Bruntál
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 29: | Řádka 29: | ||
| starosta = Ing. František Struška (ČSSD) | | starosta = Ing. František Struška (ČSSD) | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=59 |lat_sec=00 |lon_deg=17 |lon_min=27 |lon_sec=00 |float=center}}}} | | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=59 |lat_sec=00 |lon_deg=17 |lon_min=27 |lon_sec=00 |float=center}}}} | ||
- | + | [[Soubor:Schloss Bruntal.jpg|thumb|230px|[[Bruntál (zámek)|Zámek Bruntál]]]] | |
+ | [[Soubor:KRNOVIZOVICE-081.jpg|thumb|230px|[[Bruntál (zámek)|Zámek Bruntál]], hlavní průčelí (2014)]] | ||
'''Bruntál''' je okresní [[město]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] v [[okres Bruntál|okrese Bruntál]], v [[Nízký Jeseník|Nízkém Jeseníku]]. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | '''Bruntál''' je okresní [[město]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] v [[okres Bruntál|okrese Bruntál]], v [[Nízký Jeseník|Nízkém Jeseníku]]. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | ||
Řádka 42: | Řádka 43: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | |||
Bruntál byl založen [[Morava|moravským]] markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210. | Bruntál byl založen [[Morava|moravským]] markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210. | ||
- | Z tzv. | + | Z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že [[Uničov]] byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v [[České země|českých zemích]] tedy obdržel magdeburské městské právo a '''je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka''' z institucionálního hlediska. |
Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba [[drahý kov|drahých kovů]] a později textilní průmysl. Již nejstarší vyobrazení [[městský znak|městského znaku]] na listině z roku 1287 obsahuje postavu [[horník]]a. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze [[Opavsko|opavských]] [[vévoda|vévodů]], a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další [[kolonizace|kolonizaci]] širokého okolí, stal se i centrem [[Cech|cechovní]] [[řemeslná výroba|řemeslné výroby]] a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se [[Slezsko|Slezskem]] vedla ke zřízením [[mýtní stanice]], doložené k roku 1296. | Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba [[drahý kov|drahých kovů]] a později textilní průmysl. Již nejstarší vyobrazení [[městský znak|městského znaku]] na listině z roku 1287 obsahuje postavu [[horník]]a. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze [[Opavsko|opavských]] [[vévoda|vévodů]], a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další [[kolonizace|kolonizaci]] širokého okolí, stal se i centrem [[Cech|cechovní]] [[řemeslná výroba|řemeslné výroby]] a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se [[Slezsko|Slezskem]] vedla ke zřízením [[mýtní stanice]], doložené k roku 1296. | ||
- | Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo [[Bruntálské panství|svobodné panství Bruntál]]. To patřilo až do roku 1621 | + | Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo [[Bruntálské panství|svobodné panství Bruntál]]. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna. |
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a [[Mor|morovými]] epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal [[Řád německých rytířů]]. | Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a [[Mor|morovými]] epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal [[Řád německých rytířů]]. | ||
- | Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně [[textilní výroba|textilní výroby]]. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem [[ | + | Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně [[textilní výroba|textilní výroby]]. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem [[Lnářský průmysl|lnářského průmyslu]] v [[České Slezsko|českém Slezsku]]. |
Další stavební rozvoj města nastal v letech [[1918]] - [[1938]]. V 30. letech [[20. století]] sílil v městě [[nacionalismus]] u většiny německých obyvatel. V říjnu [[1938]] byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou [[7. květen|7. května]] [[1945]]. | Další stavební rozvoj města nastal v letech [[1918]] - [[1938]]. V 30. letech [[20. století]] sílil v městě [[nacionalismus]] u většiny německých obyvatel. V říjnu [[1938]] byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou [[7. květen|7. května]] [[1945]]. | ||
Po [[Druhá světová válka|válce]] bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech [[1945]] – [[1946]] bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.<ref> [http://www.heimatkreis-freudenthal.de Domovský okres Freudenthal/Bruntál]</ref> | Po [[Druhá světová válka|válce]] bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech [[1945]] – [[1946]] bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.<ref> [http://www.heimatkreis-freudenthal.de Domovský okres Freudenthal/Bruntál]</ref> | ||
- | Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny | + | Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod. |
Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele. | Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele. | ||
Řádka 130: | Řádka 130: | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
- | * [[Bruntál (zámek)|Bruntálský zámek]] a park | + | * '''[[Bruntál (zámek)|Bruntálský zámek]] a park''' |
Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně koupaliště, za budovami internátu SPŠ. | Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně koupaliště, za budovami internátu SPŠ. | ||
* Městské hradby | * Městské hradby | ||
- | [[Soubor:Bruntál kostel Panny Marie Pomocné 2.jpg|thumb|Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu]] | + | [[Soubor:Bruntál kostel Panny Marie Pomocné 2.jpg|thumb|220px|Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu]] |
=== Kostely === | === Kostely === | ||
Řádka 165: | Řádka 165: | ||
== Územní členění == | == Územní členění == | ||
- | [[Soubor:BR_Bruntál.png|thumb| | + | [[Soubor:BR_Bruntál.png|thumb|220px|Katastrální členění Bruntálu]] |
Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných [[katastrální území|katastrálních území]], jimiž je původně ryze [[České Slezsko|slezský]] katastr Bruntál-město (za dob socialismu byly k jeho katastru připojeny i některé [[Morava|moravské]] pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského [[Karlovec|Karlovce]], jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]]. Další součástí je Kunov, ležící rovněž ve Slezsku. | Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných [[katastrální území|katastrálních území]], jimiž je původně ryze [[České Slezsko|slezský]] katastr Bruntál-město (za dob socialismu byly k jeho katastru připojeny i některé [[Morava|moravské]] pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského [[Karlovec|Karlovce]], jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]]. Další součástí je Kunov, ležící rovněž ve Slezsku. | ||
Řádka 182: | Řádka 182: | ||
== Správní území == | == Správní území == | ||
+ | [[Soubor:Bruntál, náměstí.JPG|thumb|220px|Pohled na severní část bruntálského náměstí, v pozadí věž děkanského kostela]] | ||
: ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Okres Bruntál]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál]] | : ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Okres Bruntál]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál]] | ||
Bruntál je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Bruntál]] se skládá ze 67 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál|ORP]] z 22 obcí. | Bruntál je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Bruntál]] se skládá ze 67 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál|ORP]] z 22 obcí. | ||
- | |||
Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál: | Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál: | ||
Řádka 215: | Řádka 215: | ||
Bruntál byl založen jako [[horní město]], které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a [[kožedělný průmysl|kožedělného]]. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponožky. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly. | Bruntál byl založen jako [[horní město]], které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a [[kožedělný průmysl|kožedělného]]. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponožky. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly. | ||
- | Jedním z nejdůležitějších odvětví je výroba [[plastická hmota|plastických hmot]]. Největší firmou v tomto odvětví je | + | Jedním z nejdůležitějších odvětví je výroba [[plastická hmota|plastických hmot]]. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik a Linaset, a.s. (bývalé Lisovny nových hmot), vyrábějící platové výlisky a nástroje pro plastikářskou výrobu. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky. |
- | Velmi významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka firmy | + | Velmi významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka firmy Osram (působící v bývalých Hydrometalurgických závodech), kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, jemné dráty a [[Cívka|cívky]]. V tomtéž areálu působí dvě firmy, které se od společnosti Osram oddělily, Firma Global Tungsten&Powders, jejiž hlavní náplní je výroba [[wolfram]]ových a [[wolframkarbid]]ových prášků a firma Macco, produkující [[chloridy]] pro [[Farmaceutický průmysl|farmaceutické]] a potravinářské použití. |
== Školství == | == Školství == | ||
- | [[Soubor:Bruntál Petrin mestske osmilete gymnazium.jpg|thumb|Budova Základní školy a městského osmiletého gymnázia]] | + | [[Soubor:Bruntál Petrin mestske osmilete gymnazium.jpg|thumb|220px|Budova Základní školy a městského osmiletého gymnázia]] |
Ve městě je 5 základních škol: | Ve městě je 5 základních škol: | ||
* 1. ZŠ | * 1. ZŠ | ||
Řádka 273: | Řádka 273: | ||
Městem vede již od roku 1872 železniční trať [[Olomouc]] – [[Krnov]] - [[Opava]]. Od roku [[1901]] je v provozu trať Bruntál - [[Malá Morávka]]. Ve městě je jedno vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ. | Městem vede již od roku 1872 železniční trať [[Olomouc]] – [[Krnov]] - [[Opava]]. Od roku [[1901]] je v provozu trať Bruntál - [[Malá Morávka]]. Ve městě je jedno vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ. | ||
- | [[Městská autobusová doprava v Bruntále]] má dvě pravidelné linky, provozovatelem je | + | [[Městská autobusová doprava v Bruntále]] má dvě pravidelné linky, provozovatelem je Veolia Transport Morava a. s. |
== Přírodní zajímavosti == | == Přírodní zajímavosti == | ||
Řádka 283: | Řádka 283: | ||
=== Vodní nádrže a toky === | === Vodní nádrže a toky === | ||
- | [[Soubor:Bruntál - Stausee Slezsk Harta.jpg|thumb|Vodní nádrž Slezská Harta]] | + | [[Soubor:Bruntál - Stausee Slezsk Harta.jpg|thumb|220px|Vodní nádrž Slezská Harta]] |
* [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]] | * [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]] | ||
* nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník | * nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník | ||
Řádka 300: | Řádka 300: | ||
== Významné osobnosti == | == Významné osobnosti == | ||
- | [[Soubor:TerezaKronesovaBruntal.JPG|thumb| | + | [[Soubor:TerezaKronesovaBruntal.JPG|thumb|220px|Pamětní deska na rodném domě Terezy Kronesové]] |
* Jan Kryštof Handke (1694 – 1774), moravský barokní malíř | * Jan Kryštof Handke (1694 – 1774), moravský barokní malíř | ||
* Tereza Kronesová (1801 - 1830), česká herečka | * Tereza Kronesová (1801 - 1830), česká herečka | ||
Řádka 339: | Řádka 339: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Bruntál}}{{Commonscat|Bruntál}}{{Město Bruntál}}{{Okres Bruntál}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Bruntál]] | [[Kategorie:Bruntál]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] |
Verze z 11. 10. 2016, 07:56
Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál, v Nízkém Jeseníku. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
Název
- Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560-1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, slezsky Brůntal, latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238-1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal).
- Česky Karlovec, německy Karlsberg, polsky Karłowiec.
- Česky Kunov, německy Kunau, polsky Kunów.
Název města Bruntálu vznikl zkomolením německého názvu města, které se německy nazývalo Freudenthal. Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456. Při přejímání německých jmen bývala velmi častá záměna F či V za B, takže Vrudental byl zkomolen na Brudental - Bruntál.
Název města Bruntál existuje i v jiných jazycích: rusky Брунталь (Bruntaľ), Фройденталь (Frojdentaľ), jidiš פרויידנטל (Frojdental, Froydental), řecky Μπρουντάλ (Bruntal), litevsky Bruntalis (bruntálský = Bruntalio) , arabsky برونتال (Brūntāl), hebrejsky ברונטאל (Bruntal).
Historie
Bruntál byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210.
Z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že Uničov byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v českých zemích tedy obdržel magdeburské městské právo a je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka z institucionálního hlediska.
Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba drahých kovů a později textilní průmysl. Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze opavských vévodů, a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stal se i centrem cechovní řemeslné výroby a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízením mýtní stanice, doložené k roku 1296.
Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo svobodné panství Bruntál. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna.
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a morovými epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal Řád německých rytířů.
Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku.
Další stavební rozvoj města nastal v letech 1918 - 1938. V 30. letech 20. století sílil v městě nacionalismus u většiny německých obyvatel. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou 7. května 1945.
Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[1] Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.
Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celého města Bruntálu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[2]:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 6243 | 7895 | 8117 | 8060 | 8443 | 8597 | 9905 | 7623 | 8239 | 9686 | 14029 | 16800 | 17627[p 1] |
- ↑ z toho: 16 259 Čechů, Moravanů a Slezanů, 604 Slováků, 46 Němců, 43 Poláků; 3 203 řím. kat., 86 čsl. hus., 88 evang., 25 pravosl., 12 238 bez vyzn.
V celém městě Bruntál je evidováno 1 685 adres : 1 684 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 316 domů, z toho 1 265 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Bruntálu (tj. Vnitřní Město, Krnovské Předměstí, Nisské Předměstí, Olomoucké Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[2]:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 6243 | 7393 | 7602 | 7582 | 7924 | 8077 | 9547[p 1][p 2] | 7433 | 7654 | 9125 | 13592 | 16572 | 17453 |
- ↑ z toho: Bruntál (vnitřní město) 1457, Krnovské Předměstí 3685, Nisské Předměstí 2986, Olomoucké Předměstí 1419
- ↑ z toho: 396 Čechoslováků, 8904 Němců, 10 Židů, 11 Poláků; 8901 řím. kat., 344 evang., 49 čsl., 73 izrael., 34 starokatol., 136 bez vyzn.
V samotném Bruntále je evidováno 1 656 adres, vesměs čísla popisná.[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 290 domů, z toho 1 245 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
- Bruntálský zámek a park
Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně koupaliště, za budovami internátu SPŠ.
- Městské hradby
Kostely
- Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
- Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné
- Evangelický kostel
- Hřbitovní kaple sv. Michala
Významné domy
- Bývalý panský dům
- Gabrielův dům
- Rodný dům Teresy Kronesové
- Mildnerova vila
- Budova Společenského domu
- Dům Dr. Sigmunda Berla - postavil rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann
Sloupy
- Klippelův sloup
- Sloup Nejsvětější Trojice
- Morový sloup
Ostatní dominanty
- Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
- Výškové stavby - Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
- Morový kříž na ulici Kavalcova.
Obětem moru v Bruntále z roku 1714 byl u společného hrobu postaven kříž a ten byl po generace udržován. Po roce 1945 po odsunu Němců se již o něj nikdo nestaral a po odlomení jeho shnilé vrchní části zde zůstal jen sloup, přes který později místní obyvatelé přidělali ráhno.
Klub Za starý Bruntál ukončil v roce 2004 obnovu kříže a malby na plechu dle starých fotografií.
Z darů a práce členů klubu byl zajištěn materiál na nový kříž – byly použity modřínové trámy.
Měděné rozety byla zajištěna pomocí grantu u americké nadační organizace VIA BONA. Malbu provedl a daroval rýmařovský malíř. (zdroj: KZSB)
Územní členění
Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných katastrálních území, jimiž je původně ryze slezský katastr Bruntál-město (za dob socialismu byly k jeho katastru připojeny i některé moravské pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského Karlovce, jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže Slezská Harta. Další součástí je Kunov, ležící rovněž ve Slezsku.
- Bruntál-město (něm. Freudenthal-Stadt), místní část Bruntál
- Karlovec (něm. Karlsberg)
Kunov (něm. Kunau)leží na katastrálním území Nových Heřminov, územně technická jednotka Nové Heřminovy-Bruntál[5].
části obce
katastrální území
- Bruntál-město (něm. Freudenthal-Stadt)
- Karlovec (něm. Karlsberg)
Správní území
- Související informace můžete najít také v článcích: Okres Bruntál a Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál
Bruntál je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Bruntál se skládá ze 67 obcí, ORP z 22 obcí.
Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál:
- Dlouhá Stráň (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
- Mezina (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
- Milotice nad Opavou (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
- Moravský Kočov a Slezský Kočov (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
- Nová Pláň (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
- Nové Heřminovy (od 1. 7. 1979 do 31. 12. 1991)
- Oborná (od roku 1961 do 31. 12. 1991)
- Staré Město (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
- Valšov (od 1. 7. 1979 do 23. 11. 1990)
Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.
Starostové Bruntálu
(neúplný seznam)
- Anton Luft (1864-1876)
- Gustav Gabriel (1876-1887)
- Friedrich Kurzweil (1887-1888)
- Wenzel Franz Olbrich (1901-?)
- Petr Krejčí
- Stanislav Navrátil
- Leoš Gregovský (2006-2007)
- František Struška (2000-2002, 2007-)
O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v Dny strachu a Karel Ptáčník v Město na hranici.
Průmysl
Bruntál byl založen jako horní město, které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a kožedělného. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponožky. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly.
Jedním z nejdůležitějších odvětví je výroba plastických hmot. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik a Linaset, a.s. (bývalé Lisovny nových hmot), vyrábějící platové výlisky a nástroje pro plastikářskou výrobu. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky.
Velmi významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka firmy Osram (působící v bývalých Hydrometalurgických závodech), kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, jemné dráty a cívky. V tomtéž areálu působí dvě firmy, které se od společnosti Osram oddělily, Firma Global Tungsten&Powders, jejiž hlavní náplní je výroba wolframových a wolframkarbidových prášků a firma Macco, produkující chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.
Školství
Ve městě je 5 základních škol:
- 1. ZŠ
- 2. ZŠ (spojená s městským osmiletým gymnáziem)
- 3. ZŠ
- 4. ZŠ
- škola AMOS (pouze nižší stupeň, výběrová, soukromá - v budově 3. ZŠ)
Střední školy jsou:
- Gymnázium
- Základní škola a městské osmileté gymnázium
- Obchodní akademie a střední zemědělská škola
- Střední průmyslová škola
- Střední škola služeb
- Střední škola řemesel
Ve městě dále působí také Vysoká škola podnikání Ostrava a základní umělecká škola.
Kultura
- Kino Centrum Bruntál
Má dva sály, kde v každém se hraje dvakrát denně. Jednou měsíčně zde probíhá Studentský filmový klub.
- Městská knihovna Bruntál
Nachází se na ulici Brožíkova. Městská knihovna Bruntál
- Městské divadlo
- Kulturní dům
Nachází se na ulici Dukelská. Pořádají se zde plesy, přednášky, taneční soutěže a jiné kulturní akce.
- Klub za starý Bruntál
Dobrovolné sdružení občanů majících zájem o historii i současnost města a místních částí založen v lednu 1990.
Sport
- krytý bazén (momentálně v rekonstrukci)
- koupaliště v zámeckém parku
- Zimní stadión
- Fotbalové hřiště (TJ Slavoj)
- atletické hřiště
- sportovní hala
- areál u ZŠ se sportovním zaměřením
- lezecká stěna
Pravidelné sportovní akce
- otužilecký Bruntálský krystalek (leden)
- závod běžkařů pod Uhlířským vrchem (únor)
- cyklistický závod Memoriál Petra Hábla okolo Slezské Harty 5 do 42 km okolo sopky Velký Roudný (květen)
- turistický pochod Po Bruntálských sopkách - 15 - 25 - 50 km na Venušinu sopku, Velký Roudný (září)
- závod v běhu na 10 km Večerní běh Bruntálem (červen)
- běh Silážní střela (říjen)
- Jde o název závodu o nejrychlejšího běžce do schodů 12 patrového bruntálského sila, kterého se účastní děti, dorost i dospělí, amatéři, sportovci i profesionální hasiči. Organizátoři v městě Bruntál pořádají pravidelně běh ve čtyřech věkových kategoriích po schodech nejvyšší budovy v Bruntále, silážní věže společnosti Agrocom Invest na Zahradní ulici. Dosahované časy se pohybují okolo 60 sec - 3 min. Pořádá OPEN HOUSE Bruntál, což je místní projekt pro mládež se státní dotací MV ČR.
Doprava
Město leží na důležité hlavní silnici číslo 11 vedoucí z Ostravy přes Opavu směrem na Šumperk, Hradec Králové a Prahu. Další důležitou dopravní tepnou je hlavní silnice číslo 45 z Olomouce ve směru na Krnov.
Městem vede již od roku 1872 železniční trať Olomouc – Krnov - Opava. Od roku 1901 je v provozu trať Bruntál - Malá Morávka. Ve městě je jedno vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ.
Městská autobusová doprava v Bruntále má dvě pravidelné linky, provozovatelem je Veolia Transport Morava a. s.
Přírodní zajímavosti
Sopky v okolí
Vodní nádrže a toky
- Slezská Harta
- nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
- Bukový rybník "Balaton"
- Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidovaný Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. Místní obyvatelé jej znají spíše pod názvem Balaton. V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
- Kobylí rybník "u Žabáku"
- Kobylí rybník je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonovými břehy. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Rybník je oblíbeným místem pro vodní ptactvo a místní rybáře. Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 v délce pobytu ve studené vodě.
- horní rybník na Bukovém potoku
- koupaliště v parku
- Černý potok (přítok Moravice)
Hory
Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov), severní zalesněný hřeben s bývalou sovětskou střelnicí vytyčený vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).
Významné osobnosti
- Jan Kryštof Handke (1694 – 1774), moravský barokní malíř
- Tereza Kronesová (1801 - 1830), česká herečka
- Rudolf Templer (1837 - 1905), český malíř náboženských témat
- Engelbert Adam (1850 – 1919), německy píšící básník a dramatik
- Viktor Heeger (1858 - 1935), průkopník lyžování
- Emerich Machold (1867 - 1935), zakladatel textilního průmyslu
- Karl Anton Gebauer (1872 – 1942), český cestovatel, objevitel, národopisec a přírodovědec
- Walter Gotschke (1912 – 2000), německý malíř a grafik
- Jörg Konrad Hoensch (1935 - 2001), německý bohemista, historik a univerzitní profesor
- Jaroslav Palas (* 1952), český levicový politik
- Ida Kelarová (* 1956), česká zpěvačka, muzikantka a sbormistryně, sestra Ivy Bittové
- Iva Bittová (* 1958), česká zpěvačka, houslistka a herečka, sestra Idy Kelarové
- Petr Czasch (* 1960), český stavební podnikatel
- Hana Horáková (* 1979), česká basketbalistka
- Michaela Ochotská (* 1984), česká moderátorka a herečka
- Lenka Olbertová (* 1984), česká modelka
Partnerská města
- Büdingen, Německo
- Castellerano, Itálie
- Gmina Gaszowice Powiat rybnicki, Slezské vojvodství, Polsko
- Opole (Opolí), Polsko
- Plungė, Litva
- Štúrovo, Slovensko
Družební města za socialismu
- Sebnitz, okres Sebnice (Kreis Sebnitz), kraj Drážďany (Bezirk Dresden), Sasko, Německo
- Dubovka, Volgogradská oblast, Rusko
Reference
- ↑ Domovský okres Freudenthal/Bruntál
- ↑ 2,0 2,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1, 18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ http://registry.czso.cz/irso/cisdet.jsp?orgkodcis=43&kodcis=43&kod=597180&z=1608293&selvaz=52
Externí odkazy
- Neoficiální stránky města Bruntálu
- Oficiální stránky města Bruntálu
- statistické údaje města Bruntál
- fotografie z Bruntálu, Krnova, Brantic, Osoblažska a dalších míst okresu Bruntál
|
|
Město Bruntál |
---|
Města a obce okresu Bruntál |
---|
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |