The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Zigmas Vaišvila

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Zigmas Vaišvila (* 20. prosince 1956, Šiauliai) je litevský politik, veřejný činitel, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vyhlášeného Nejvyšším sovětem Litevské Republiky, fyzik,doktor věd, podnikatel.

V roce 1979 se oženil. Manželka Regina Vaišvilienė je vedoucí informačního oddělení Litevské Lékařské knihovny, dcery: Jūratė (filoložka) a Vaiva (designérka).

Životopisná data

  • Roku 1979 absolvoval Fakultu fyziky Vilniuské Státní Univerzity s vyznamenáním. (Teoretická fyzika)
  • Roku 1984 obhájil disertaci kandidáta fyzikálních věd v oblasti jaderné fyziky.
  • 3. června 1988 – jeden ze zakladatelů Sąjūdisu a jeden z nejplatnějších členů Iniciativní skupiny Sąjūdisu.
  • 15. ledna 1989 zvolen poslancem Nejvyššího sovětu Litevské SSR jako kandidát Sąjūdisu ve volebním okrsku č. 109 v Šiauliajích.
  • 26. března 1989 zvolen lidovým poslancem Nejvyššího sovětu SSSR jako kandidát Sąjūdisu v národním Plungėském - Mažeikiajském volebním okrsku č. 244.
  • 24. února 1990 znovuzvolen poslancem Nejvyššího sovětu Litevské SSR.
  • 13. ledna 199121. července 1992 vicepremiér vlády LR (premiér: Gediminas Vagnorius).
  • 27. září 1991 mu byl přidělen úřad generálního ředitele Státního departmentu bezpečnosti (VSD - Valstybės saugumo departamentas) LR, kterým byl až do 19. března roku 1992. Jeden z hlavních činitelů, kteří se zasloužili o úspěch v jednáních o odchodu sovětských vojsk z Litvy.
  • 1993 – 1997 ředitel firmy Infoverslas, s.r.o.
  • od roku 1997 ředitel firmy Parex lizingas, s.r.o.
  • od 27. 10. 2008 předseda klubu Iniciativní skupiny Sąjūdisu.

Další údaje

Zigmas Vaišvila byl v mládí aktivním šachistou. Vyhrál III. místo přeboru Litevských juniorů v roce 1974, později se stal vítězem šachového čempionátu Akademie Věd. V letech 1977 - 1979 pokračoval ve studiích na Vědeckém výzkumném Institutu Moskevské Lomonosovovy univerzity v Dubně (vědecký vedoucí: I. N. Michailov, specializace: jaderná teorie). Studia ukončil s vyznamenáním.

29. června 1990 jako poslanec Nejvyššího sovětu Litvy hlasoval proti přijetí moratoria na Zákon o obnovení nezávislosti Litvy. (Toto moratorium bylo navrženo jako smírčí krok a odpověď na hospodářskou blokádu ze strany rozpadajícího se SSSR).

Externí odkazy