V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Zubní kaz

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png

Zubní kaz, neboli narušení zubní skloviny, je infekční onemocnění poškozující tkáň zubu. Vzniká působením bakterií, které pokrývají povrch zubní skloviny. Rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které odvápňují sklovinu - zub bolí (cítí více chlad, teplo atd.) Viníkem naprosté většiny problémů je bakterie Streptococcus mutans, která se přichycuje na zubech a vylučuje žíravou kyselinu. Toto přichycení umožňuje sacharidový polymer, který tvoří hlavní součást zubního plaku.

Obsah

Historie

Archeologické nálezy ukazují, že zubní kaz je velmi staré onemocnění. Lebky z období před miliony let do období neolitu vykazují známky zubních kazů, vyjma těch z paleolitu a mezolitu. Nárůst počtu kazů během neolitu může být připsán zvyšujícímu se podílu rostlinné potravy obsahující sacharidy. Předpokládá se, že počátek kultivace rýže v jižní Asii měl též za následek zvýšení výskytu zubního kazu. Sumerské texty z období 5000 let př. n l. popisují „zubní červy“ způsobující zubní kaz. Důkazy těchto domněnek byly nalezeny v Indii, Egyptě, Japonsku a Číně. Zubní kaz je v současnosti způsoben kyselinou mléčnou, již vylučují bakterie zubního plaku.

Vznik zubního kazu

Obr.1 - Počáteční stádium kazu korunkové části zubu
Obr.2 - Postupující zubní kaz pronikl zubní sklovinou
Obr.3 - Další stádium vývoje neléčeného zubního kazu
Obr.4 - Pokročilý zubní kaz - zasažena dřeň zubu

Bakterie hromadící se v ústech se shlukují a ulpívají na povrchu zubů v podobě lepkavé vrstvy nazývané zubní plak. Rizikovými místy v ústech pro jeho tvorbu jsou zejména praskliny a různé otvory v zubech, prostory mezi zuby, okolí zubních výplní, korunek a můstků. Některé druhy bakterií přítomných v plaku přeměňují cukr obsažený v potravinách, které jíme, v agresivní kyseliny narušující zubní sklovinu chránící povrch zubů. Poškození se může vyskytnout všude tam, kde je sklovina vystavena působení kyselin včetně nechráněných kořenů zubů při úbytku dásně způsobeném parodontitidou. Pokud není včas zahájena léčba kazu, často dochází k závažným komplikacím. Zubní kaz začne prorůstat hlouběji do zubu, kde může způsobit bolestivý hnisavý zánět v oblasti kořene. Jedinou možností léčby se v takovém případě stává ošetření kořenového kanálku nebo dokonce chirurgický zákrok[1].

Druhy zubních kazů

  1. Kaz korunkové části zubu - je nejrozšířenější, obvykle se objevuje na žvýkacích ploškách zubů (u dětí a mládeže) nebo v mezizubních prostorech (u dospělých) (obr.1).
  2. Kaz v oblasti zubního krčku - vyskytuje se v případě ustupujících dásní, které odkrývají povrch zubního kořene (obr.2).
  3. Sekundární kaz - vytváří se podél okrajů korunek a výplní, pokud se v těchto místech nashromáždí zubní plak (obr.3).
  4. Recidivující kaz - vzniká pod výplněmi nebo korunkami v těch případech, kdy původní ložisko kazu nebylo řádně odstraněno (obr.4).

Příznaky a stanovení diagnózy

Časná stádia zubního kazu jsou bez příznaků. Později je zub citlivý na změny teploty (nejprve na studené, následně i na teplé), citlivost se projevuje také na sladké a kyselé potraviny. Rané stádium zubního kazu zubní lékař odhalí na rentgenovém snímku zubu nebo při vyšetření laserem. Pohledem nebo pomocí vyšetřovací sondy zjistí kaz až v pokročilejším stádiu, kdy jsou defekty již viditelné[2].

Léčba zubního kazu

Vhodnou metodu léčby zubní lékař stanoví na základě vyšetření a určení stádia kazu. Počínající zubní kaz lze v dnešní době již léčit bez nutnosti „vrtání“, a to pomocí koncentrovaných fluoridů nebo ozónem, léčbou zvanou ozonoterapie. Léčba pokročilého stádia kazu spočívá v odstranění kazu jeho odvrtáním a vyplněním vzniklého otvoru zubní výplní neboli plombou. Pokud kaz v pokročilém stádiu zasáhl i zubní dřeň, bývá nutné ošetření kořenového kanálku[3].

Druhy zubních výplní (plomb)

Výplň by měla být bezpečná, trvanlivá a funkční a měla by splňovat i estetické nároky pacienta. Při jejím výběru je tedy nutné zhodnotit stupeň kazivosti zubů pacienta, oblast umístění plomby, velikost ošetřeného zubní kazu a další nároky, které budou na výplň kladeny. V současnosti mají zubní lékaři na výběr ze tří základních druhů plastických výplňových materiálů –amalgám, kompozitní pryskyřice a skloionomerní cementy.

Amalgám

Jedná se o nejdéle používaný materiál, jehož typickými vlastnostmi jsou pevnost, odolnost vůči žvýkacím silám, antibakteriální vlastnosti, schopnost „samoutěsnění se“ v zubu, vysoká trvanlivost, nižší cena a snadná manipulace. Nevýhodou těchto výplní je především jejich kovový vzhled.

Kompozitní pryskyřice

Kompozity mají pro svou přirozenou bílou barvu nezastupitelné místo při ošetření předních zubů, v oblastech, které jsou při úsměvu vidět, či v případě, kdy je nutné nahradit úrazem ztracenou sklovinu. Nejsou však příliš vhodné pro pacienty se zvýšenou kazivostí zubů a špatnou hygienou.

Skloionomerní cementy

Skloionomerní cementy jsou materiály, které jsou určitým kompromisem mezi oběma předchozími možnostmi. Jsou estetické, mají protikazivé vlastnosti a vynikají jednoduchou manipulací. Nejsou však tak mechanicky odolné jako např. amalgám a tak vysoce estetické jako kompozit. Antibakteriální vlastnosti mají však nejvyšší ze všech tří materiálů, a proto jsou obzvláště vhodné do úst s vysokou kazivostí. Jejich předností je bezpečnost, avšak za cenu kratší trvanlivosti.

Prevence zubního kazu

Prevence zubního kazu spočívá největší měrou v důsledném a opakovaném odstraňování zubního plaku pravidelným čištěním zubů správnou technikou nejméně dvakrát denně včetně čištění mezizubních prostorů zubní nití a mezizubními kartáčkem. Dále je důležité omezit konzumaci sladkostí. Pokud jim přesto výjimečně neodoláte, vyčistěte si po mlsání zuby nebo alespoň žvýkejte po jídle žvýkačky bez cukru. Velký význam v boji se zubním kazem mají fluoridy, které posilují zubní sklovinu. V neposlední řadě je nutné pravidelně absolvovat návštěvu zubního lékaře a to alespoň jednou za půl roku[4].

Reference

  1. ↑ ZUBNÍ KAZ
  2. ↑ Zubní kaz - Ordinace CZ
  3. ↑ Sen sa stáva skutočnosťou - ozón v stomatológii
  4. ↑ MF - Zubní kaz

Související články


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zubn%C3%AD_kaz“