"
+|  {{#widget:YouTube|id=IKTnQ618Cmc}}
+|- align="center"
+| '''5 of Biggest Earthquake caught on Live CCTV Camera'''
+|}
+{| border="4" width="442" align="right"
+|  {{#widget:YouTube|id=vm4xx6P56H4}}
+|- align="center"
+| '''Scary Earthquake Footage Compilation (2018)'''
+|}
+<br style="clear: both;" />
 == Reference ==
 <references/>
@@ Řádka 162: / Řádka 165: @@
-{{Commonscat|Earthquakes}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Earthquakes}}{{Commonscat|Earthquakes}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Desková tektonika]]
 [[Kategorie:Geologická terminologie]]
 [[Kategorie:Zemětřesení| ]]
+[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]